Klokočovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Klokočovité

Klokoč zpeřený (Staphylea pinnata)
Klokoč zpeřený (Staphylea pinnata)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: Crossosomatales
Čeleď: klokočovité (Staphyleaceae)
Martinov, 1820

Klokočovité (Staphyleaceae) je nevelká čeleď vyšších dvouděložných rostlin řazená dnes do řádu Crossosomatales. Jsou to dřeviny se vstřícnými složenými listy a pětičetnými květy. Čeleď zahrnuje 2 rody a 45 druhů. V Evropě roste pouze klokoč zpeřený, některé další druhy se zřídka vysazují jako okrasné dřeviny.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Klokočovité jsou stromy a keře se vstřícnými složenými listy. Listy jsou nejčastěji lichozpeřené, řidčeji trojčetné. Čepel listů je na okraji pilovitá, se zpeřenou žilnatinou. Květy jsou pravidelné, pětičetné. Kališní i korunní lístky jsou volné nebo do různé míry srostlé. Tyčinek je 5. Semeník je svrchní, srostlý nejčastěji ze 2 až 3 plodolistů. Plodem je tenkostěnná tobolka připomínající měchýřek.[1][2]

Čeleď zahrnuje 45 druhů ve dvou rodech. Každý z obou rodů obsahuje přibližně srovnatelný počet druhů.[3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Čeleď je rozšířena především v severním mírném pásu, v některých oblastech však přesahuje i do tropů. Roste v Evropě, Asii od Himalájí a Číny po Japonsko a jihovýchodní Asii, v Severní Americe, v Karibiku a v horách Střední a Jižní Ameriky.[3]

V evropské květeně jsou klokočovité zastoupeny jediným druhem, kterým je klokoč zpeřený (Staphylea pinnata).[4]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Čeleď klokočovité byla v klasických systémech řazena jako jedna z bazálních čeledí do řádu mýdelníkotvaré (Sapindales). Za znaky shodné s mýdelníkovitými (Sapindaceae) byly považovány zejména pětičetný kalich a koruna, nektáriový disk v květech, zpeřené listy a měchýřkovité plody. Molekulární analýzou rbcL však bylo prokázáno, že zde není přímá vazba a naopak byla zjištěna příbuznost s čeledí Crossosomataceae.[5]

V dřívějším pojetí zahrnovala čeleď klokočovité 5 rodů. Rody Huertea a Tapiscia byly s nástupem molekulárního systému přeřazeny do čeledi Tapisciaceae v rámci řádu Huerteales. Další dva rody, Euscaphis a Turpinia, jsou v dnešní taxonomii vřazovány do rodu Staphylea.[3]

Rod Dalrympelea byl do klokočovitých přeřazen z čeledi mýdelníkovité (Sapindaceae).

Význam[editovat | editovat zdroj]

Některé druhy klokoče (Staphylea) jsou občas pěstovány jako okrasné dřeviny. Ze semen našeho domácího klokoče zpeřeného se dříve dělaly růžence.

Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]

Dalrympelea, Staphylea[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Flora of China: Staphylea [online]. . Dostupné online.  
  2. WATSON, L.; DALLWITZ, M.J.. The Families of Flowering Plants: Staphyleaceae [online]. . Dostupné online.  
  3. a b c d STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.  
  4. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.  
  5. SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton : Princeton University Press, 2003. ISBN 069111694.