Kostel svatého Bartoloměje (Praha)
| Kostel svatého Bartoloměje na Starém Městě v Praze | |
|---|---|
 Kostel svatého Bartoloměje | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | hlavní město Praha |
| Městská část | Praha 1 |
| Obec | Staré Město |
| Souřadnice | 50°4′58,39″ s. š., 14°25′1,98″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | Římskokatolická církev v Česku |
| Diecéze | Arcidiecéze pražská |
| Vikariát | První pražský vikariát |
| Farnost | sv. Jiljí Praha-Staré Město |
| Status | klášterní kostel |
| Současný majitel | Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka |
| Zasvěcení | Bartoloměj |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Kilián Ignác Dientzenhofer |
| Stavební sloh | baroko |
| Typ stavby | klášterní kostel |
| Výstavba | 1726–1731 |
| Další informace | |
| Adresa | Bartolomějská Praha 1-Staré Město |
| Ulice | Bartolomějská |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Bartoloměje je vrcholně barokní kostel v Praze 1 na Starém Městě zasvěcený apoštolu sv. Bartoloměji. Nachází se poblíž zaniklých středověkých městských hradeb v Bartolomějské ulici. Kostel byl postaven v letech 1726–1731 podle návrhu architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera.[1]
Dějiny
V místě současného kostela bývalo ve středověku sídlo prostitutek, zvané Benátky, v dobách panování Karla IV. k jejich nápravě přeměněné na Milíčův Jeruzalém.
Za husitských válek se Jeruzalém rozpadl a do 17. století se vystřídalo několik jednotlivých světských majitelů objektu. Po polovině 17. století připadl zdejší majetek jezuitům, kteří zde započali se stavbou kaple, která však shořela při požáru čtvrti v roce 1678. Jezuitský kostel, postavený na ruinách kaple a vysvěcený roku 1731, přestal svému účelu sloužit po zrušení řádu jezuitů roku 1773 za josefínských reforem a přešel do majetku státu.
V letech 1853 až 1949 byl kostel v držení Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka, kterým byl po komunistickém puči zabaven a v době komunismu byl využíván jako skladiště a postupně chátral. V Bartolomějské ulici, nesoucí jméno kostela, v době totality sídlila nechvalně známá Státní bezpečnost, dnes je zde sídlo policie a kriminální policie.
Po pádu komunismu byl kostel a klášter navrácen v roce 1995 šedým sestrám, v současné době tento objekt obývá 15 sester
Popis
Nejméně výraznou částí kostela je zalomená fasáda do Bartolomějské ulice. S výjimkou jednoduchého portálu neobsahuje dekorativní prvky, jen několik typů jednoduše rámovaných barokních oken.
Nevelký interiér kostela postaveného na nepravidelném půdorysu je náročně architektonicky členěn a také svou dekorativností s využitím umělého mramoru a zlacení silně kontrastuje s uliční fasádou. Poškozené nástropní fresky, nad lodí s tématem mučení sv. Bartoloměje, jsou dílem Václava Vavřince Reinera.
Mimořádné je řešení dvorní fasády kostela, přístupné přes budovu dopravní fakulty ČVUT z Konviktské ulice. Fasáda vytváří monumentální průčelí nádvoří, její řešení částečně navazuje na sousední starší, jednodušší barokní stavby. Naopak je nezávislá na interiéru kostela, k čemuž si dopomáhá šikmými špaletami oken. Vedle skutečných a slepých oken je fasáda ve výklencích a na atice zdobena sochami dvanácti apoštolů, Krista a Panny Marie z dílny Matěje Václava Jäckla.
Odkazy
Reference
- ↑ Eduard Škoda:Pražské svatyně, Libri 2002, Praha, ISBN 80-7277-098-5, str. 175-176
Literatura
- VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Staré město, Josefov. Praha: Academia, 1996. 640 s. ISBN 80-200-0563-3. S. 56-58. Dále jen Vlček a kol..
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Bartoloměje na Wikimedia Commons - Kostel sv. Bartoloměje na stránkách Akademické duchovní správy ČVUT
- Kostel sv. Bartoloměje na stránkách Šedých sester
