Lesní mateřská škola
Lesní mateřská škola (ve zkratce LMŠ, v běžném jazyce lesní školka) je typ plnohodnotného [1] předškolního vzdělávání pro děti od 3 do 6 let. Nejvýraznějším znakem LMŠ je, že výuka probíhá ve většině programů venku za každého počasí. Lesní mateřské školy jsou založeny na mottu „s dětmi venku za každého počasí bez zdí a plotů“. Je zde kladen důraz na rozvoj dovedností dětí vlastními silami v přímém kontaktu s přírodou, jsou podporovány při hraní, zkoumání a učení se v lese. To je umožněno díky malému počtu dětí ve třídě, legislativa v ČR umožňuje maximálně 8 dětí na 1 učitele.
Charakteristika
- Celoroční pobyt venku
- Realizace se uskutečňuje zpravidla v lese
- Zázemí pro LMŠ má charakter vyhřívaného přístřeší
- Třídu tvoří méně dětí, na 1 dospělého připadá maximálně 8 dětí
- Neexistuje špatné počasí, pouze špatné oblečení
- Základem je vzájemná důvěra
- Zásadní je dobrá komunikace s rodiči
- Východiska pro vzdělávací program jsou situace, spontánní hry a přímé zkušenosti dětí
- LMŠ rozvíjí děti v souladu s platným kurikulem pro předškolní vzdělávání
V České republice charakterizuje lesní mateřské školy školský zákon č. 561/2004, do kterého byla otázka lesních mateřských škol začleněna aktualizací zákonem 178/2016 Sb. Ten stanoví, že "Za lesní mateřskou školu se považuje mateřská škola, ve které vzdělávání probíhá především ve venkovních prostorách mimo zázemí lesní mateřské školy, které slouží pouze k příležitostnému pobytu. Zázemí lesní mateřské školy nesmí být stavbou.“ Stavbou se myslí ve smyslu stavebního zákona." Provozem mateřských lesních škol z hlediska hygieny se zabývá vyhláška č. 410/2005 ve znění vyhlášky č. 343/2009, kterou vydává ministerstvo zdravotnictví. Ta byla v roce 2016 doplněna o paragraf 9 "Lesní mateřské školy".
Lesní mateřské školy ve světě
Za zakladatelku LMŠ je považována Ella Flatau z dánského Sollerodu, kde byla roku 1954 založena první LMŠ, postupně se myšlenka LMŠ rozšířila do celé Skandinávie a Evropy. Mezi země, které mají největší počet LMŠ, dnes patří Německo. To umožnila zejména legislativa, která v Německu staví LMŠ na stejnou úroveň jako běžné MŠ obdobně jako u nás. Zejména je důležitá finanční podpora ze strany státu, určitým faktorem byl i nedostatek míst v mateřských školách. Dalšími zeměmi, které uplatňují model lesních mateřských škol, jsou Švédsko, Norsko, Lucembursko, Rusko, Kanada, Spojené státy, Japonsko a další.
Lesní mateřské školy v České republice
V České republice proběhlo pilotní testování lesních mateřských škol v letech 2010-2012 pod dozorem MŠMT. Účastnila se ho lesní třída Lesníček při MŠ Semínko v Toulcově dvoře v Praze, tato třída se svým charakterem spíše přibližuje samostatné LMŠ. V březnu 2013 vydalo MŠMT závěrečnou zprávu, ve které rozhodlo, že lesní třídy při MŠ připravují děti na školní docházku stejně jako běžné MŠ, a podpořilo tak vznik lesních tříd u stávajících mateřských školek. V roce 2016 získaly lesní mateřské školy plnou legislativní podporu.
Vlivy pobytu v přírodě na děti
Výsledky studie ukazují, že u dětí ze samostatných LMŠ se více rozvíjí hrubá motorika a kreativita, kterou potvrzují i rodiče. Děti bývají méně nemocné v LMŠ i v období chronických nemocí než v běžných MŠ, stejně tak je i menší počet zranění. Pobyt v přírodě má příznivý vliv na děti s ADD a ADHD, tyto děti jsou více koncentrované, aktivity a pobyt v přírodě jim ulevují od symptomů.
Odkazy
Reference
Literatura
- Tereza Vošahlíková: Ekoškoly a lesní mateřské školy: Praktický manuál pro aktivnírodiče, pedagogy a zřizovatele mateřských škol, Praha, 2012, ISBN 978-80-7212-537-1
- Benefits of Nature for Children, Colorado 2011
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lesní mateřská škola na Wikimedia Commons - Vyhlášení pokusného ověřování provozu integrované lesní mateřské školy Lesníček při Mateřské škole Semínko, o. p. s.
- Závěrečná zpráva z pokusného ověřování provozu lesních tříd integrovaných v Mateřské škole Semínko, o. p. s.
- Výpis článků s tématem lesních školek na serveru Ekolist.cz
