Letecký útok na Plzeň 23. října 1944
Letecký útok na Plzeň 23. října 1944 byla operace amerických vzdušných sil (USAAF) na podzim 1944, v průběhu druhé světové války. Při naplánovaném denním náletu bombardérů USAAF na západočeské město Plzeň měly být především poškozeny Škodovy závody. Nepříznivé povětrnostní podmínky však bombardování Plzně zcela znemožnily.
Pozadí[editovat | editovat zdroj]
Plzeňské Škodovy závody, od začátku okupace součást koncernu strojíren Reichswerke Hermann Göring,[1] byly pro nacistické Německo velmi důležité, neboť byly jednou z největších zbrojních továren v Evropě.[2] Škodovka, velká strojírna, významný výrobce zbraní a lokomotiv, se stala cílem spojeneckých vzdušných útoků.[3][1] Podle představ spojenců mělo její zničení omezit možnost Německa pokračovat ve válce, tedy válku zkrátit a ušetřit mnoho lidských životů. Situace na podzim 1944 nebyla pro Třetí říši jednoduchá: musela odrážet postupující Rudou armádu, přes Itálii se od jihu přibližovaly americké a britské jednotky a po letním vylodění v Normandii se otevřela západní fronta.[4] Výkon zbrojního průmyslu byl za těchto okolností pro německé velení důležitý a Albert Speer dokázal zvedat jeho produkci.[4]
Předchozí útoky[editovat | editovat zdroj]
Britské Královské letectvo (RAF) se na Škodovku snažilo útočit od roku 1940. Poloha továrny hluboko v nepřátelském týlu, na hranici doletu bombardovacích letadel, značně omezovala možnosti útoků. Úspěch nočních náletů komplikovala i náročná navigace, přelet rozsáhlého nepřátelského území, neznalost terénu české krajiny a německá protivzdušná obrana. Při nočním náletu 14. května 1943, kdy byla poškozena továrna i civilní cíle včetně vsi Radčice, se Královské letectvo nad Plzní objevilo na dlouho naposledy. První americký nálet 22. února 1944 v rámci operace Argument neměl valný výsledek, podzimní nálet 16. října 1944 továrnu citelně poškodil.
Letecký útok[editovat | editovat zdroj]
15. letecká armáda USAAF vyslala z jihoitalských základen svaz o síle přibližně 500 bombardérů B-17 Flying Fortress a B-24 Liberator na cíle v bývalém Československu, Německu a v severní Itálii.[5] Vedle plzeňské Škodovky[6] mířila letadla do Bavorska na seřaďovací nádraží v Rosenheimu, na výrobce leteckých motorů v Mnichově, výrobce dieselových motorů v Augsburgu, sklad pohonných hmot v Řezně a dále na průmyslovou oblast v saském Plavnu.[5] Svaz letící nad Německo a Protektorát doprovázely stíhací letouny.[5] V Itálii byly cíli seřaďovací nádraží, důležité mosty a železniční tratě.[5]
Nad Plzní se bombardovací svaz setkal s nepříznivým počasím, které neumožnilo zaútočit, a ve městě tak nespadla jediná bomba.[6][7]
Náhradní cíle[editovat | editovat zdroj]
Letci museli pro bombardování zvolit náhradní cíle:[6] zatímco pro chemické závody u severočeského Záluží šlo o další z mnoha náletů,[8] pro město Cheb byl říjnový nálet prvním velkým útokem.[9] Na město dopadlo 179 výbušných a 152 zápalných pum, poškozen byl železniční viadukt přes Ohři, městská elektrárna a plynárna s okolím a zničeno bylo 120 bytů.[9] Zemřelo 53 osob, 64 bylo zraněných a 7 se pohřešovalo.[9]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b DOLEJŠÍ, Milan. Bomby určené Škodovce poničily město. Nálet z května 1943 byl první kapitolou bombardování Plzně. ČT24 [online]. Česká televize, 2018-05-12 [cit. 2019-12-17]. Dostupné online.
- ↑ SMATANA, Ľubomír. Místo Škodovky bombardovali Britové ústav pro choromyslné. Hrdina.cz [online]. Český rozhlas [cit. 2019-12-02]. Dostupné online.
- ↑ lub. Nálet na Dobřany: Navigátoři si spletli Škodovku s psychiatrickou léčebnou. ČT24 [online]. Česká televize, 2013-04-16 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online.
- ↑ a b ave. Bomby na Plzeň. Před 75 lety se Spojenci pokusili odstavit Škodovku v rukou nacistů. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-10-16 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d MCKILLOP, Jack. USAAF Combat Operations 1941–1945: October 1944. Aircrew Remembered site [online]. Aircrew Remembered [cit. 2020-01-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c EISENHAMMER, Miroslav. Škody způsobené městu Plzni nálety v době druhé světové války. In: BYSTRICKÝ, Vladimír, et. al. Západočeský historický sborník 5. Plzeň: Státní oblastní archiv v Plzni, 1999. S. 284.
- ↑ CHEJNOVSKÁ, Natálie; ŠINDELÁŘOVÁ, Jana; ŠTEMBEROVÁ, Anna; VLACH, Jakub. Střípky ze školní kroniky Měšťanské školy v Plzni-Doubravce [online]. Památník Terezín [cit. 2020-01-06]. Dostupné online.
- ↑ BENEŠ, Edvard D.; ČTK. Před 70 lety bombardovali Američané Hitlerovu chemičku, zasáhli i Litvínov. Mostecký deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2014-09-22 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. ISSN 1802-0747.
- ↑ a b c VODRÁŽKA, Jiří. Cheb mezi lety 1945 až 1970. Plzeň, 2016 [cit. 2020-01-06]. 56 s. Bakalářská práce. Katedra historických věd, Fakulta filozofická, Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Lukáš Novotný. s. 13. Dostupné online.