Jelisej (Ganaba)
| Jeho Vysokopřeosvícenost Jelisej | |
|---|---|
| Arcibiskup haagský a nizozemský | |
_(cropped).jpg) | |
| Církev | Ruská pravoslavná církev |
| Diecéze | Haag a Nizozemsko |
| Jmenování | 28. prosince 2017 |
| Předchůdce | Jacobus (Akkersdijk) |
| Zasvěcený život | |
| Sliby | 17. listopadu 1985 |
| Svěcení | |
| Jáhenské svěcení | 22. listopadu 1985 světitel Meliton (Solovjov) |
| Kněžské svěcení | 18. ledna 1986 světitel Meliton (Solovjov) |
| Biskupské svěcení | 26. listopadu 2006 světitel Alexij II. |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | Ilja Vladimirovič Ganaba (Илья́ Влади́мирович Гана́ба) |
| Země |  Nizozemsko |
| Datum narození | 1. srpna 1962 (61 let) |
| Místo narození | Leningrad, Ruská sovětská federativní socialistická republika |
| Národnost | ruská |
| Alma mater | Petrohradská duchovní akademie Moskevská duchovní akademie |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jelisej (světským jménem: Ilja Vladimirovič Ganaba; * 1. srpna 1962, Leningrad) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup haagský a nizozemský.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se 1. srpna 1962 v Leningradu. Jeho otec Vladimir Alexandrovič byl protodiákonem chrámu Svaté Trojice v Podolsku.[1]
Roku 1971 se s rodinou přestěhoval do Penzy, kde roku 1979 dokončil střední školu. Byl oltářníkem v katedrálním chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice v Penze a také hypodiakonem biskupů.[1]
Roku 1980 nastoupil na Leningradský duchovní seminář a stal se hypodiakonem arcibiskupa vyborgského Kirilla (Gunďajeva), který byl rektorem Leningradských duchovních škol. O dva roky pozdě nastoupil na Leningradskou duchovní akademii a 9. října byl arcibiskupem Kirillem ustanoven čtecem.[1]
Dne 17. listopadu 1985 byl inspektorem akademie archimandritou Feofanem (Galynským) postřižen na monacha se jménem Jelisej na počest svatého proroka Elíši.[1]
Dne 22. listopadu 1985 byl arcibiskupem tichvinským Melitonem (Solovjovem) rukopoložen na hierodiakona a 18. ledna 1986 na jeromonacha.[1]
Roku 1986 dokončil studium na akademii a byl přijat na postgraduální studium Moskevské duchovní akademie.[1]
Dne 20. června 1987 byl přijat do monastýru Danilov v Moskvě.[1]
Roku 1988 byl součástí delegace do Svaté země a s požehnáním předsedy Oddělení vnějších církevních vztahů (OVCV) metropolity Filareta (Vachromejeva) sloužil tři měsíce v Gorněnském monastýru v Jeruzalémě.[1]
Dne 27. prosince 1988 byl Svatým synodem jmenován zástupcem vedoucího Ruské duchovní misie v Jeruzalémě s povýšením na igumena a právem nosit náprsní kříž s ozdobami. Na igumena jej povýšil patriarcha jeruzalémský Diodoros.[1]
Dne 5. října 1992 byl osvobozen od funkce zástupce vedoucího misie a dán k dispozici předsedovi Oddělení vnějších církevních vztahů a metropolitu smolenského a kaliningradského Kirillu (Gunďajevu). Dne 10. října 1992 byl jmenován pracovníkem sektoru zahraničních institucí OVCV.[1]
Dne 23. února 1993 byl zapsán mezi bratry monastýru Danilov.[1]
Dne 20. ledna 1994 byl ustanoven vedoucím sektoru zahraničních institucí a 15. srpna 1995 vedoucím sektoru pro mezipravoslavné vztahy.[1]
Na Velikonoce roku 1987 byl povýšen metropolitou Kirillem na archimandritu.[1]
Dne 21. srpna 1997 se stal sekretářem sektoru zahraničních institucí a mezipravoslavných vztahů.[1]
Od března 1999 do července 2000 byl představeným katedrálního chrámu svatého Alexandra Něvského v Tallinu.[1]
Od 31. ledna do 1. dubna 1999 byl představitelem Moskevského patriarchátu v Estonsku se zachováním funkce v OVCV.[1]
Dne 7. října 2000 byl jmenován představitel Moskevského patriarchátu při Patriarchovi antiochijském a celého Východu a 12. března 2002 se stal vedoucím Ruské duchovní misie v Jeruzalémě s osvobozením od funkce představitele patriarchátu.[1]
Dne 6. října 2006 jej Svatý synod zvolil biskupem bogorodským a vikářem chersonské eparchie s povinností řídit surožskou eparchii.[2]
Dne 24. listopadu 2006 byl v chrámu Všech svatých monastýru Danilov oficiálně jmenován biskupem[3] a o dva dny později proběhla v chrámu Krista Spasitele v Moskvě jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli patriarcha moskevský Alexij II., metropolita krutický a kolomenský Juvenalij (Pojarkov), metropolita smolenský a kaliningradský Kirill (Gunďajev), metropolita kalužský a borovský Kliment (Kapalin), arcibiskup kerčský Anatolij (Kuzněcov), arcibiskup berlínský a německý Feofan (Galynskyj), arcibiskup istrijský Arsenij (Jepifanov), arcibiskup chersonský Innokentij (Vasiljev), biskup filippopolský Nifon (Sajkali) (Pravoslavný patriarchát antiochijský), biskup vídeňský a rakouský Ilarion (Alfejev), biskup stavropolský a vladikavkazský Feofan (Ašurkov), biskup dmitrovský Alexandr (Agrikov), biskup sergijevo-posadský Feognost (Guzikov), biskup moravičský Antonije (Pantelič) (Srbská pravoslavná církev), biskup tambovský a mičurinský Feodosij (Vasněv) a biskup bronnický Amvrosij (Jermakov).[4]
Dne 27. prosince 2007 byl Svatým synodem ustanoven biskupem surožským.[5]
Dne 1. února 2010 byl povýšen na arcibiskupa.[6]
Dne 28. prosince 2017 jej Svatý synod ustanovil arcibiskupem haagským a nizozemským.[7]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q Moskevský patriarchát
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседаний Священного Синода Русской Православной Церкви (6 октября 2006 года)
- ↑ Наречение архимандрита Елисея (Ганабы) во епископа Богородского, викария Корсунской епархии
- ↑ Святейший Патриарх совершил в храме Христа Спасителя Божественную литургию и хиротонию архимандрита Елисея (Ганабы) во епископа Богородского
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода Русской Православной Церкви от 27 декабря 2007 года
- ↑ Святейший Патриарх Кирилл удостоил иерархических наград ряд архиереев Русской Православной Церкви
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 28 декабря 2017 года
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jelisej (Ganaba) na Wikimedia Commons - (nizozemsky) Oficiální stránky eparchie
