Kazaňské letecké výrobní sdružení
| Kazaňské letecké výrobní sdružení | |
|---|---|
.JPG) | |
| Základní údaje | |
| Právní forma | otevřená akciová společnost a public joint-stock company |
| Datum založení | 1927 |
| Adresa sídla | Kazaň, Rusko |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | letecký průmysl |
| Produkty | letecká technika |
| Obrat | 3,7 mld. ₽ (2011) |
| Výsledek hospodaření | 1,8 mld. sovětský rubl (2011) |
| Zaměstnanci | 5 982 (2010) |
| Mateřská společnost | Tupolev |
| Dceřiná společnost | KAPO Avia |
| Ocenění | Leninův řád Řád rudého praporu Řád Říjnové revoluce Awards of Kazan |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | www |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kazaňské letecké výrobní sdružení S. P. Gorbunova (KAPO; rusky Казанское авиационное производственное объединение имени С. П. Горбунова) je letecký výrobce se sídlem v Kazani v Rusku. Za svou historii zde vzniklo než 18 000 letadel 34 typů.[1]
Původ společnosti se dá vystopovat k Russo-Baltskému závodu ve Fili u Moskvy, který byl založen v dubnu 1916 jako automobilka.[2] V listopadu 1922 podepsal Sovětský svaz dohodu o společném podniku s německým výrobcem letadel Junkers a závod ve Fili byl přejmenován na státní letecký závod (GAZ) č. 7.[2] Komplex ve Fili se později stal vesmírným střediskem M. V. Chruničeva.[3]
Vztahy s německou vládou se ale zhoršovaly, tak závod převzali Sověti a v roce 1927 byl přejmenován na Závod č. 22. Později byl pojmenován po S. P. Gorbunovovi.[2] V roce 1941 byla továrna evakuována do Kazaně a v roce 1946 absorbovala zařízení firmy Heinkel.[2]
Na přelomu století se zde vyráběla dopravní letadla Tu-214 a strategické bombardéry Tu-160. Existovaly plány na výrobu regionálních dopravních letadel Tu-334 a nákladních letadel Tu-330, ale projekty byly zrušeny.[1][4]
KAPO byla svěřena výroba strategického bombardéru nové generace PAK DA, produktu konstrukční kanceláře Tupolev. Roku 2020 byla zahájena výroba prvního zkušebního exempláře letounu.[5] Vzlet se očekává v letech 2025–2026, sériová výroba začne v letech 2028–2029.[6]
Výroba[editovat | editovat zdroj]
- Letadla pro vojenské a speciální účely
- DB-A, Pe-2, Pe-3, Pe-8, Tu-4, Tu-16, Tu-22, Tu-22M0, Tu-22M1, Tu-22M2, Tu-22M3, Tu-160, Tu-214R,Tu-214ON
- Civilní Letadla
- Předprodukční letadla nebo prototypy
- Tu-22M4, Tu-330, Tu-334, Tu-160M, Tu-160M2
- Nové projekty a významné modernizace
- PAK DA, Tu-22M3M, Tu-160P
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Kazan Aircraft Production Association named for S P Gorbunov Jane's All the World's Aircraft
- ↑ a b c d Junkers Fili Joint Venture [online]. [cit. 2018-05-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 May 2018. (německy)
- ↑ LARDIER, Christian; BARENSKY, Stefan. The Proton Launcher: History and Developments. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2018. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-05-15. ISBN 9781119510505. S. 42. (anglicky)
- ↑ Kazan Aircraft Production Association (KAPO) n.a. Gorbunov. fas.org [online]. [cit. 2022-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-09.
- ↑ ГРИЩЕНКО, Николай. В России началось строительство стелс-бомбардировщика ПАК ДА [online]. Российская газета, 2020-5-26 [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Мантуров заявил, что санкции не скажутся на сроках создания бомбардировщика ПАК ДА [online]. Москва: INTERFAX.RU, 2022-8-15 [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kazaňské letecké výrobní sdružení na Wikimedia Commons
