Maceo Parker

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Maceo Parker
Na koncertě v roce 2002
Na koncertě v roce 2002
Základní informace
Narození 14. února 1943 (71 let)
Původ USA Severní Karolína, USA
Žánry funk, soul jazz
Aktivní roky 1964 – současnost
Vydavatel Verve
Web www.maceo.com

Maceo Parker (* 14. února 1943, Kinstonu, Severní Karolína, USA) je uznávaný americký funkový a souljazzový saxofonista. Proslavil se především v 60. letech díky světoznámému hudebníkovi Jamesovi Brownovi. Na velké řadě Brownových hitů byl Parker vynikajícím sólistou a hlavním aktérem při hraní na alt, tenor a barytonový saxofon. Parker popisuje svoje působení vedle Jamese Browna jako čas strávený na univerzitě.

Dětství a mládí[editovat | editovat zdroj]

Maceo se narodil do hudebně bohatě vybavené rodiny. Jeho matka a otec zpívali v kostele a oba jeho bratři se později stali taktéž výbornými hudebníky. Strýc Parkera vedl lokální skupinu The Blue Notes a byl prvním Parkerovým instruktorem. Parkerovým velkým vzorem byl Ray Charles. Později trojice bratrů Parkerových založila kapelu s názvem Junior Blue Notes. Když Maceo dokončil šestou třídu, jejich strýc nechal formaci Junior Blue Notes vystupovat ve svém nočním klubu. To byla první zkušenost s vystupováním před publikem.

Spolupráce s Jamesem Brownem[editovat | editovat zdroj]

Maceo a jeho bratr Melvin Parker později studovali hudbu na univerzitě v Severní Karolíně. V roce 1964 hrával Melvin na bubny v uznávaném klubu, kam jednou náhodně zavítal duchovní otec soulu James Brown. Brown byl z jeho bubnování nadšený a tak mu okamžitě nabídl místo ve své kapele. Melvin rok po této zkušenosti seznámil Macea s Brownem. Maceo na pokyn Browna předvedl pár svižných soulových taktů a místo bylo jeho. Bratři Parkerové hráli s Brownem 6 měsíců, potom se vrátili opět do školy. S Brownem pak hráli střídavě. V roce 1970 založil Parker skupinu Maceo and All the Kings Men, která se skládala převážně z bývalých členů Brownovy kapely včetně bratra Melvina. Tato formace jezdila po turné 2 roky. V roce 1973 se Parker vrátil zpět do Brownovy kapely The J.B.s´. Dále vystupoval také se skupinou Maceo and the Macks. V roce 1975 Parker a několik členů z Brownovy kapely odešlo, aby se přidali k Georgovi Clintonovi a jeho kapele Parliament. V roce 1984 se opět přidává k Brownovi, kde působí do roku 1988.

Sólová dráha[editovat | editovat zdroj]

V roce 1990 konečně rozjíždí svoji úspěšnou sólovou kariéru. Za rok odehraje 250 koncertů a průměrná doba hraní na jevišti je více než dvě a půl hodiny. Maceo říká "Cítím, že je moje povinnost jako hudebníka, navštívit tolik různých míst, kolik to jen půjde, obzvlášť když to lidé chtějí." V roce 1993 hostuje rapové skupině De La Soul na albu Buhloone Mindstate. V roce 2003 získává ocenění průkopníka od organizace The Rhythm and Blues Foundation za svůj příspěvek k žánru R&B. Později také spolupracoval s Princem, který ho nazval "učitelem". Jeho album Musicology mělo obrovský úspěch.

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

Rok vydání Interpret Album Vydavatel
1970 Maceo & All the King's Men Doin' Their Own Thing House of the Fox / Charly Records
1974 Maceo Us People / P-Vine
1975 Maceo & All the King's Men Funky Music Machine El Cello
1989 Maceo Parker For All the King's Men 4th & Broadway
1990 Maceo Parker Roots Revisited Verve Records|Verve / Minor Music
1991 Maceo Parker Mo' Roots Verve / Minor Music
1992 Maceo Parker Life on Planet Groove Verve / Minor Music
1993 Maceo Parker Southern Exposure Jive Records / Novus / Minor Music
1994 Maceo Parker Maceo (Soundtrack) Minor Music
1998 Maceo Parker Funkoverload What Are Records? / ESC
2000 Maceo Parker Dial: M-A-C-E-O What Are Records? / ESC
2003 Maceo Parker Made by Maceo What Are Records? / ESC
2004 Maceo Parker My First Name Is Maceo Minor Music
2005 Maceo Parker School's In! BHM Productions
2007 Maceo Parker Roots & Grooves Intuition (SunnyMoon)