Kapucínský klášter na Jejkově

Otisk razítka kláštera

Kapucínský klášter na Jejkově je kulturní památka v Třebíči. Svému účelu, pro nějž byl zbudován, sloužil do roku 1950. Později sloužil jako ubytovna, v posledních čtyřech desítkách let jeho prostory využívá škola.

Kostel

Kostel Proměnění Páně

Související informace naleznete v článku Kostel Proměnění Páně (Třebíč).

Kostel Proměnění Páně býval součástí kapucínského kláštera na Jejkově, dokončen v roce 1693 na místě bratrského sboru. Nyní je farním kostelem farnosti Třebíč-Jejkov.

Historie

Bývalý klášter

Areál bývalého kláštera s budovou katolického gymnázia.

Bratrský sbor

Kapucínský klášter na Jejkově byl založen na podnět Františka Augustina z Valdštejna (1666–1684) roku 1684 na místě bývalého bratrského sboru s modlitebnou, školou, zvonicí a špitálem; sbor si vybudovali v letech 1520–1524. Součástí sboru byla veliká ovocná zahrada s malým rybníčkem. V její jižní části nazývané Pohřební zahrada našli poslední odpočinutí páni Osovští z Doubravice a jejich příbuzní v hrobce uzavřené čtyřmi renesančními mramorovými náhrobky ze začátku 2. poloviny 16. století. V roce 1952 hrobka musela ustoupit staveništi Domu zdraví, proto byly ostatky asi sta osob 18. dubna 1952 přeneseny na městský hřbitov do zděné hrobky rodiny Stašovy. Druhému uložení předcházely obřady v evangelickém kostele. Náhrobkům se stal novým domovem rajský dvůr, resp. „kamenný plácek“ na zámku při bazilice svatého Prokopa.

Jejkovští kapucíni

První kapucíni přišli na Jejkov o dva roky později za vlády Karla Ferdinanda (1684–1702).

Bratři kapucíni se usadili v bývalém špitále. Stavba kláštera byla zahájena roku 1687 a skončena o tři roky později; kostel, funkčně součást kláštera, se začal stavět o rok dříve než klášter. Prvními kapucíny byli superior Chrysogon Budějovický, stavitel Jiří Mnichovský, kazatel Mauric Čech a dva laikové – Ctibor Fulnecký a Sigmund Jihlavský.

V klášteře žilo asi 25 osob, většinou kněží (v roce 1773 konkrétně 15, avšak v roce 1905 pouze čtyři).

Velkým svátkem bývaly Velikonoce, o nichž bývala klášteru hostem třebíčská vrchnost, patronka klášterního kostela. Tradičně se slavil i 22. listopad, svátek svaté Cecilie; ve velkém množství se peklo klášterní cukroví. Dalším velkým kapucínským svátkem byl 2. srpen – Porciunkule, svátek Panny Marie Andělské. Slavily se nepřetržitě od roku 1693, bez ohledu na to, na který den připadly. Jejkovské náměstíčko bývalo v ten den plné kramářů a cukrářů.

Klášter několikrát vyhořel. Nejničivější požár přišel v roce 1847; klášter vyhořel, avšak kostel se podařilo zachránit.

Zrušení kláštera

Konventní kostel byl od kláštera oddělen v roce 1784, kdy byla zřízena Římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov. Faru zprvu obsazovala světská moc, ke kapucínskému řádu byla fara inkorporována v roce 1803.

Jejkovský klášter byl zrušen násilně v noci ze 27. na 28. duben 1950 v rámci Akce K. Z třebíčského kláštera byli odvlečeni P. kvardián Felicián a P. Libor (do kláštera v Želivě), ředitel serafínského gymnázia P. Gaudenc, P. Milon, P. Matouš, kostelník František Benignus, kuchař František Faustin a František Fulgenc (do kláštera v Broumově); 4. května pak kooperátor P. Evarist (do Želiva) a P. Mořic do semilské nemocnice. V klášteře, resp. na faře zůstal P. Aegidius Pytlíček; toho pak vystřídal P. Kassián Válek. Posledním kapucínským farářem na Jejkově byl Antonín Zdeněk Kovář (zemřel 22. října 2000).

Školství v klášteře

Školství se v areálu kláštera usadilo v 30. letech 20. století. V letech 1934–1935 byla vybudována budova serafínského gymnázia. Za druhé světové války v této školské budově sídlilo ušní oddělení nemocnice a poté po celých dvacet let vojsko (vojenská správa). Od roku 1963 se objekt vrátil školství: do roku 1998 zde sídlila střední průmyslová škola strojnická, od roku 1999 se sem z ulice Devátého května přestěhovalo Katolické gymnázium Třebíč.

Osobnosti kláštera

• Václav Solín

Odkazy

Literatura a periodika

• FIŠER, R., NOVÁČKOVÁ, E., UHLÍŘ, J. Třebíč. Dějiny města I. 1. vyd. Brno : Blok, 1978. 208 s.
• JOURA, J. Klášterní kapucínský kostel na Jejkově In Horácké noviny 14/2005,
• JOURA, J. Kapucínský klášter na Jejkově In Horácké noviny 12/2005,
• JOURA, J. Portréty staré Třebíče 36 In Zpravodaj města Třebíče, 1977.

Souřadnice: 49°12′50″ s. š., 15°53′9″ v. d.