Kašpar Arzenius z Radbuzy
| Kašpar Arzenius z Radbuzy | |
|---|---|
| Narození | 16. století Plzeň |
| Úmrtí | 13. září 1629 nebo 10. září 1629 Plzeň |
| Povolání | spisovatel, duchovní a teolog |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Kašpar Arzenius z Radbuzy († 13. září 1629) byl děkanem Metropolitní kapituly v Praze.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Kašpar Arzenius se narodil v Plzni. Vystudoval nejdříve jezuitský konvikt u sv. Bartoloměje v Praze a teologii v římské koleji Germanicum, kde dosáhl doktorátu. Roku 1601 byl zvolen sídelním kanovníkem Metropolitní kapituly sv. Víta. Roku 1605 byl zvolen kantorem a seniorem chóru. Roku 1609 se stal jednak svatovítským scholastikem, a dále byl zvolen proboštem Královské kolegiátní kapituly na Vyšehradě. Byl povýšen do šlechtického stavu. Roku 1614 jej arcibiskup Jan Lohelius povýšil na generálního vikáře, oficiála, a zároveň byl toho roku zvolen děkanem metropolitní kapituly. V katedrále ve Šternberské kapli Arsenius dal vztyčit oltář.[1] Za českého stavovského povstání v roce 1618 Arsenius chránil kapitulní poklad, knihovnu i archiv, kterým hrozilo nebezpečí rozchvácení. Po bitvě na Bílé hoře kázal při opětovném vysvěcení chrámu sv. Víta již v únoru 1621.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Vydal Knížku o blahoslavené Panně Marii a přečisté rodičce Syna Božího a o divích, kteříž se dějí před jejím obrazem v Staré Boleslavi, v níž poprvé sepsal historii a zázraky, které se děly před milostným obrazem (tepaným reliéfem ze slitiny mědi a zlata, který dle legend nosil na krku již sv. Václav) Madony s Ježíškem ve Staré Boleslavi, který byl v té době prohlášen Palladiem země České. Ta vyšla u Pavla Sessia poprvé roku 1613, podruhé dva měsíce před jeho smrtí roku 1629. Obě vydání jsou věnována Vilému Slavatovi z Chlumu a Košumberka a Jaroslavu Bořitovi z Martinic.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ A. Podlaha, Series praepositorum..., Praha 1912, s.154
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PODLAHA, Antonín, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque praelatorum..., Praha 1912, s. 153 - 154.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : I. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 127.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]| Předchůdce: Inocenc Moniga |
|
46. probošt vyšehradské kapituly 1608–? |
|
Nástupce: Kilián |
