Karolos Papulias

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karolos Papulias
7. prezident Řecka
Ve funkci:
12. března 2005 – 13. března 2015
Předseda vládyKostas Karamanlis
Jorgos Papandreu
Lukas Papadimos
Panajotis Pikramenos
Antonis Samaras
PředchůdceKonstantinos Stefanopulos
NástupceProkopis Pavlopulos
Ministr zahraničních věcí Řecka
Ve funkci:
26. červenec 1985 – 2. červenec 1989
PředchůdceIoannis Charalambopulos
NástupceTzannis Tzannetakis
Ve funkci:
13. říjen 1993 – 2. leden 1996
PředchůdceMichalis Papakonstantinu
NástupceTheodoros Pangalos
Stranická příslušnost
ČlenstvíPASOK

Narození4. června 1929
Ioannina, Epirus
Řecko Řecko
Úmrtí26. prosince 2021 (ve věku 92 let)
Athény
Místo pohřbeníIoannina Island
ChoťMaria Panu "May" Papulia
DětiFani, Vicki a Anna
SídloPrezidentský palác, Atény
(sídlo prezidenta)
Alma materStátní a Kapodistriánská
Univerzita v Aténách
Zaměstnánípolitik
Profeseprávník
NáboženstvíŘecká ortodoxní církev
OceněníŘád slona (2006)
Řád Serafínů (2008)
velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (2009)
medaile 60 let vítězství ve Velké vlastenecké válce
honorary doctor of the Mariupol State University
… více na Wikidatech
Webová stránkaOficiální stránka
CommonsKarolos Papoulias
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karolos Papulias (řecky: Κάρολος Παπούλιας; 4. června 1929, Ioannina, Řecko26. prosince 2021[1] Athény) byl řecký politik, v letech 2005–2015 prezident země. Dvakrát také zastával post ministra zahraničních věcí a vykonával i další funkce v řeckém parlamentu.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Ioannině jako syn generálmajora Gregoria Papuliase. Absolvoval Aténskou univerzitu, kde studoval právo a právní vědu. Také studoval na Univerzitě v Mnichově, doktorát získal na Univerzitě v Kolíně nad Rýnem. Kromě rodné řečtiny hovořil německy, italsky a francouzsky. Aktivně hrál volejbal a od roku 1985 byl předsedou řeckého Národního sportovního svazu.

Byl ženatý s May (Maria) Panu, se kterou měl tři dcery.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Stal se jedním ze spoluzakladatelů levicové strany PASOK a blízký spolupracovník jejího dlouholetého předsedy Andrease Papandrea. Od roku 1975 byl nepřetržitě ve Výkonném výboru strany. Zastával v ní i další funkce.

Poprvé byl zvolen do parlamentu v roce 1977, za volební obvod Ioannina a v poslaneckém křesle setrval až do roku 2004, kdy se stal prezidentem státu. Ve vládách, které sestavovala socialistická strana PASOK, zastával dvakrát úřad ministra zahraničních věcí (1985-1989 a 1993-1996).

Za vlády Kostase Simitise působil po řadu let jako předseda Stálého výboru obrany a zahraničí parlamentu.

Prezidentem Řecka[editovat | editovat zdroj]

Dne 12. prosince 2004 jej předseda vlády Kostas Karamanlis, společně s vůdcem opozice Jorgem Papandreem, nominovali na úřad prezidenta republiky, který je volen na pětileté funkční období jednokomorovým parlamentem.

Dne 2. února 2005 byl kandidát zvolen drtivou většinou hlasů, 279 z 300 možných hlasů bylo pro návrh. Dne 12. března 2005 nově zvolený prezident složil ústavou předepsaný slib jako 7. prezident Třetí Helénské republiky, kdy ve funkci nahradil odstupujícího Konstantina Stefanopulose. V únoru 2010 byl znovuzvolen na druhé pětileté funkční období, které skončilo v březnu 2015. Ve funkci jej nahradil Prokopis Pavlopulos.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karolos Papoulias na anglické Wikipedii.

  1. Zemřel bývalý řecký prezident Papulias, bylo mu 92 let. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-12-26]. Dostupné online. 
  2. Archivovaná kopie. web.archive.org [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-07. 
  3. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online. 
  4. lex.justice.md [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online. 
  5. 10542/AB XXIV. GP - Anfragebeantwortung, s. 1815 Dostupné online
  6. Odluka o odlikovanju Njegove Ekscelencije dr. KarolosaPapouliasa predsjednika Helenske Republike Veleredom kralja Tomislava s lentom i Velikom Danicom. narodne-novine.nn.hr [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online. 
  7. Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  8. Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 8 lipca 2013 r. o nadaniu orderu. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]