Josef Knejzlík
| Josef Knejzlík | |
|---|---|
|
poslanec Národního shromáždění ČSR
|
|
| Ve funkci: 1924 – 1925 |
|
| Ve funkci: 1925 – 1929 |
|
| Ve funkci: 1929 – 1931 |
|
|
|
|
| Narození | 24. srpna 1878 Třebíč |
| Úmrtí | 20. června 1952 Předmostí |
| Politický subjekt | nár. soc. |
Josef Knejzlík (24. srpna 1878, Třebíč - 20. června 1952, Předmostí) byl československý politik, poslanec Národního shromáždění republiky Československé za Československou stranu národně socialistickou, spolkový činitel a redaktor.
Obsah |
Život [editovat]
Mládí a počátky politické činnosti [editovat]
Vyučil se typografem. První působiště získal roku 1901 v Brně, kde pracoval jako novinář pro list Pokrok. Už na počátku století se stal národním socialistou, v roce 1903 založil mládežnický spolek Rozkvět. O dva roky později přijímá nabídku Václava Klofáče a stěhuje se do Přerova, aby se zde stal společníkem tiskařské firmy Bartheldy a spol.
Počátky působení v Předmostí [editovat]
V obecních volbách roku 1907 byl za České národní sociály zvolen do přerovského zastupitelstva. Práci dělí mezi zastupitelstvo a časopis Český rolník, který roku 1909 zakoupil a jehož redakci přestěhoval do své nové vily v Předmostí. O rok později se dostává do obecního zastupitelstva a spolupodílí se na založení místní Národní jednoty. Po návratu z fronty byl zvolen starostou Předmostí (1919) a tuto funkci zastával plných 23 let. Od roku 1920 byl starostou Sokola. Jeho působení ve funkci starosty bylo úspěšné, o čemž svědčí také pravidelné vítězství národních socialistů v obecních volbách.[1]
Vydavatel a redaktor časopisu Rádce z Předmostí [editovat]
Knejzlík byl vášnivý zahrádkář, v Předmostí vybudoval velkou botanickou zahradu (dnes zaniklou) a na Čekyňském kopci ovocné sady. V širším okolí byl znám především jako redaktor časopisu Český rolník. Ten původně vycházel v Radslavicích pod vedením Jaroslava Dostalíka. Knejzlík jako hlavní redaktor nastoupil v roce 1909 a vydávání přesunul do Předmostí. Za první světové války, když Knejzlík narukoval na frontu, vedla list krátce jeho manželka, poté ale vydávání ustalo. Český rolník byl obnoven v roce 1923, o dva roky později byl přejmenován na Rádce a v roce 1934 na Rádce z Předmostí. Časopis měl ve 20. letech poměrně velký rozsah - 48 stran a na 5000 předplatilů, i z ciziny.
Knejzlíkův syn Vlastimil (1910 - 1997), který otci s časopisem pomáhal už od roku 1929, převzal zcela redakci v roce 1948. O dva roky později se opět změnil název - na Rádce zahrádkářů a vydávání se přesunulo do Prahy, kde ale záhy zanikl.
Poslanec a regionální politik [editovat]
Roku 1924 se stal po odstoupení poslance Jana Pelikána členem národního shromáždění. Zde si počínal značně temperamentně, při projednávání kongruového a celního zákona v červnu 1926 se zúčastnil virválu, kvůli kterému byl pak zbaven imunity a trestně stíhán (odsouzen ale nebyl). Mandát dvakrát obhájil, ale v roce 1931 rezignoval, aby se nadále mohl věnovat práci v Předmostí. Místo něj na poslanecký post nastoupil Petr Solfronk. Zastával však různé regionální stranické funkce (předsednictví okresního výkonného výboru r.1930).[2][3]
Josef Knejzlík byl pravidelným řečníkem při slavnostních událostech, přispíval též do národně socialistických novin Hlasatel, nenechal si ujít zejména protiklerikální akce.
V červnu 1942 jeho starostování skončilo, když byl zatčen německou armádou. Zemřel v roce 1952 ve věku nedožitých 74 let.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Významné osobnosti Předmostí [online]. mamutov.eu, [cit. 2011-10-27]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Josef Knejzlík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-10-27]. Dostupné online. (česky)
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-10-27]. Dostupné online. (česky)
