Alonův plán
Alonův plán (hebrejsky תוכנית אלון, anglicky Allon Plan) byl návrh vzniklý po Šestidenní válce koncem 60. let 20. století na ukončení izraelské okupace Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a Sinajského poloostrova, stanovující základ pro uzavření míru mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy.[1] Západní břeh Jordánu měl být připojen k Jordánsku a měl tak vzniknout Jordánsko-palestinský stát, Sinajský poloostrov pak měl být navrácen Egyptu.[1] Pojmenován byl po svém duchovním otci, Jigalu Alonovi.
Alonův plán obsahoval podmínky, které arabské státy nebyly ochotny akceptovat.[1] Mezi ně patřila například izraelská kontrola údolí Jordánu a prvního horského hřebenu ležícího západně od Jordánu, dále pak kontrolu nad Jeruzalémem, jedním předměstím města Hebron.[1] Na Sinajském poloostrově měl mít Izrael možnost kontrolovat vybraná strategicky důležitá místa. Izraeli měly zůstat Golanské výšiny.
Tento plán byl důsledkem názoru, že Izrael nemůže vládnout více než milionu palestinských Arabů.[1]
Plán nebyl nikdy oficiálně přijat izraelskou vládou.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- V tomto článku je použit překlad textu z článku Allon Plan na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. 1. vyd. Pardubice : Kora, 1991. ISBN 80-901092-0-9. S. 154.
