Římskokatolická farnost Milešov

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Římskokatolická farnost Milešov
Farní kostel svatého Antonína Paduánského v Milešově
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Vikariátlitoměřický
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Administrátor excurrendoJ.M. can. ICLic. Mgr. Józef Szeliga
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost Milešov
Římskokatolická farnost
Milešov
Území farnosti
Milešov • Kocourov • Medvědice • Mlýnce • Páleč
Kontakt
Adresa sídlaZahradní 32/2, Lovosice, 410 02, Česko
Souřadnice50°32′17,16″ s. š., 13°56′30,48″ v. d.
Webové stránkyfarnostlovosice.cz
E-mailfarnost.milesov@dltm.cz
Datová schránka577gwtk
IČO62769138 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 7/2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Milešov (lat. Milleschovium[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území vesnice Milešov a v jejím okolí. Organizačně spadá do litoměřického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Antonína Paduánského v Milešově.

Historie farnosti[editovat | editovat zdroj]

Jediným pramenem, který zmiňuje existenci kostela v Milešově ve středověku, je až Topografie Království českého Jaroslava Schallera z roku 1787.[2] V roce 1833 tuto informaci převzal v další topografii Čech Johann Gottfried Sommer. Ani jeden z autorů ovšem neuvádí zdroj svého sdělení. Protože žádný z relevantních středověkých a raně novověkých pramenů o kostele v Milešově nemluví, jedná se evidentně o Schallerův omyl. Nejstarší písemný doklad o lokalitě Milešov je z roku 1390.[3] Do roku 1680 obstarávali duchovní správu Milešova a okolních vesnic kněží při kostele svaté Kateřiny v Medvědicích.

Farnost v Milešově existuje od roku 1680. Podnět k jejímu založení dal Zdeněk Kašpar Kaplíř ze Sulevic, známý jako obránce Vídně proti Turkům v roce 1683, který začal v roce 1669 ve vsi Mlýnce (dnes část Milešova) stavět Kostel svatého Antonína Paduánského. Kostel byl vysvěcen 1. září 1680 a stal se farním chrámem, zatímco medvědický kostel jeho filiálkou.[4] Od roku 1680 byly také vedeny matriky.[5]

Stávající územní rozsah farnosti byl stanovený už při jejím založení v roce 1680, tehdy zahrnoval všech pět vesnic patřících do milešovského panství. Stavba farní budovy v blízkosti kostela se nerealizovala. Duchovní správce až do roku 1886 bydlel v Milešově poblíž zámku v budově později označené popisným číslem 41.[6] Okolo kostela také nebyl zřízen hřbitov, takže se pohřby farníků i nadále odbývaly v Medvědicích.

Až do roku 1804 obsazovali milešovskou faru řeholníci z dominikánského kláštera v Litoměřicích. Nepožívali ovšem titulu farář, nýbrž administrátor.

Duchovní správcové vedoucí farnost[editovat | editovat zdroj]

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od roku:[p 1]

  • 1680 Jos. Pfeifer O.P.
  • 1696 Dominicus Jacobi O.P.
  • 1704 Ambros. Hyacinth. Reichel O.P.
  • 1754 Edmund. Rollepatz O.P.
  • 1759 Hieronym. Haustetter O.P.
  • 1759 Anton. Nechanický O.P.
  • 1769 Albertus Koch O.P., † 31. 1. 1794
  • 1794 Theod. Müller O.P.
  • 1804 Jac. Ferd. Pruschwitz, † 21. 4. 1810
  • 1810 Anton. Luft, n. 28. 2. 1772 Jirkov, o. 2. 8. 1802
  • 1822 Vinc. Urban, n. 13. 1. 1790 Tuhaň, o. 12. 8. 1813
  • 1831 Ign. Janka, n. 18. 7. 1792 Chomutov, o. 23. 8. 1818
  • 1842 Jos. Schütz, n. 8. 8. 1799 Turnov, o. 24. 8. 1824, † 11. 5. 1864
  • 1864 Jos. Hammer, n. 7. 4. 1817 Stolzenhain., o. 28. 7. 1844, † 30. 12. 1906
  • 1879 par. vacat, admin. int. Wenc. Liessner
  • 1879 Wenc. Lissner, n. 28. 8. 1844 Neudorf, o. 15. 7. 1868, † 1. 3. 1921
    • 1890–1891 Rudolf Vrba, kaplan, n. 6. 10. 1860 Bělá p. Bezdězem, o. 1887, † 18. 10. 1939 Mladá Boleslav
  • 1889 Anton. Dornaus, n. 24. 12. 1846 Ugest, o. 19. 7. 1873
  • 1892 Jos. Zechel, n. 27. 7. 1862 Lobkowic., o. 22. 5. 1887
  • 1905 Jos. Steffan, n. 9. 3. 1876 Arnau, o. 9. 7. 1899
  • 1916 par. vacat, admin. interc. Venc. Born
  • 1917 Josef Magiera, n. 16. 9. 1876 Podlesie (Sil.), o. 9. 6. 1900, † 8. 5. 1939
  • 1. 5. 1924 Aug. Thiel, n. 10. 2. 1885 Althofnaß, o. 16. 7. 1911
  • 27. 11. 1946 Albert Peterek
  • 1. 7. 1986 Josef Batta
  • 1. 11. 1993 Jiří Voleský, admin. exc. z Libochovic
  • 1. 3. 1996 Józef Szeliga, admin. exc. z Libochovic
  • 4. 11. 1996 Antoni Kośmidek, admin. exc. z Lovosic
  • 2005 Pavel Mikeš, admin. exc. z Lovosic
  • 15. 9. 2011 Roman Karol Depa, admin. exc. z Lovosic
  • 1. 9. 2019 Józef Szeliga, admin. exc. z Litoměřic[7]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Do farnosti náleží území těchto obcí:[5][8]

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky
Kostely
1. Kostel sv. Antonína Paduánského Milešov bližší informace o bohoslužbách 50°32′17″ s. š., 13°56′30″ v. d. farní kostel 39844/5-2185 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
2. Kostel sv. Kateřiny Medvědice bližší informace o bohoslužbách 50°31′1″ s. š., 13°55′33″ v. d. filiální kostel 43648/5-2178 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Kaple
3. Kaple Milešov bohoslužby příležitostně 50°32′11″ s. š., 13°56′4″ v. d. výklenková kaple 25852/5-2187 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
4. Kaple Kocourov bohoslužby příležitostně 50°31′28″ s. š., 13°56′30″ v. d. obecní kaple —
5. Kaple Páleč bohoslužby příležitostně obecní kaple —
Oratorium
6. Kaple sv. Josefa Kalasanského Milešov (zámek) bližší informace o bohoslužbách 50°32′25″ s. š., 13°56′11″ v. d. zámecká kaple
(modlitebna) 		32118/5-2186 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Příslušnost k farnímu obvodu[editovat | editovat zdroj]

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti Lovosice, jehož součástí je i farnost Milešov, která je tak spravována excurrendo.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. ↑ a b c d e Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 410. 
  2. ↑ SCHALLER, Josef František Jaroslav. Topographie des Königreichs Böhmen. Fünfter Theil, Leitmeritzer Kreis Kreis. Praha: [s.n.], 1787. 308 s. S. 112. 
  3. ↑ FRIEDRICH, Gustav (ed). Archiv český 31 – první kniha provolací desek dvorských. Praha: Domestikální fond český, 1921. 496 s. S. 16–17. 
  4. ↑ PÁTEK, Jakub (ed.). Milešov ve středověku a novověku. Ústí nad Labem: Filosofická fakulta UJEP, 2015. 270 s. ISBN 978-80-7414-775-3. Kapitola Martin Barus: Dějiny duchovní správy Milešova, s. 92–93.  (Dále jen Pátek 2015)
  5. ↑ a b Macek, s. 135.
  6. ↑ Pátek 2015, s. 93.
  7. ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022. 
  8. ↑ Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2012-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Barus, Martin, Shodné a rozdílné v dějinách farností Sutom a Milešov, in: Poohří 5, sborník z konference konané v Litoměřicích 16. a 17. října 2014, Litoměřice 2015, s. 71–99.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Farnost Kostomlaty pod Milešovkou Růžice kompasu
Farnost Radovesice Sever Farnost Velemín
Západ   Farnost Milešov   Východ
Jih
Farnost Sutom
Farnosti litoměřického vikariátu
Bohušovice nad Ohří • Brozany nad Ohří • Býčkovice • Čížkovice • Dlažkovice • Doksany • Dolánky • Homole u Panny • Hoštka • Hrušovany u Litoměřic • Chcebuz • Chotěšov • Klapý • Konojedy • Koštice nad Ohří • Křesín • Křešice u Litoměřic • Levín • Liběšice u Litoměřic • Libochovany • Libochovice • Libotenice • Litoměřice – děkanství • Litoměřice – katedrála • Lovosice • Milešov • Mukařov u Úštěka • Počaply u Terezína • Prackovice nad Labem • Proboštov • Robeč • Strážiště • Sutom • Štětí nad Labem • Terezín • Touchořiny • Třebenice • Třebívlice • Třebušín • Úštěk • Velemín • Vetlá • Zahořany u Křešic • Žitenice
Vikariáty litoměřické diecéze
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Římskokatolická_farnost_Milešov&oldid=23403255“