Mýdelníkotvaré

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxMýdelníkotvaré
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmýdelníkotvaré (Sapindales)
Juss. ex Bercht. et J. Presl
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mýdelníkotvaré (Sapindales) je řád rostlin, vyskytujících se od mírného do pantropického podnebného pásma, příslušející do třídy vyšších dvouděložných v kladu Eurosids II.

Taxonomie

Se zavedením kladistické klasifikace, jejím současným vrcholem je taxonomický systém APG III, došlo v řádu mýdelníkotvarých k určitým změnám proti předchozímu hojně používanému Cronquistově taxonomickému systému založeném na morfologii a fyziologii.

Byla odsunuta čeleď Akaniaceae do řádu brukvotvarých, Melianthaceae do kakostotvarých, klokočovité do Crossosomatales a čeleď kacibovité do nového řádu kacibotvarých. Byla ztotožněna čeleď Bretschneideraceae s čeledi Akaniaceae a Julianiaceaeledvinovníkovitými. Rody z bývalých čeledí javorovitých a jírovcovitých byly přesunuty do čeledě mýdelníkovitých a rody z čeledě Cneoraceae do čeledě routovitých.

Nově byly vytvořeny čeledě: Biebersteiniaceae z rodu vyjmutého z čeledě kakostovitých, Kirkiaceae z čeledě simarubovitých a čeleď Nitrariaceae sloučením čeledí Nitrariaceae, Peganaceae a Tetradiclidaceae z řádu kacibotvarých.

Řád mýdelníkotvaré je nejvíce příbuzensky blízký s řády slézotvaré, brukvotvaré a Huerteales. V samotném řádu není příbuznost jednotlivých čeledí stejná, vzájemné fylogenetické vztahy jsou znázorněny zde: [1]

        ┌───────────────────────────── Biebersteiniaceae Schnizl.
        │
        │      ┌────────────────────── Nitrariaceae Lindl.
   ─────│      │
        │      │      ┌─────────────── mýdelníkovité Sapindaceae Juss.
        └──────│      │
               │      │     ┌───────── Kirkiaceae (Engl.) Takht.
               │      ├─────│
               │      │     │     ┌─── ledvinovníkovité Anacardiaceae Lindl.
               │      │     └─────│
               └──────│           └─── březulovité Burseraceae, Kunth.
                      │
                      │     ┌───────── routovité Rutaceae Juss.
                      └─────│
                            │     ┌─── simarubovité Simaroubaceae DC
                            └─────│
                                  └─── zederachovité Meliaceae Juss.

Charakteristika

Řád mýdelníkotvarých obsahuje okolo 460 rodů a ty jsou tvořeny asi 5600 druhy, z nichž většina patří do čeledí mýdelníkovitých a routovitých. Řád obsahuje vývojově mladší rostliny. Jsou to převážně stromy, vysoké až 60 m, keře i popínavé rostliny. Velká část druhů má žláznaté dutiny v listech nebo pryskyřičné kanálky ve dřevu i v kůře, mnohé obsahují saponiny a alkaloidy.

Listy většinou vyrůstají střídavě okolo stonku nebo v přeslenech, mnoho druhů má čepele dlanitě složené, lalokovité nebo zpeřené, i dvojnásobně. Některé listy jsou přeměněny v trny. Listy jsou s dlouhými řapíky nebo přisedlé, s palisty i bez.

Květy vyrůstají jednotlivě v úžlabí listů nebo vytvářejí květenství hroznovitá, vrcholíkovitá neb latnatá. Většina květů je pětičetných se svrchním semeníkem, mívají rozlišený kalich i korunu. Jsou opylovány hmyzem, mají barevné okvětní lístky a většinou voní, vylučují nektar. U mnoha druhů se úspěšně projevuje tendence po opylení květu cizím pylem, což je řešeno u oboupohlavných květů nesoučasným dozráváním pylu a vajíček v jednom květu nebo dosažením jednopohlavnosti květů tím, že část květů má funkční jen samčí a část květů jen samičí orgány. Tyto jednopohlavné květy mohou být současně na jedné rostlině nebo každý druh květů na jiné.

Plody jsou různé tobolky, peckovice a bobule, v přírodě je konzumují savci a ptáci, kteří pomáhají roznášet nestrávená semena po okolí. Některá semena jsou okřídlena a jsou rozšiřována větrem.[2]

Mezi rody tohoto řádu patří například citroník, jírovec, kadidlovník, korkovník, křídlatec, ličí, longan, mangovník, mýdelník, myrhovník, pajasan, pepřovec, routa, skimie, svitel a v české přírodě původní rody: javor, ruj, škumpa a třemdava.

Přehled čeledí

Odkazy

Reference

  1. STEVENS, P. F. Angiosperm Phylogeny Website. mobot.org [online]. 2008-06-09, rev. 2010-12-26 23:05:23 [cit. 2011-01-21]. Dostupné online. 
  2. www.britannica.com
  3. BYNG, James W. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society. 2016, čís. 181. Dostupné online. 

Externí odkazy