Kakostovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kakostovité

Kakost lesní (Geranium sylvaticum)
Kakost lesní (Geranium sylvaticum)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: kakostotvaré (Geraniales)
Čeleď: kakostovité (Geraniaceae)
Juss., 1789

Kakostovité (Geraniaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu kakostotvaré (Geraniales). Jsou to zejména byliny s dlanitými listy. Náležejí sem oblíbené okrasné rostliny, zejména pelargónie. V České republice rostou kakosty a pumpava.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Kakostovité jsou byliny a polokeře, někdy i stonkové sukulenty (Sarcocaulon, některé pelargónie), obvykle s článkovanými stonky. Listy jsou střídavé nebo vstřícné, nejčastěji jednoduché a dlanitě laločnaté, řidčeji složené, obvykle s palisty. Čepel listů je celokrajná nebo více či méně pilovitá, obvykle s dlanitou žilnatinou. Odění je složeno z jednoduchých nebo žláznatých chlupů.

Květy jsou pětičetné, pravidelné nebo dvoustranně souměrné, jednotlivé nebo v úžlabních či vrcholových květenstvích (nejčastěji okolíkovitých). Kalich je pětičetný, kališní lístky jsou volné nebo na bázi srostlé, u některých zástupců je horní lístek nazpět protažen v ostruhu. Korunních lístků je obvykle 5 a jsou volné. Tyčinek je nejčastěji 10 až 15, zřídka méně, jsou volné nebo krátce na bázi srostlé. Semeník je svrchní, laločnatý, srostlý obvykle z 5 plodolistů, na vrcholu s jedinou čnělkou s 5 bliznami. U některých zástupců jsou v květech přítomny nektarové žlázky, které se střídají s korunními lístky. Plod je poltivý (schizokarp), rozpadající se na 5 jednosemenných dílů a zanechávající střední sloupek, výjimečně poltivý plod bez středního sloupku (Biebersteinia) nebo tobolka (Hypseocharis).[1]

Čeleď kakostovité zahrnuje asi 800 druhů v 7 rodech. Největší rody jsou kakost (Geranium, asi 430 druhů) a pelargónie (Pelargonium, asi 280 druhů).[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Čeleď kakostovité je celosvětově rozšířena, nejvíce druhů se vyskytuje v mírném a subtropickém pásu. V tropech se vyskytují především v horách. Centrum rodové i druhové diverzity je v jižní Africe. Rod kakost (Geranium) je zastoupen na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy.[3]

V původní české květeně se vyskytuje 11 druhů kakostu (a 2 pokládané za vyhynulé) a pumpava rozpuková (Erodium cicutarium). Některé další druhy jsou zavlečené, např. běžný kakost pyrenejský (Geranium pyrenaicum).[4] V Evropě jsou zastoupeny pouze zmíněné dva rody. Celá řada dalších druhů pumpavy (Erodium) se vyskytuje porůznu ve Středomoří. Občas také zplaňuje v teplých oblastech pelargónie (Pelargonium).[5]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Čeleď byla dříve považována za blízce příbuznou šťavelovitým (Oxalidaceae) a někteří taxonomové (např. Cronquist) řadili obě čeledi do stejného řádu.[1]

Kakostovité jsou podle kladogramů APG bazální skupinou řádu kakostotvaré (Geraniaceae).[2] Bazální větví čeledi kakostovité je rod Hypseocharis.[1]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Některé druhy pelargónií, zejména pelargónie vonná (Pelargonium odoratissimum) a kříženci druhů P. capitatum, P. graveolens a P. radens se pěstují pro vonnou, tzv. 'geraniovou' silici. Ta má uplatnění zejména v parfumerii.[6]

Pelargónie náležejí mezi oblíbené balkónové rostliny. Jako zahradní trvalky jsou pěstovány některé druhy kakostu (Geranium), řidčeji i pumpava (Erodium). Jihoafrický rod Sarcocaulon náleží mezi atraktivní sukulenty.

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]

Erodium, Geranium, Hypseocharis, Monsonia, Pelargonium, Rhynchotheca, Sarcocaulon

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c JUDD, et al.. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.] : Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.  
  2. a b STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.  
  3. SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton : Princeton University Press, 2003. ISBN 069111694.  
  4. KUBÁT, K. et al.. Klíč ke květeně České republiky. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.  
  5. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.  
  6. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.