Jan Karel Hraše
Jan Karel Hraše | |
---|---|
Jan Karel Hraše (Národní album, 1899) | |
Narození | 2. dubna 1840 Rataje Rakouské císařství |
Úmrtí | 6. května 1907 (ve věku 67 let) Náchod Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | městský hřbitov Náchod |
Alma mater | Karlo-Ferdinandova univerzita v Praze |
Povolání | učitel, archeolog historik, okresní konzervátor |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Karel Hraše (2. dubna 1840 Rataje[1] u Bechyně – 6. května 1907 Náchod[2]) byl český pedagog – ředitel škol, archeolog, spisovatel, historik, okresní konzervátor a zakladatel muzea v Náchodě.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině mlynáře, absolvoval hlavní školu (německou) v Českém Krumlově, potom gymnázium v Písku a Filozofickou fakultu – historii v Praze (1861–1864). Od mládí se zajímal o archeologii, již v roce 1864 zkoumal mimo jiné také pohanská pohřebiště okolo jihočeské říčky Smutné, v Bechyni na zámku uspořádal archeologickou sbírku (1868–1870). Velký vliv na něho měly přednášky Jana Erazima Vocela.[3]
Po absolvování filozofické fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze učil na reálkách v Litoměřicích (do 1868) a pak v Náchodě a od roku 1871. Zde byl ředitelem měšťanských škol, v letech 1873–1890 okresním školním inspektorem. Po svém penzionování se mohl plně věnovat svým zálibám, historii a archeologii.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Sbírání památek
[editovat | editovat zdroj]V Náchodě založil městské muzeum (1881), pro něž nastřádal mnoho movitých památek, a dále uspořádal městský archiv. Byl dlouholetým c. a k. konzervátorem památkové péče hradeckého, chrudimského a čáslavského kraje. V roce 1885 byl jmenován dopisujícím členem c. a k. ústřední komise pro zachování památek (Vídeň) a členem Archeologického sboru Českého musea. Do Národního muzea rovněž daroval několik pozoruhodných památek z oborů archeologie a uměleckého řemesla z východních či severních Čech.
Publicistika
[editovat | editovat zdroj]Jan Karel Hraše již v mládí psal do časopisů (např. Lumír, Český lid, Otavan) a brzy se stal významným spisovatelem a uznávaným historikem; psal také pod pseudonymem Jan Smutný (podle říčky Smutné u rodné obce). Je též autorem příruček a přehledů pro školy. Dodnes jsou vydávána některá jeho díla.
Posmrtné připomínky
[editovat | editovat zdroj]Náchod
[editovat | editovat zdroj]V Náchodě (kde je i pochován) se konal k 100. výročí úmrtí „Slavnostní literárně hudební večer k poctě Jana Karla Hraše“, ve škole byla odhalena pamětní deska, v muzeu byla uspořádána výstava jeho archeologické a sběratelské činnosti.
Naučná stezka – Jan Karel Hraše
[editovat | editovat zdroj]V lesíku Na Homoli, jižně od obce Rataje, objevil historik a spisovatel Jan Karel Hraše desítky mohyl. Nejen pohanské hroby lákají až do současnosti ke vsi archeology, kteří chtějí stopy minulosti přiblížit veřejnosti. Proto u Ratají vznikla nová naučná stezka věnovaná právě tomuto zdejšímu rodákovi.
Do vsi tak zavítalo několik badatelů, kteří chtěli být u otevření stezky. Trasa je pro pěší a cyklisty na horských kolech. Jde o místa, na nichž v 60. a 70. letech 19. století Jan Karel Hraše působil a podnikal své první průzkumy.
Patnáctikilometrová trasa tak začíná u Hrašeho rodného domku, nemine Valy ratajské, tedy pozůstatek středověkého tvrziště, zbylé mohyly a turisté mohou pokračovat do Haškovcovy Lhoty a k panelům zachycujícím archeologické metody, pravěk na Ratajsku neboli Hrašovu pravěkou krajinu. Trasa má sedm zastavení a na dřevěných panelech jsou umístěné fotografie a informace o Hrašeho nálezech.
Kromě archeologů stojí také za realizací naučné stezky samotná obec. Projekt je vyvrcholením dlouholeté spolupráce s jihočeskými archeology. Trvá asi od roku 2002, kdy tady prováděli výzkum a lidé začali díky nim blíže poznávat osobnost Jana Karla Hraše. Během let byla na jeho rodný dům umístěna pamětní deska, uspořádána výstava jeho nálezů a nakonec otevřena naučná stezku.
Pověst o Jakubu Kubatovi
[editovat | editovat zdroj]Jako první zpracoval Hraše v roce 1875 pověst o rychtáři ze Zbudova Jakubu Kubatovi, který byl roku 1581 popraven. (knižně vyšlo v roce 1878 v jeho publikaci Národní pověsti a pohádky).[4] Poté, co doklady o příběhu studoval a zveřejnil František Miroslav Čapek, byl Čapkovou zásluhou na Zbudovských Blatech postaven v roce 1904 Kubatův pomník.
Knihy, spisy z oboru archeologie, místopisu a dějepisu a knihy pro mládež
[editovat | editovat zdroj]- Zemské stezky, strážnice a brány v Čechách (1884, 2. vyd. 1886);[5]
- Průvodce Náchodem (1893);
- Turista v Náchodě (1895)
- Dějiny Náchoda (díl I. 1895) dále hojné sbírky pověstí a pohádek národních, bajek a
- Povídky našeho lidu (1868–72, 5 d.);
- Pohádky národní (1873);
- Kytice z českých národních pověstí (1874);
- Naše mládež (1876);
- Obrazy ze života panovníkův z domu Habsbursko Lotrinského (1876);
- České pověsti, pohádky a báchorky (1877);
- Národní pověsti a pohádky (1878)[4]
- Babiččino vypravování (1880);
- Povídky ze života naší mládeže (1880);
- Jarý věk, Jádra, Mladá léta;
- Padesát nových původních bajek českých;
- Ořechy (1882);
- Z naší minulosti (1884, 2 d.);
- Ze starých dob (1885, 2 d.)
- Z říše bájí (1888);
- Z dávných dob (1889);
- Zrnka (1890);
- Vojny a trampoty (1891);
- Dětský svět (1892);
- Národní zkazky (1894).
- Nové bajky (Třebíč,1891);
- Zkazky z našich vod a lesů (Praha, 1896);
- Náchod (Náchod, 1902);
- Ze starých přástev (Písek, 1902);
- Národní pohádky, pověsti a historické obrázky (Praha, 1903, 2. opr. vyd.)
Hry
[editovat | editovat zdroj]- tragédie Bohuš a Božena (Lužičan, 1869)
- hry pro mládež:
- 1884 Krasata
- 1884 Láska k vlasti
- 1886 Krakonoš
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ JANEČKOVÁ, Lucie. Bohatství z mohyl prodali levně židům Rataje - Dnes uplyne přesně 174 let od doby, kdy se v Ratajích narodil J. K. Hraše, archeolog a objevitel pohanských hrobů [online]. Táborský deník, 2014-04-02 [cit. 2016-05-31]. Dostupné online.
- ↑ a b HRAŠE, Jan Karel. Národní pověsti a pohádky: Kříž na pastvinách [online]. J. Otto, 1878 [cit. 2020-05-11]. Dostupné online.
- ↑ HRAŠE, Jan Karel. Zemské stezky, strážnice a brány v Čechách [online]. 1884. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8.
- Ottův slovník naučný, svazek 11 a 28
- Regionální tisk: Týdeník Palcát, 15. 6. 2005
- Táborské listy, 16. dubna 2005 a 6. června 2005
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Karel Hraše na Wikimedia Commons
- Autor Jan Karel Hraše ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Karel Hraše
- Jan Karel Hraše v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Digitalizovaná díla Jana Karla Hrašeho v České digitální knihovně
- Slavnostní odhalení pamětní desky v Ratajích
- Životopis (stránka Rataje)