Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Bublava)
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bublavě | |
|---|---|
.jpg) Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Karlovarský |
| Okres | Sokolov |
| Obec | Bublava |
| Souřadnice | 50°22′15,81″ s. š., 12°30′10,93″ v. d. |
  Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bublavě | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | plzeňská |
| Vikariát | sokolovský |
| Farnost | Kraslice |
| Užívání | pravidelné |
| Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
| Datum posvěcení | 15. srpna 1887 [pozn. 1] |
| Světitel | Edmund Langer |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | pseudorománský |
| Výstavba | 1887 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zdivo |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je římskokatolický filiální, dříve farní kostel v obci Bublava v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Nachází se v jižní, spodní části obce, vpravo od silnice do Tisové.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První návrh na postavení společného kostela pro Bublavu a Stříbrnou padl roku 1844 již za Nosticů, ještě před zrušením patrimoniální správy. K realizaci stavby však nedošlo. Teprve 31. prosince 1882 se usnesl místní vzdělávací spolek, že bude usilovat o postavení kostela. Obecní zastupitelstvo návrh podpořilo a ustavilo komisi pro stavbu kostela. Byly prováděny sbírky, ale na stavbu kostela se nesešlo dost prostředků, a tak bylo rozhodnuto o postavení kaple. Ta byla dokončena 15. srpna 1883 a překlenula období, než se nashromáždil dostatek finančních prostředků pro stavbu kostela. Pro tři tisíce místních katolíků totiž pouhá kaple nestačila. Byl potřeba řádný kostel. Základní kámen k němu byl položen 15. srpna 1886. Stavbou s odhadovanými náklady 23 995 zlatých byl pověřen Emanuel Gemeinhardt ze Zelené Hory. Kostel byl vysvěcen 15. srpna 1887 a spadal pod kraslickou farnost. Vlastní farnost získala Bublava až v roce 1908 a udržela si ji do roku 2001, kdy byla připojena zpět k farnosti kraslické.[2]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Kostel je jednolodní obdélná pseudorománská strohá stavba s presbytářem a sakristií na jižní straně. Do hmoty kostela je včleněna hranolová věž čtvercového půdorysu. Spolu se vstupním průčelím kostela vytváří rizalit s jednoduchým portálem, nad kterým se nachází rozeta. Na každé boční straně je pět velkých, půlkruhově zakončených oken s vitrážemi. Loď je kryta sedlovou střechou se sanktusovou věžičkou.[3] Na vnější stranu kostela byl v roce 1932 umístěn pomník bublavským občanům, padlým v první světové válce. Nese jména 230 padlých.[2]
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Interiér má mobiliář z doby výstavby kostela. Dodavatelem vnitřního vybavení je tyrolský řezbář Ferdinand Stuflesser, zakladatel významné rodinné dílny v rakouském Svatém Ulrichu. Dodal tři oltáře, kazatelnu, sochy svatého Františka z Pauly a svaté Ludmily. Autorem obrazu hlavního oltáře s námětem Nanebevzetí Panny Marie je malíř Josef Kastner, syn Jana Kastnera. O Vánocích 1889 byl kostel doplněn o jesličky, rovněž z dílny řezbáře Stuflessera. Na západní kruchtě se nacházejí varhany z roku 1888.[3][2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Kostel Bublava [online]. Římskokatolická farnost Kraslice [cit. 2020-02-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c KOTĚŠOVEC, Václav. Pohledy do historie měst a obcí Kraslicka. 1. vyd. Praha: Svazek měst a obcí Kraslicka, 2011. 271 s. ISBN 978-80-86289-70-0. S. 88–90.
- ↑ a b PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 54.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons
