Jan Karel Hraše

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jan Karel Hraše (* 2. dubna 1840 Rataje u Bechyně - † 6.května 1907 Náchod) byl český pedagog - ředitel škol, archeolog, spisovatel, historik, zakladatel muzea v Náchodě.

Narodil se v rodině mlynáře, absolvoval hlavní školu (německou) v Českém Krumlově, potom gymnázium v Písku a Filozofickou fakultu – historii v Praze (1861-1864). Od mládí se zajímal o archeologii, již v roce 1864 zkoumal mimo jiné také pohanská pohřebiště okolo jihočeské říčky Smutné, v Bechyni na zámku uspořádal archeologickou sbírku (1868-1870). Po absolvování pražské filoz. fakulty učil na reálkách v Litoměřicích (do 1868) a pak v Náchodě a od r.1871 zde byl ředitelem měšťanských škol, v letech 1873-1890 okresním školním inspektorem. V Náchodě založil městské muzeum (1881), uspořádal městský archiv, byl c. a k. konzervátorem památkové péče hradeckého, chrudimského a čáslavského kraje. V roce 1885 byl jmenován dopisujícím členem c. a k. ústřední komise pro zachování památek (Vídeň),

J. K. Hraše již v mládí psal do časopisů ( např. Lumír, Český lid, Otavan) a brzy se stal významným spisovatelem a uznávaným historikem; psal také pod pseudonymem Jan Smutný (podle říčky Smutné u rodné obce). Je též autorem příruček a přehledů pro školy. Dodnes jsou vydávána některá jeho díla.

[editovat] Připomínání

V Náchodě ( kde je i pochován) se konal k 100. výr. úmrtí „Slavnostní literárně hudební večer k poctě Jana Karla Hraše“, ve škole byla odhalena pamětní deska, v muzeu byla uspořádána výstava jeho archeologické a sběratelské činnosti.

[editovat] Z díla

knihy, spisy z oboru archeologie, místopisu a dějepisu a knihy pro mládež:

Zemské stezky, strážnice a brány v Čechách (1884, 2. vyd. 1886);
Průvodce Náchodem (1893);
Turista v Náchodě (1895)
Dějiny Náchoda (díl I. 1895) dále hojné sbírky pověstí a pohádek národních, bajek a
Povídky našeho lidu (1868-72, 5 d.);
Pohádky národní (1873);
Kytice z českých národních pověstí (1874);
Naše mládež (1876);
Obrazy ze života panovníkův z domu Habsbursko Lotrinského (1876);
České pověsti, pohádky a báchorky (1877);
Babiččino vypravování (1880);
Povídky ze života naší mládeže (1880);
Jarý věk, Jádra , Mladá léta;
Padesát nových původních bajek českých;