Kostel svaté Kateřiny (Medvědice)
| Kostel svaté Kateřiny v Medvědicích | |
|---|---|
 Kostel svaté Kateřiny v Medvědicích | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Litoměřice |
| Obec | Třebenice |
| Lokalita | Medvědice |
| Souřadnice | 50°31′1,42″ s. š., 13°55′32,63″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | litoměřický |
| Farnost | Milešov |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | Kateřina Alexandrijská |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotický, barokní |
| Výstavba | 14. století, přestavba 1819 |
| Specifikace | |
| Délka | 14,66 m |
| Šířka | 7,48 m |
| Stavební materiál | zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 43648/5-2178 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický filiální[1] kostel svaté Kateřiny v Medvědicích je původně gotická sakrální stavba.[2] Od 3. května 1958 je kostel chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o kostelu z roku 1352 se nachází v registru papežského desátku. Roku 1369 byl součástí třebenického děkanátu a platil osm grošů papežského desátku, který se v roce 1399 zvýšil na šestnáct grošů, ale roku 1405 byl opět jen osm grošů. Z roku 1364 je znám farář Konrád[4] a ve stejném roce bratři Václav, Bušek a Prokop z Čížkovic na základě svého patronátního práva přidělili nového faráře Blažeje.[5]
Tento starý kostel byl snad renesančně upravován, jak tomu může nasvědčovat sdružené okno v edikule v západním štítu. Byl zřejmě upravován i v barokní době.[2] Z tohoto období před požárem by mohly pocházet nízké přístavky na obou bocích presbytáře,[2] ale je také možné, že vznikly až při úpravách v devatenáctém století.[6] Tento starý kostel vyhořel v roce 1814 a byl následně, až do roku 1819, z části přestavován.[2] Při této přestavbě byla zřejmě prolomena velká okna se segmentovými záklenky na bocích. Po původních hrotitých otvorech se zachovaly otisky v omítce. Po roce 1945, kdy byli vysídleni německy mluvící obyvatelé, začal kostel postupně chátrat. Do začátku 21. století byly prováděny jen základní udržovací práce.
Od konce roku 2021 je kostel v majetku a správě Spolku za oživení medvědického kostela, který pořádá akce na podporu nutných oprav kostela a pro jeho lepší propagaci.
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o obdélnou, jednolodní stavbu s polygonálním gotickým presbytářem s nízkou čtvercovou sakristií po jižní straně a pravoúhlým přístavkem po severní straně.[2] Podle Jaroslav Skopce se sakristie nachází na severní straně, zatímco jižní přístavek sloužil k ukládání cenných předmětů.[7] Obvodové zdi, s výjimkou mladšího západního průčelí, pochází ze druhé třetiny patnáctého století.[8] V bočních fasádách lodi je po jednom polokruhem zakončeném okně. Presbytář je stejně vysoký jako loď a na vnější straně je členěn opěráky s kamennými znakovými štítky a polokruhově zakončenými okny. Západní průčelí je zcela hladké, štítové. V ose průčelí je polokruhově zakončený vstup a dvě okna.[2]
Presbytář je sklenut jedním polem křížové klenby[9] a v závěru konchou. V jižní stěně je výklenkový, polokruhem a křížem zakončený sanktuář. Vchod do sakristie je obdélný. Za oltářem se nachází mělký pravoúhlý výklenek. V severní stěně je polokruhově zakončený vstup do prostory s plochým stropem. Loď je takřka čtvercového půdorysu. Má plochý strop. Kruchta je zděná s konvexně vyloženým zábradlím. Podkruchtí je sklenuto valeným pásem a otevřeno do lodi.[2]
Zařízení[editovat | editovat zdroj]
Hlavní oltář je barokní ze druhé čtvrtiny osmnáctého století. Přenesen na místo byl v roce 1880 z ženského kláštera v Chomutově.[2] Ženský klášter Křížových sester v Chomutově však vznikl až v roce 1864, takže je možné, že oltář mohl být původně instalován v kostele téhož zasvěcení u zaniklé komendy německých rytířů, která se později stala chomutovským zámkem.[10] Na oltáři je socha sv. Kateřiny, která byla pořízena v roce 1880 na místo původního obrazu svaté Kateřiny od J. V. Menninga z roku 1757. V kostele jsou barokní obrazy s biblickou novozákonní tematikou Ježíšových zázraků: Zázračného rozmnožení chleba a ryb a Zázračného uzdravení ženy. Kamenná barokní křtitelnice pochází z roku 1755. V kostele jsou renesanční náhrobníky Václava Kaplíře z roku 1579 a Hedviky Kaplířové z roku 1580,[2] které byly nalezeny v roce 1892 při opravách kostela a následně osazeny na vnitřní stěny boků presbytáře.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 135.
- ↑ a b c d e f g h i Umělecké památky Čech. K/O. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Medvědice /Litoměřice/, s. 364–365.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-06-22]. Identifikátor záznamu 155967 : Kostel sv. Kateřiny, Medvědice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Oltářík. Hrad Jakoubka z Vřesovic. Příprava vydání Ivan Lehký, Milan Sýkora. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2015. 134 s. ISBN 978-80-86531-14-4. S. 81. Dále jen Lehký, Sýkora (2015).
- ↑ Lehký, Sýkora (2015), s. 82
- ↑ Lehký, Sýkora (2015), s. 92
- ↑ Lehký, Sýkora (2015), s. 87
- ↑ Lehký, Sýkora (2015), s. 86
- ↑ Lehký, Sýkora (2015), s. 89
- ↑ MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007. ISBN 978-80-7195-121-6.
