Alonův plán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alonův plán pro oblast Západního břehu a Pásma Gazy (Izrael měl anektovat světle modře vybarvené oblasti)

Alonův plán (hebrejsky תוכנית אלון; anglicky Allon Plan) byl návrh vzniklý měsíc po Šestidenní válce (1967), představující způsob řešení problému izraelské okupace Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a Sinajského poloostrova. Dle návrhu měla být tato okupace ukončena, dobyté území z větší části vráceno a stanoven tak základ pro uzavření míru mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy. Část západního břehu Jordánu měla být vrácena k Jordánsku a měl tak vzniknout jordánsko-palestinský stát, Sinajský poloostrov pak měl být navrácen Egyptu.[1] Plán byl pojmenován po svém duchovním otci Jigalu Alonovi, tehdy vicepremiérovi Izraele.

Alonův plán obsahoval podmínky, které arabské státy nebyly ochotny akceptovat.[1] Mezi ně patřila například izraelská kontrola údolí Jordánu (včetně celého západního pobřeží Mrtvého moře) a prvního horského hřebenu ležícího západně od Jordánu, dále pak kontrola nad celým Jeruzalémem (tj. včetně obsazeného Starého města i s Chrámovou horou), také jedním předměstím Hebronu a oblastí Guš Ecion.[1] Na Sinajském poloostrově měl mít Izrael možnost kontrolovat vybraná strategicky důležitá místa. Izraeli rovněž měly zůstat Golanské výšiny, urvané Sýrii, kde plán předpokládal vytvoření klientského státního útvaru Drúzů.

Tento plán byl důsledkem názoru, že Izrael nemůže vládnout více než milionu palestinských Arabů.[1]

Plán nebyl nikdy oficiálně přijat izraelskou vládou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Allon Plan na anglické Wikipedii.

  1. a b c d TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. 1. vyd. Pardubice : Kora, 1991. ISBN 80-901092-0-9. S. 154.  

Související články[editovat | editovat zdroj]