Kostel svatého Jiljí (Dolní Dvořiště)

Kostel svatého Jiljí
Místo
Stát	Česko Česko
Souřadnice	48°39′24,16″ s. š., 14°27′4,93″ v. d.
Základní informace
Církev	katolická církev
Zasvěcení	svatý Jiljí
Další informace
Adresa	Dolní Dvořiště, Česko Česko
Kód památky	45006/3-1234 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jiljí je gotický kostel v Dolním Dvořišti v okrese Český Krumlov zasvěcený svatému Jiljí. Patří k nevýznamnějším stavbám rožmberské pozdní gotiky a také ke stavbám vrcholné jihočeské pozdní gotické architektury. Kostel sv. Jiljí se stal dominantou města a také významnou památkou jihočeského kraje. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Historie

První doložené podklady o existenci kostela sv. Jiljí se vážou k roku 1279, kde stála původní sakrální stavba. Autentický kostel sv. Jiljí byl tedy pravděpodobně postaven ve 13. století se vznikem této obce. Vzhled a velikost kostela se postupem času měnil. První velká změna přišla kolem roku 1400. Okolo tohoto roku začala přestavba kostela v rozsáhlý velkolepý chrám na popud Petra z Rožmberka. Tento krok vypovídal o ambicích Petra z Rožmberka na přetvoření malého městečka ve velké významné centrum. Tyto ambice však překazily husitské války. Výstavba nynějšího kostela probíhala převážně v letech 1480–1507. V červenci roku 1507 došlo k jeho vysvěcení.

Dlouhá staletí se na kostele žádné významné přestavby neudály. První rekonstrukce jsou zaznamenány až v roce 1838 a 1891. Rekonstrukce v roce 1891 nešťastně zasáhla do gotického vzhledu kostela, kdy byly převážně odstraněny omítky a došlo i k úpravám v interiéru. Interiér kostela byl ochuzen o barokní vybavení.

Po roce 1945 zasáhl do chodu kostela odsun Němců a následná výměna obyvatel. Toto přesouvání a stěhování utlumilo dění v městečku, a tudíž i využívání kostela, který začal postupně chátrat.

V současné době probíhají na kostele jen nejnutnější úpravy a je přístupný bohužel jen velmi ojediněle.

Chronologie výstavby

Díky odpustkovému privilegiu došlo k zajištění financí a tudíž mohla být přibližně kolem roku 1480 započata výstavba východní části kostela. Jako první byla postavena sakristie s kostnicí. Současně se budovalo obvodové zdivo kněžiště. V roce 1488 doplňoval kněžiště kamenný sanktuář a zaklenutá hvězdová síťová klenba. V roce 1492 byla vyrobena a osazena kovaná mřížka do schránky sanktuáře.

V další etapě výstavby došlo pravděpodobně k založení trojlodí. Trojlodí mělo mít původně níže posazenou síťovou hvězdovou klenbu, která je v kněžišti. V přízemí jižní otevřené předsíně bylo realizováno v 90. letech 15. století pouze jediné pole. V trojlodí byl u obou vstupů použitý sedlový portál s lomeným tympanonem v nadpraží.

Do roku 1500 se trojlodí stavělo podle původního plánu, poté však byly založeny klenební výběhy a několik obvodových čel v obvodovém zdivu. Do stejné výšky se také přibližovaly kanelované pilíře mezi-klenebních oblouků a byla vytvořena arkáda kruchty. Na začátku 16. století došlo těsně před dokončením trojlodí z neznámých důvodů k radikální změně projektu. Dále také došlo ke zvýšení koruny zdiva. Následek zvýšení koruny se projevil ve výrazném zalomení posazených výběhů vzhůru. Díky vyvýšenému interiéru lze vidět vnější objem schodiště,které směřuje ze schodišťové věže na půdu kostela. Neúplné klenební přípory v podkruchtí byly vyměněny za jednodušší typ. V další etapě byl zaklenut stejným typem klenby, kterou lze vidět v bočních lodích.

V roce 1507 byl kostel vysvěcen, a tudíž považován ve své základní fázi za dokončený. Některé prvky, jako například podoba omítkových paspart oken s vyvinutějším typem kružeb a nebo tvar erbů s proděravěnými okraji nad okny a na průčelí jižní předsíně, dokazují, že některé práce probíhaly na exteriéru kostela ještě v polovině 16. století.

Architektura

Kostel sv. Jiljí je orientován klasickým způsobem na východ. V kostele se propisuje snaha o gotickou vertikalizaci. Tato podivuhodná štíhlá vertikalita má původ v české tradici doby předhusitské. Tato sakrální stavba má mnoho společných prvků s kostelem v Prachaticích. Z tohoto kostela přejímá klenební vzorce a tvary příporových hlavic. Tyto znaky vypovídají o tom, že tyto stavby byly pravděpodobně dílem stejného architekta.

Interiér

Kostel sv. Jiljí se rozkládá na síňové trojlodí s dlouhým pětiboce zakončeným presbytářem. Síňové trojlodí i kněžiště uzavírají síťové klenby.

Presbyterium

Kněžiště z dvou klenebních polí a mnohoúhelníkovým ukončením 5/8 má nároží zpevněná opěráky. Tyto opěráky s pultovými stříškami mají reliéfně ozdobené štítky. Žebra síťové klenby presbytáře vybíhají z půl-válcových přípor, které mají tvar polygonálních profilovaných soklíků. Presbytář je zaklenutý sítí se vzorem čtyřcípých hvězd. Na severní stěně presbytáře se nachází sanktuář, který má jemně profilované ostění ve tvaru oslího oblouku. Na severní stěně presbytáře se také nachází sedlový portál s ostěním profilovaným hruškovcem a výžlabky, které vedou do sakristie a mají valené zaklenutí. Sakristie má tvar čtverce. Portál s mírným hrotem je v dolní části profilovaný mohutným stlačeným hruškovcem. Jeho ostění se skládá z profilovaných oblouků a nacházejí se na něm také výžlabky. Sakristie má na východní straně kamenný arkýř, který ukrývá oltářní niku. Nika je osvětlená okénkem. Pod sakristií se nachází kostnice. Na jižní stěně se nachází sedile, které jsou zakončené členitým obloukem.

Trojlodí

Na hluboký presbytář se připojuje obdélníkové trojlodí. Trojlodí se skládá z téměř stejně širokých lodí. Tyto lodě vymezují dvě řady štíhlých výrazně vyžlabených pilířů. Trojlodí kostela je zaklenuto bohatou sítí, která se však poněkud liší v lodi hlavní a lodích bočních. Přechod mezi jednotlivými klenbami lodí je však téměř plynulý, protože zde chybí profilace arkád. Tento prvek můžeme najít i u síní z doby lucemburské.

Interiér trojlodí je zaklenuto síťovou klenbou, která je na zdech přidělána na klenební výběhy a uvnitř na tři páry kamenných profilovaných pilířů. Východní dvojice pilířů má členité tělo pomocí širokých výžlabků, které jsou oddělené válcovými profily. Střední pár pilířů je oddělený hranolovými profily a dva západní pilíře, které prochází kruchtou, jsou oktogonální. Na vrcholu všech pilířů jsou posazeny nečleněné válcové články a nad nimi vybíhají z klenebních kápí jednotlivá žebra. U zdí vybíhají z podlahy svazkové klenební přípory, které zasahují až do úrovně klenebních výběhů, pevně svázaných s obvodovým zdivem.

V západní části se nachází portál s lomeným tympanonem, který je poměrně malý a má mělce profilované ostění. Na jeho vrcholu se nachází reliéfem pětilisté růže. Oblouny jsou přetínány na čtvercové obloučky. V západní části lodi se také po celé šířce trojlodí nachází kruchta s poprsnicí, která je zdobená kamennými kružbami, kde se propisuje rožmberská architektura. Na kruchtě se nachází různé motivy. Nejvýznamnější motiv, který tu byl použit dvakrát, je motiv velké pětilisté růže. Kruchta je také podklenuta síťovou klenbou. Podkruchtí tvoří tři profilované oblouky. Střední oblouk je půlkruhový a boční oblouky jsou mírně hrotité. Z této kruchty vede schodiště k depozitáři. Pozdně gotický depozitář má sedlový profilovaný malý portál. Na jižním průčelí depozitáře lze vidět dva erbovní štítky z období renesance. Na těchto štítcích byl při posledních opravách obnoven rožmbersko-ursinovský erb a francouzská lilie, která má poukazovat na duchovní správce – cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě. Boční okénka depozitáře mají záklenek, který je vytvarovaný do záclonového oblouku. Okénka po obvodu navíc doplňuje tvarovaná pasparta se stáčenými konci na horních okrajích.

Portál z kruchty na schody do lodi má také sedlové ostění profilované hruškovci a výžlabky. Pod kruchtou se nachází sedlový portálek vedoucí na šnekové schodiště, které umožňuje vstup na kruchtu dalším sedlovým portálkem s nadpražím zdobeným záclonovým obloukem a dále pak na půdu trojlodí.

Jižní předsíň je také zaklenuta síťovou klenbou. Do trojlodí vede sedlový portál s tympanonem. Portál má profilované ostění a je zdobený kružbovými motivy. Tympanon je ozdobený slepou kružbou a na vrcholu štítkem opět s reliéfem pětilisté růže. Patky prutů jsou šroubovitě kanelovány. Jižní předsíň se sedlovým portálem se na jižní straně pomocí lomené arkády otevírala volně ven, avšak při novogotické úpravě kostela sem byla vložena dřevěná příčka, která interiér uzavřela.

Zařízení

V kostele můžeme najít mnoho kvalitně zpracovaných kamenických prvků. Od konce 15. století je kostel vybaven polygonální kazatelnou na šroubovité točené noze, řečništěm, zdobeným hrotitými obloučky s křížovými kytkami ve vrcholu. Dále je také vybaven polygonální křtitelnicí, kterou bohatě zdobí štítky se znaky pětilisté růže a žulovou pokladničkou s točeným dříkem. V sakristii se nachází skříň na paramenta z 2. poloviny 17. století. V kostele se také vyskytuje pseudogotické zařízení z konce 19. století. Zařízení kostela také obohacují oltáře. Nachází se zde jeden hlavní oltář v presbyteriu a dva menší oltáře na stranách lodí.

Okna

Mezi opěráky se nachází štíhlá gotická dvoudílná okna s lomeným obloukem, profilovaným ostěním a původními jednoduchými kamennými kružbami. Okna mají po obvodu omítkové rámy a nad záklenky vystupují štukové znakové štítky. Štítek nad záklenkem okna na severovýchodě má tvar pětilisté růže. Nad záklenky dvou jižních oken můžeme vidět štukové raně renesanční vykrajované znakové štítky. Okna trojlodí mají kružby vyplněné jeptiškami s půlkruhově ukončeným vrcholem, které mají v záklenku na severní a západní straně vzor čtyřlístku a plaménku. Okna, která se nachází na jižní straně blíže kněžišti mají kružby složené z rotujících a prolínajících se plaménku a vrchol okno na jihozápadním nároží je vyplněn třemi kroužky. Dnes jsou všechny tyto štítky již bez malby. Kostel je také ozdoben malýma okýnkama, která osvětlují např. točité schodiště, či depozitář.

Svorníky

Na svornících v kněžišti i hlavní lodi se nachází znak rožmberské gotické architektury – pětilistá rožmberská růže. Tento prvek se v kostele mnohokrát opakuje. Můžeme ho najít například jako reliéf na poprsnici, nebo malbu na jižním průčelí kostela. Zde je přímo namalovaný erb rodu Rožmberků. Některé svorníky jsou ozdobeny pouze dvojicí kroužků.

Exteriér

Tento kostel je zajímavý svým kontrastem exteriéru a interiéru. Exteriér působí velmi monumentálním dojmem, ačkoliv je celkem prostý. Do exteriéru se propisují opěráky. Na pozemku kolem kostela se rozkládá bývalý hřbitov. Doložení hřbitova pozorujeme na vnějších stěnách kostela, kde zůstaly pozůstatky náhrobních desek. Náhrobní desky se vyskytují na fasádě ze všech stran. Na západním průčelí se nachází hlavní vchod do kostela. Vstupní dveře jsou z mohutného dřeva s reliéfem. Na jižní straně je další portál. Nad tímto portálem se nachází erb rožmberského rodu a středověké sluneční hodiny, které jsou však z velké části zakryté náhrobní deskou. Na západním průčelí vystupuje polygonální schodišťová věžice s kuželovou střechou, která je při základě zdobená motivem cimbuří.

Galerie

• 
  Detail klenby
• 
  Hlavní oltář v presbyteriu
• 
  Klenba trojlodí
• 
  Pohled do trojlodí
• 
  Kazatelna na točiné šroubovité noze
• 
  Věž kostela
• 
  Jižní strana kostela

Odkazy

Literatura

• Architektura v českém národním dědictví – kolektiv autorů, nakladatelství SNKLU, 1961
• POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J svazek. Praha: Ústav teorie a dějin umění ČSAV, 1977
• LAVIČKA, Roman. Pozdně gotické kostely na rožmberském panství. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2013. ISBN 9788085033472.
• Památkový ústav – Evidenční list kulturní nemovité památky
• LÁTAL, Hynek. Dizertační práce -Transformace klenebních figurací v širším okruhu podunajské pozdně gotické architektury. Brno 2010 dostupné online

Externí odkazy

• http://www.dolnidvoriste.cz/dolni-dvoriste/d-1005/p1=60
• http://www.kohoutikriz.org/priloha/hauno.php
• http://is.muni.cz/th/12308/ff_d/Obrazova_cast_001_143.pdf

Portály: Architektura a stavebnictví | Křesťanství