Kurikulum

Kurikulum je prostředkem realizace hlavního vzdělávacího úkolu moderní školy. Ve vyspělých zemích světa se stalo ohniskem vzdělávacích reforem od konce šedesátých let 20. století, jejichž cílem je zvyšování kvality vzdělávacího standardu. Kurikulum je považováno za prostředek celoživotního vzdělávání člověka. Škola tak přestává být jen „učící“ organizací, stává se součástí života člověka a kromě poskytování znalostí a dovedností formuje také jeho životní postoje a názory.

Kurikulum zahrnuje:

• vztahy učitelů a žáků
• potřeby učitelů, žáků a dalších subjektů participujících na procesu vzdělávání
• způsoby organizace vzdělávání

Kurikulum se dělí na:

• doporučené (základní koncepční dokument)
• předepsané (závazný oficiální dokument)
• realizované (to, co učitel skutečně učí ve třídě)
• podpůrné (veškeré náležitosti podporující předepsané kurikulum, např. učebnice, časové dotace apod.)
• hodnocené (kurikulum převedené do hodnotící podoby, např. formou testů)
• osvojené (to, co si žáci skutečně osvojili)

Reference

• MALACH, Josef. Základy didaktiky. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, 2003. ISBN 80-7042-266-1. S. 85–89.  
• SINGULE, František. Současné pedagogické směry. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1992. ISBN 80-04-26160-4. S. 22–23.  

Související články

• rámcový vzdělávací program
• školní vzdělávací program