Kostel svatého Jakuba Staršího (Vetlá)
| Kostel svatého Jakuba Staršího ve Vetlé | |
|---|---|
 Kostel sv. Jakuba Staršího ve Vetlé | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Litoměřice |
| Obec | Vrbice |
| Lokalita | Vetlá |
| Souřadnice | 50°28′19,83″ s. š., 14°17′22,44″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | litoměřický |
| Farnost | Vetlá |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
| Současný majitel | farnost Vetlá |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | románský, gotický i barokní |
| Výstavba | 12. století, 14. století a 18. století |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen, zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | Roudnická ul., Vetlá |
| Kód památky | 43225/5-2451 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický farní[1] kostel svatého Jakuba Staršího ve Vetlé původně románská sakrální stavba, která byla goticky přestavěná a později i barokizována.[2] Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostel je v jádře románský ze 2. třetiny 12. století.[4] Z původní stavby se zachovala věž a jižní obvodová zeď dnešního dvojlodí,[2] které patří k nejcennějším v Čechách vůbec.[4] Písemně je kostel poprvé připomínán roku 1334. Kolem roku 1390 byl goticky přestavěn.[2] Vnější vzhled dvojlodí upraven barokně (asi v 18. století). Tehdy vestavěna současná kruchta, zřízena severní sakristie a západní předsíň. První památková obnova proběhla v roce 1860. K dalším drobným úpravám došlo v letech 1911–1912.
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Stavbu tvoří čtvercová loď s odsazeným presbytářem, jižní předsíní a severní sakristií. V západním průčelí je hranolová věž a přistavěná kruchta. Jižní stěna lodi a přilehlé úseky východní a západní stěny, jakož i věž jsou románské. Jsou z lícovaného kvádříkového opukového zdiva, které bylo později omítnuto. V ose jižní fasády lodi je zazděné románské okno. Ve věži je zazděný portálek na tribunu a obdélná střílnová okénka. Horní patro věže pochází z 19. století. Ostatní části lodi: jižní předsíň s gotickým portálem, presbytář s opěrnými pilíři a hrotitými okny s kružbami jsou gotické. Okna lodi s odsazeným polokruhovým záklenkem a kruchtou jsou však barokní.[2]
V presbytáři jsou dvě pole křížové klenby a šestipaprsčitý závěr s žebry hruškového profilu. Triumfální oblouk je hrotitý, široký a profilovaný. Loď je sklenuta čtyřmi poli křížové a obkročné klenby na štíhlý střední pilíř. Na stěnách jsou konzoly. Žebra jsou rovněž hruškového profilu. V předsíni je křížová klenba a další gotický portál.[2]
Zařízení[editovat | editovat zdroj]
Z původní zařízení zbyl gotický čtyřhranný sanktuář s mřížkou. Kazatelna pochází z počátku 16. století. Je opuková[4] s polygonálním řečništěm. Kazatelna spočívá na kanelované šroubované noze.[2] Cínová křtitelnice je ze 16. století.[4] Stojí na třech nohách. Na kotli jsou nápisy a ornamentální i figurální reliéfy a tři lví hlavy s kruhy. Hlavní oltář je s velkými sochami sv. Petra a sv. Pavla. Je pseudobarokní, stejně jako oba boční oltáře, kde jsou další plastiky. V presbytáři jsou obrazy sv. Antonína a sv. Barbory. V lodi se nachází barokní obrazy sv. Františka a sv. Anny Samotřetí z 18. století. Oltářní křídlo je z období kolem roku 1550. Pochází z dílny Mistra Slavětínského oltáře, a je umístěno v Národním muzeu v Praze.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 207.
- ↑ a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech T/Ž, sv. IV.. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Vetlá /Litoměřice/, s. 222–223.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 155497 : Kostel sv. Jakuba Většího, Vetlá. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 281.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba Staršího na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb ve farním kostele sv. Jakuba Staršího, Vetlá (katalog biskupství litoměřického)
- Bohoslužby ve farním kostele sv. Jakuba Staršího, Vetlá na webu církev.cz/bohoslužby
- Program NOCI KOSTELŮ – Vetlá, kostel sv. Jakuba Většího
- Kostel sv. Jakuba Většího ve Vetlé na webu Hrady.cz
