Ludvík Lošťák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ludvík Lošťák
Základní informace
Narození21. března 1862
Nové Mitrovice, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí17. října 1918 (ve věku 56 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Žánryklasická hudba a opera
Povoláníhudební skladatel, spisovatel, učitel, hudební kritik, básník, hudebník a kritik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík Lošťák (21. března 1862 Nové Mitrovice[1]17. října 1918 Praha[2]) byl český básník, hudební skladatel a publicista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval na varhanické škole v Praze. Byl spolužákem Josefa Bohuslava Foerstra. V roce 1887 se vydal do Londýna. Po třech letech se vrátil a stal se učitelem angličtiny. Vydal i učebnici angličtiny.

Pod patronací hudební komise Sokola vytvořil skupinu nespokojených hudebníků a vydal manifest Otevřený list mladé hudební generaci v Čechách a na Moravě, který otiskl časopis Dalibor (18, 1896, s. 193–194) a který vyzýval k hudební reformě. Ukázalo se však, že šlo o prázdné gesto, které nikdo z jeho autorů nedokázal přetvořit v životaschopné umělecké dílo.

Komponoval klavírní i orchestrální skladby a jeho operu Selská bouře uvedlo i Národní divadlo. Svým dílem chtěl navázat na Antonína Dvořáka, ale chyběla mu hudební invence a jeho hudba neměla velký úspěch. Dále se proto věnoval více literární činnosti a činnosti kritické a polemické. Zvláště se stal známým pro své ostré polemiky a vysloužil si označení „enfant terrible“ české hudby a kultury zlomu 19. a 20. století.

Zemřel při epidemii španělské chřipky v roce 1918 a je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Předehra k Šubrtově hře Probuzenci (1886)
  • Předehra Es-dur
  • Předehra B-dur
  • Píseň vítězná (1896)
  • Národní dumy (1897),
  • Rapsodie

Opery[editovat | editovat zdroj]

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Básně (1891)
  • Tři noci u mrtvoly (1894)
  • Píseň nadšená (1895)
  • Požáry krve (1911)
  • Chromatické hromobití (soubor článků a statí: Otakar Hostinský, Zdeněk Fibich, Antonín Dvořák, Vilém Blodek, Karel Šebor, Karel Kovařovic, Václav Vladimír Zelený, Emanuel Chvála, Otevřený list K. Knittlovi, Morava, Jak se u nás vraždí, 1903)
  • Píseň bohatýrská, báseň ironická (1904)
  • Nápěvy v mol (1905)
  • A tak jsem žil (1909)
  • Ranní soumrak (1911)
  • Gustav Jor (dramatická báseň o pěti jednáních, 1917)
  • Ve vlasti tichošlápků: prosy satirické (1918)
  • Demokracie vítězná (dramatická báseň o pěti jednáních, 1918)
  • English (Praktická mluvnice jazyka anglického) B. Kočí, 1920

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Srb-Debrnov, Josef: Slovník hudebních umělců slovanských
  • František Xaver Šalda v Die Zeit. Wiener Wochenschrift für Politik /etc./, 6. 3. 1897, s. 154–156; česky jako Mladá hudební generace v Čechách, Souborné dílo F. X. Šaldy 13, s. 230–235)
  • Karel Kovařovic: K otázce dramaturgie operní (Praha, Bursík a Kohout 1904).
  • Jaroslav Kvapil: O čem vím (Praha 1932).
  • Bedřich Bělohlávek: Masaryk a hudba (Praha, L. Mazáč 21936).
  • Josef Bohuslav Foerster: Poutník (Praha, L. Mazáč 1942, s. 196).
  • Zdeněk Nejedlý: Opera Národního divadla do roku 1900 (Praha 1935).
  • Dějiny české hudební kultury 1890–1945, díl I. 1890–1918 (Praha, Academia 1972).
  • Hudba v českých dějinách od středověku do nové doby (kolektiv, Praha, Supraphon 1983).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nové Mitrovice 18 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-07-06]. Dostupné online. 
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých Českobratrské církve evangelické u sv. Salvátora, sign. EVS Z5, s. 5

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]