Římskokatolická farnost Vetlá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Římskokatolická farnost Vetlá
Farní kostel svatého Jakuba Staršího ve Vetlé
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Vikariátlitoměřický
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Administrátor excurrendoP. Mgr. Anselm Pavel Kříž O.Praem.
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost Vetlá
Římskokatolická farnost
Vetlá
Území farnosti
Vetlá • Brzánky • Černěves • Chodouny • Kyškovice • Lounky • Mastířovice • Vědomice • Vrbice
Kontakt
Adresa sídlaKostelní 175, Štětí, 411 08, Česko
Souřadnice
Webové stránkyfarnoststetsko.cz
E-mailfarnost.vetla@dltm.cz
Datová schránka8px2qen
IČO62769294 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 7/2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Vetlá (lat. Wettla[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území vesnice Vetlá a v jejím okolí. Organizačně spadá do litoměřického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Jakuba Staršího ve Vetlé.

Historie farnosti[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o farní lokalitě pochází z roku 1333. Již roku 1384 byla v místě plebánie. Matriky byly vedeny od roku 1699. V roce 1785 byla obnovena fara.[2]

Duchovní správcové vedoucí farnost[editovat | editovat zdroj]

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od roku:[p 1]

  • 1784 Wencesl. Oliwa, † 2. 4. 1788 in Roudnice
  • 1789 par. vacat, cap. Joann. Stodola
  • 1789 proto-par. (1. farář) Math. Peczeny, n. 1731, † 7. 9. 1799
  • 1799 par. vacat, cap. Wencesl. Ioann. Körpert
  • 1799 Jos. Aloys. Pellikovsky de Lauro, † 26. 5. 1811
  • 1811 Christoph. Burian, n. 26. 5. 1754 Vrbice, o. 30. 5. 1781, + 16. 2. 1829
  • 1829 par. vacat, cap. Jos. Kuhlhanek
  • 1829 Franc. Hoena, n. 26. 7. 1782 Türmicenc., o. 20. 8. 1808, † 5. 12. 1835
  • 1831 Laurent. Simon, n. 10. 8. 1782 Chabařovice, o. 8. 9. 1805
  • 1859 Jos. Hochmann, n. 27. 2. 1803 Načeradec., o. 20. 8. 1827, † 1873
  • 1874 Anton. Zajíček, n. 27. 4. 1825 Skrchleb., o. 4. 7. 1848, † 9. 4. 1874
  • 1875 Joann. Pavla, n. 2. 4. 1817 Praha, o. 1. 8. 1841, † 27. 7. 1885
  • 1886 Franc. Seraph. Pomajzl, n. 1. 10. 1823 Ouhonic., o. 1. 8. 1847, † 14. 10. 1893
  • 1893 par. vacat, admin. interc. Car. Hassmann
  • 1894 Franc. Ludwig, n. 2. 12. 1833 Třebenice, o. 26. 7. 1858, † 15. 5. 1909
  • 1901 Joann. Vavrouš, n. 13. 3. 1838 Čečelice, o. 26. 6. 1864, † 6. 6. 1905
  • 1902 par. vacat, admin. interc. Venc. Šrámek
  • 1903 Venc. Brzek, n. 12. 2. 1843 Kladruby, o. 25. 7. 1868, † 10. 6. 1912
  • 1910 Carol. Reiter, n. 8. 6. 1859 Mn. Hradiště, o. 24. 8. 1882, † 30. 12. 1932
  • 1923 Ferd. Prokop, n. 24. 5. 1886 Vlach. Březí, o. 17. 7. 1910, † 10. 7. 1942
  • 1. 11. 1938 par. vacat, admin. interc. Vojtěch Peterek
  • 1. 7. 1939 par. vacat, admin. exc. Josef Pikora
  • 1941 Jaroslav Drábek, n. 29. 1. 1908 Nelešovice (M), o. 27. 6. 1937
  • 1. 7. 1943 František Janiš
  • 1. 10. 1948 Michael Raab
  • 1. 10. 1950 František Krutílek
  • 1. 11. 1952 František Kobr
  • 1. 7. 1954 Ladislav Vybíral
  • 19. 3. 1959 Jaroslav Novosad
  • 1. 6. 1963 Antonín Pospíšil
  • 1. 10. 1963 František Kocman
  • 1. 6. 1977 Radim Hložánka, admin. exc.
  • 15. 1. 1982 Ferdinand Plhal, SDB
  • 1992–2010 Miroslav Šantin, admin. in materialibus
  • 2. 8. 2010 Anselm Pavel Kříž, O.Praem., admin. exc. ze Štětí[3]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Do farnosti náleží území těchto obcí:[2][4]

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky
Kostely
1. Kostel sv. Jakuba Staršího Vetlá bližší informace o bohoslužbách 50°28′20″ s. š., 14°17′22″ v. d. farní kostel[5] 43225/5-2451 (PkMISSezObrWD)
2. Kostel sv. Prokopa Černěves bližší informace o bohoslužbách 50°27′9″ s. š., 14°14′33″ v. d. filiální kostel, hřbitovní[6] 30535/5-1982 (PkMISSezObrWD)
3. Kostel sv. Mikuláše Lounky bližší informace o bohoslužbách 50°28′43″ s. š., 14°14′23″ v. d. filiální kostel, hřbitovní[7] 31517/5-2165 (PkMISSezObrWD)
Kaple
4. Kaple Brzánky neslouží se pravidelně obecní kaple
5. Kaple Kyškovice neslouží se pravidelně obecní kaple
6. Kaple Lounky neslouží se pravidelně 50°28′36″ s. š., 14°14′22″ v. d. obecní kaple
7. Kaple sv. Jana a Pavla Mastířovice bližší informace o bohoslužbách 50°29′7″ s. š., 14°18′31″ v. d. obecní kaple[8] 27143/5-2447 (PkMISSezObrWD)
8. Kaple sv. Floriána Vrbice bližší informace o bohoslužbách 50°29′0″ s. š., 14°17′11″ v. d. obecní kaple[9] 42584/5-2445 (PkMISSezObrWD)
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Příslušnost k farnímu obvodu[editovat | editovat zdroj]

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti Štětí nad Labem, jehož součástí je i farnost Vetlá, která je tak spravována excurrendo.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. a b c d e f g h i Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 416. 
  2. a b Macek, s. 207.
  3. Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022. 
  4. Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2013-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23. 
  5. Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Jakuba Staršího, Vetlá [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-10-31]. Dostupné online. 
  6. Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Prokopa, Černěves [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-10-31]. Dostupné online. 
  7. Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Mikuláše, Lounky [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-10-31]. Dostupné online. 
  8. Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Jana a Pavla, Mastířovice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-10-31]. Dostupné online. 
  9. Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Floriána, Vrbice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-10-31]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]