Kaple Nanebevstoupení Páně (Jeruzalém)

Kaple Nanebevstoupení Páně
Místo
Stát	Palestina Palestina
Souřadnice	31°46′44,24″ s. š., 35°14′41,85″ v. d.
Základní informace
Církev	islám a křesťanství
Zasvěcení	Nanebevstoupení Páně
Architektonický popis
Stavební sloh	románská architektura
Výstavba	1150
Další informace
Adresa	Jeruzalém, Palestina Palestina
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaple Nanebevstoupení (edikula)

Kaple Nanebevstoupení Páně (hebrejsky: קפלת העלייה kapelat ha-alija; řecky: Εκκλησάκι της Αναλήψεως, Ekklisáki tis Analípeos). Tato svatyně se nachází na Olivové hoře v jeruzalémské čtvrti At-Túr. Je součástí většího komplexu sestávajícího nejprve z křesťanského kostela a kláštera a poté z islámské mešity a nachází se na místě, které je tradičně považováno za pozemské místo, odkud Ježíš po svém zmrtvýchvstání vystoupil na nebesa. Nachází se zde kamenná deska, o níž se věří, že obsahuje jednu z jeho stop.

Původ

Téměř 300 let po Ježíšově nanebevstoupení se první křesťané začali tajně shromažďovat v malém jeskynním klášteře na Olivové hoře. Vydání Milánského ediktu římským císařem Konstantinem I. v roce 313 umožnilo křesťanům uctívat Boha bez státního pronásledování. V roce 384 bylo místo začleněno do konstantinopolské baziliky Eleona. Svatá Helena během své pouti  do Svaté země v letech 326-328 identifikovala dvě místa na Olivové hoře, která jsou spojena s Ježíšovým životem – místo jeho nanebevstoupení a jeskyni spojenou s jeho učením modlitby Páně – a po návratu do Říma nařídila na těchto místech vybudovat dvě svatyně.

4. století

První komplex postavený na místě dnešní kaple byl známý jako Imbomon (řecky "na kopci"). Byla to rotunda otevřená k nebi, obklopená kruhovými portiky a oblouky. Někdy v letech 384-390 n. l. financovala Poimenia, bohatá a zbožná římská šlechtična z císařské rodiny, stavbu kostela v byzantském stylu "kolem posledních Kristových stop". Imbomon, stejně jako nedaleká bazilika Eleona a další kláštery a kostely na Olivové hoře, byly zničeny vojsky perského šáha Husrava II. během závěrečné fáze byzantsko-sasanských válek v roce 614.

7. století

Na konci 7. století byl kostel přestavěn. Francký biskup a poutník Arculf popisuje při své pouti do Jeruzaléma kolem roku 680 tento kostel jako "kulatou stavbu otevřenou k nebi, do níž se vcházelo třemi portiky z jihu. Osm lamp v noci jasně svítilo okny obrácenými k Jeruzalému. Uvnitř byla centrální edikula s Kristovými stopami, jasně a zřetelně otisknutými v prachu, uvnitř zábradlí."

12. století

Přestavěný kostel byl nakonec zničen a podruhé obnoven křižáky ve 12. století. Saladinova vojska kostel později zdecimovala a zůstala po něm jen částečně neporušená vnější osmiboká zeď o rozměrech 12x12 metrů obklopující vnitřní osmibokou svatyni o rozměrech 3x3 metry, nazývanou martyrium nebo edikula. Tato stavba stojí dodnes, i když byla částečně pozměněna v době po Saladinově dobytí Jeruzaléma v roce 1187. Bývalá kaple patří muslimům.

Popis kaple

Edikula – hlavní stavba kaple pochází z křižáckého období, kamenná kopule a osmiboký buben, na kterém stojí, jsou muslimské přírůstky. Vnější stěny jsou zdobeny oblouky a mramorovými sloupy. Vchod směřuje na západ a jižní stěnu kaple tvoří mihráb ukazující směr Mekky.

Skála Nanebevstoupení – edikula obklopuje kamennou desku zvanou "skála Nanebevstoupení". Říká se, že obsahuje pravý otisk Kristovy nohy, zatímco část s levým otiskem nohy byla ve středověku převezena do mešity Al-Aksá. Věřící věří, že otisk vznikl při Ježíšově výstupu na nebesa, a je uctíván jako poslední místo na zemi, kterého se vtělený Kristus dotkl.

Muslimská historie a tradice

Po pádu Jeruzaléma v roce 1187 byl zničený kostel a klášter opuštěn křesťany, kteří přesídlili do Akkonu. V této době Saladin zřídil Olivovou horu jako vakf svěřený dvěma šejkům – al-Salihu Wali al-Dinovi a Abu Hasanovi al-Hakarimu. Tento vakf byl zapsán v dokumentu z 20. října 1188. Kaple byla přestavěna na mešitu a byl v ní instalován mihráb. Protože naprostou většinu poutníků na toto místo tvořili křesťané, Saladin jako gesto kompromisu a dobré vůle nařídil postavit poblíž druhou mešitu pro muslimské bohoslužby, zatímco křesťané nadále navštěvovali hlavní kapli – přesto však napětí mezi křesťany a muslimy během následujících 300 let vzrůstalo.

V současné době je tato budova pod správou Jeruzalémského islámského vakfu a za symbolický poplatek je přístupná návštěvníkům všech vyznání. Podle muslimské tradice je zde pohřbena islámská mystička Rabia z Basry.

Křesťanská tradice

Křesťanská tradice uvádí, že je zde pohřbena svatá Pelagie Antiochijská. V životopise křesťanské poustevnice a kajícnice ze 4. nebo 5. století Život svaté Pelagie Nevěstky, se uvádí, že si "postavila celu na Olivové hoře". Tam žila svatým životem v přestrojení za mnicha a "vykonala... mnoho zázraků". O několik let později zemřela kvůli své přísné askezi "a svatí otcové nesli její tělo k pohřbu."

Židovská tradice

Židovská tradice připisuje hrobku prorokyni Chuldě a je zaznamenána od roku 1322, Další tradice existuje od 2. století, Tosefta, která umisťuje hrobku Chuldy do jeruzalémských městských hradeb.

Okolí

Naproti kapli se nachází řecký pravoslavný klášter Nanebevstoupení Páně, obytná budova postavená na začátku 20. století a malý kostel postavený v letech 1987-1992. Ruský pravoslavný klášter Nanebevstoupení Páně, postavený v roce 1870, se nachází asi 200 metrů východně od kaple a žije v něm asi 40 mnišek. Severně od kaple se nachází nemocnice Makassed, jižně od ní kostel Pater Noster a severovýchodně od kaple kostel Nanebevstoupení Páně (v areálu Augusta Victoria).

Galerie

• 
  Kaple (vpravo) a osmiboká zeď zničeného křižáckého kostela.
• 
  Skála Nanebevstoupení
• 
  Skála Nanebevstoupení (detail)
• 
  Minaret (vnější stěna)
• 
  Kaple Nanebevstoupení, Jeruzalém
• 
  Kaple Nanebevstoupení – kupole
• 
  Kaple Nanebevstoupení (edikule)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chapel of the Ascension, Jerusalem na anglické Wikipedii.

Související články

• Olivová hora
• Nanebevstoupení Páně
• Svatá Helena

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaple Nanebevstoupení Páně na Wikimedia Commons

Portály: Křesťanství | Izrael | Architektura a stavebnictví

Autoritní data	LCCN: no00025742 VIAF: 140990520 WorldCat Identities: lccn-no00025742