Jakob Julius David
| Jakob Julius David | |
|---|---|
 Lept Johanna Lindnera | |
| Narození | 6. února 1859 Hranice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 20. listopadu 1906 (ve věku 47 let) Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Povolání | novinář, spisovatel, básník a prozaik |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jakob Julius David (6. února 1859 Hranice – 20. listopadu 1906 Vídeň) byl moravský německy píšící spisovatel a novinář židovského původu, jehož dílo je úzce spjato s Moravou.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v rodině Jonase Davida a Karoliny roz. Mandel. Poté, co jeho otec r. 1866 zemřel na choleru, matka přenechala výchovu syna příbuzným ve Starém Jičíně. Aby se mohl oženit r. 1891 s katoličkou Kristinou Julianou Ostruszkou (1866?), nechal se pokřtít a konvertoval od judaismu ke katolicismu.[1]
Studoval na gymnáziu v Těšíně, Kroměříži a Opavě. V roce 1873 onemocněl tyfem. Od té doby byl silně nedoslýchavý, krátkozraký a trpěl prudkými bolestmi hlavy. Roku 1877 odešel do Vídně, kde strávil celý tvůrčí život. Na Vídeňské univerzitě r. 1889 vystudoval filologii a pedagogiku. Živil se novinařinou (psal mj. pro Wiener Zeitung) a ve svém díle se věnoval moravské domovině, postavení městského proletariátu ve Vídni i životu soudobých židů v nežidovském prostředí. Měl blízko k naturalismu.
V románu Das Höferecht (1890, Právo na statek) ukazuje okolnosti vedoucí mladou židovku k neblahé roli ve venkovském společenství. Zatímco otec je náboženským fanatikem, matka se směšně upíná ke společenskému vzestupu. Hrdinka nachází východisko v promiskuitní sexualitě, její životní cestu tak poznamenává hřích a nemožnost skutečného osvobození. Stává se "věčnou židovkou", ženskou variantou stereotypního obrazu Ahasvera.
Jednou z nejznámějších z řady novel a povídek je Die Hanna (1904), věnovaná moravské Hané. Dívka Hana (venkovanka) sedí malíři (měšťákovi) modelem pro akt, zamiluje se do něj a on do ní. Problém však nastává, když malíř obraz vystaví. Hana se cítí zneuctěna a stud ji dovede až k sebevraždě. Povídka popisuje kontrast mezi městskou a vesnickou kulturou.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Souborné dílo[editovat | editovat zdroj]
Básně[editovat | editovat zdroj]
- Gedichte. Dresden 1892
Romány[editovat | editovat zdroj]
- Das Blut, Dresden o. J.
- Am Wege sterben, Berlin 1900
- Der Übergang, Berlin 1903
Příběhy[editovat | editovat zdroj]
- Das Höfe-Recht. Dresden 1890
- Die Wiedergeborenen. Erzählungen. Dresden und Leipzig 1891
- Probleme. Erzählungen. Dresden und Leipzig 1892
- Frühschein. Geschichten vom Ausgang des großen Krieges. Leipzig 1896
- Vier Geschichten. Leipzig und Berlin 1897
- Die Troika. Erzählungen. Leipzig und Berlin 1901
- Die Hanna. Erzählungen aus Mähren. Berlin und Leipzig 1904
- Halluzinationen. in Neue Deutsche Rundschau XVII 1906
- Wunderliche Heilige. Erzählungen. Wien 1906
Drama[editovat | editovat zdroj]
- Hagars Sohn, Schauspiel, Wien 1891
- Ein Regentag. Drama, Leipzig 1896
- Neigung, Schauspiel, Leipzig 1898
- Der getreue Eckardt. Schauspiel, Leipzig 1902
Eseje[editovat | editovat zdroj]
- Mitterwurzer. Berlin 1905
- Vom Schaffen. Essays, Jena 1906
- Essays. München 1909
Přeložené do češtiny[editovat | editovat zdroj]
- Smrt na cestě – přeložil V. R. Praha: tiskový výbor ČSDSD, 1911
- Haná: povídky z Moravy – př. Otto Rybář. Praha: Pokrok, 1913
- Hanačka – př. Olga Dolková. Praha: I. L. Kober, 1918
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jakob_Julius_David na německé Wikipedii.
- ↑ Literární výročí: Jakob Julius David. Brno [online]. 2014-02-12 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Kurt Vancsa: David, Jakob Julius. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 3, Duncker & Humblot, Berlin 1957, S. 536 (Digitalisat).
- David Jakob Julius. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 1, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 171.
- Marie von Ebner-Eschenbach – Ferdinand von Saar – Jakob Julius David: Capitoly and Moravsko-rakouským literárním vztahům ve druhé polovině 19. století – Jiří Veselý: Praha: 1970
- Jakob Julius David, in: Hans Heinz Hahnl: Vergessene Literaten. Fünfzig österreichische Lebensschicksale. Wien: Österreichischer Bundesverlag, 1984, S. 103–106
- David, Jakob Julius. In: Lexikon deutsch-jüdischer Autoren. Band 5: Carmo–Donat. Hrsg. vom Archiv Bibliographia Judaica. Saur, München 1997, S. 307–320.
- Florian Krobb: David, Jakob Julius. In: Andreas B. Kilcher (Hrsg.): Metzler Lexikon der deutsch-jüdischen Literatur. Jüdische Autorinnen und Autoren deutscher Sprache von der Aufklärung bis zur Gegenwart. 2., aktualisierte und erweiterte Auflage. Metzler, Stuttgart/Weimar 2012, S. 109f.
- Martin Erian: Ein österreichischer Zola? Zu Jakob Julius Davids „Wiener Romanen“. In: Austriaca (2019), No. 86, S. 149–164.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jakob Julius David
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakob Julius David na Wikimedia Commons - Jakob Julius David na Literární mapě německy píšících autorů z Moravy a Slezska
- Turistické informační centrum města Hranic, David Jakob Julius
- Rozhlas Brno, Literární výročí: Jakob Julius David (životopis)
