Karel Löbl

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. Ing. Karel Löbl, DrSc.
poslanec České národní rady
Ve funkci:
1969 – 1971
poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1969 – 1971
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1971 – 1990
ministr výst. a techniky České soc. rep.
Ve funkci:
1969 – 1976
NástupceFrantišek Šrámek
ministr bez portfeje České soc. rep.
Ve funkci:
1976 – 1989
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSS
Narození21. září 1925
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí17. ledna 2021 (ve věku 95 let)
Alma materČVUT
Profesepolitik, fyzik, vědec, metalurg a spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Löbl (21. září 1925 Praha[1] – 17. ledna 2021 Praha[2]) byl český a československý vědec, politik Československé strany socialistické, poslanec České národní rady a Sněmovny národů a Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace, dlouholetý ministr vlád České socialistické republiky.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

K roku 1969 se uváděl jako výzkumný pracovník, bytem Praha. Absolvoval ČVUT. Do roku 1968 pracoval v oboru výzkumu kovových materiálů a technologie (obor fyzikální metalurgie a mezní tavba materiálu), později jako vedoucí pracovník Státního výzkumného ústavu materiálu a technologie v Praze. V roce 1968 byl jmenován náměstkem ministra techniky. Byl místopředsedou Ústředního výboru Československé strany socialistické.[3][4]

Po druhé světové válce se angažoval v národně socialistické straně, respektive v její mládežnické organizaci. Byl přítelem a spojencem Oty Hory, který ale po únorovém převratu v roce 1948 emigroval, zatímco Löbl setrval v Československu a zůstal členem strany i poté, co se proměnila na satelit komunistického režimu.[5] Během pražského jara v roce 1968 navazoval jako vedoucí funkcionář ČSS kontakty s předúnorovými členy národních socialistů s cílem pomoci jejich rehabilitaci a zapojit je do politické činnosti strany.[6]

Po provedení federalizace Československa usedl v lednu 1969 do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Nominovala ho Česká národní rada, v níž rovněž zasedal. Mandát ve federálním parlamentu obhájil ve volbách roku 1971 (volební obvod Praha-město), kdy ale přešel do Sněmovny lidu. Do ní pak byl opětovně zvolen ve volbách roku 1976 (obvod Praha 10-východ), volbách roku 1981 a volbách roku 1986. Ve funkci poslance FS zažil sametovou revoluci a i po ní si udržel svůj mandát, netýkal se ho tedy proces kooptace nových poslanců.[7][8][9][10][11]

Zastával i vládní posty. V letech 1969–1976 byl ministrem výstavby a techniky České socialistické republiky ve vládě Stanislava Rázla, vládě Josefa Kempného a Josefa Korčáka, druhé vládě Josefa Korčáka. V letech 1976–1989 byl ministrem bez portfeje České socialistické republiky ve třetí vládě Josefa Korčáka, čtvrté vládě Josefa Korčáka a ve vládě Josefa Korčáka, Ladislava Adamce, Františka Pitry a Petra Pitharta. Na postu ministra setrval do prosince 1989. V roce 1990 působil jako poradce ministra. Státní bezpečnost ho evidovala jako agenta s krycím jménem INŽENÝR.[12]

Po sametové revoluci se v roce 1990 v Praze sešel se svým předúnorovým přítelem Otou Horou. Během 90. let 20. století se dále angažoval v Československé straně socialistické, respektive České straně národně sociální.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Karel Löbl [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-31]. Dostupné online. 
  2. ↑ TOMEŠ, Josef. NEKROLOG: Politik, jenž hájil specifickou pozici socialistů. S. 9. Lidové noviny [online]. MAFRA, a. s., 2021-01-21. Roč. XXXIV, čís. 17, s. 9. ISSN 0862-5921. 
  3. ↑ Návrh poslanců dr. Štrougala, dr. Kučery, Pospíšila, Erbana, dr. Císaře a druhů na volbu sedmdesáti pěti poslanců Sněmovny národů Federálního shromáždění podle čl. 147 písm. b) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-31]. Dostupné online. 
  4. ↑ Medvik: Löbl, Karel [online]. medvik.cz [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Vzpomínka na Otu Horu [online]. skopal-jaroslav.blog.cz [cit. 2012-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-21. 
  6. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1277. 
  7. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-31]. Dostupné online. 
  8. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-31]. Dostupné online. 
  9. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-31]. Dostupné online. 
  10. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-31]. Dostupné online. 
  11. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-31]. Dostupné online. 
  12. ↑ KOLIK Z NICH SE BUDE DOMÁHAT SATISFAKCE U KONKRÉ TNÍCH ESTÉBÁKŮ? [online]. szcpv.szm.com [cit. 2012-03-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Löbl&oldid=22975931“