Kongregace školských bratří

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kongregace školských bratří
Znak školských bratří
Znak školských bratří
Zkratka FSC nebo F.S.C.[1]
Motto latinsky Signum fidei
česky Znamení víry
Vznik 1680

Kongregace školských bratří (Fratres scholarum christianarum; zkratka FSC nebo F.S.C.[1]) byla založena sv. Janem Křtitelem de la Salle (1651-1719) byla ve francouzské Remeši roku 1680. Kongregace má od roku 1691 jednoduché věčné sliby. Byla církevně schválena roku 1725 a konstituci má od roku 1694. Tato kongregace má jen laické bratry s učitelskou aprobací. Bratři přijímají při obláčce řeholní jméno.

Účelem kongregace je vyučování na různých stupních i druzích škol, jak základních, tak i odborných. Školští bratři zavedli rozdělení žáků do tříd dle ročníků, zakazovali tělesné tresty, zaváděli výchovu v internátech, nedělní pokračovací školy, odborné školy pro mladé dělníky atd. Měli také konvikty, učitelské ústavy a sirotčince.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Z Francie se rozšířili do celé Evropy, i když byli dočasně za francouzské revoluce zrušeni. Do českých zemí přišli školští bratři roku 1898 a do roku 1918 patřili k rakousko-uherskému distriktu. Po roce 1918 byl zřízen československý distrikt.

V čele kongregace stojí generální superior, jemuž pomáhá generální prokurátor a dvanáct asistentů. Generální superior je volen generální kapitulou na doživotí. Provincie se nazývají distrikty, v jejich čele je vizitátor. V čele jednotlivých domů je direktor zastupován vicedirektorem a v komunitě, která žije přísně společensky, jsou ještě prefectus, oeconomus a magistri – učitelé. Studující bratři se nazývají fratres scholastici. V roce 1971 měla řehole celkem 14 517 členů.

Symboly[editovat | editovat zdroj]

  • Řeholní oděv: černý talár s pláštěm, nákrčník se dvěma bílými jazýčky u krku, čepička (kalotte).
  • Řeholní znak: v modrém poli stříbrná zářící pěticípá hvězda.
  • Heslo: „Signum fidei“.

Generální superioři[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Annuario Pontificio per l'anno 2007, Libreria Editrice Vaticana, Città del Vaticano 2007. ISBN 978-88-209-7908-9, str. 1498.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]