Horná Torysa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Horní Torysa)
Památník turistického setkání na vrcholu Minčol

Horná Torysa (Hornotoryská oblast) je slovenský region a oblast cestovního ruchu.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Oblast Horné Torysy se nachází na východě Slovenska, v Prešovském samosprávném kraji, v severozápadní části Šariše. Území tvoří hranice katastrů 23 obcí severní části okresu Sabinov a jedna obec v okrese Levoča. Území o rozloze 26 921 hektarů se rozprostírá mezi Levočskými vrchy a pohořím Čergov. Hlavní osou území je horní tok řeky Torysy a střediskovým centrem regionu je město Lipany.

Obce patřící do území[editovat | editovat zdroj]

Pohoří[editovat | editovat zdroj]

Vodní toky[editovat | editovat zdroj]

  • Řeka Torysa s přítoky:
    • Z levé strany: Goduša, Kučmanovský potok, Lačnovský potok, Lúčanka, Milpošský potok, Hanigovský potok, Drahotín, hraješ, Tokáreň a Ľutinka.
    • Z pravé strany: Královec, Jaškovec, Vysocký potok, Čierny močiar, Kunišovský potok, Podhorský potok, Zubrík, Antalov potok, Ďačovský potok, Dubovický potok, Volianský potok a potok Kohút.
  • V obci Vyšný Slavkov se nachází zdroj pitné vody – Žriedlo.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

První záznamy spadají do období 11.12. století, kdy se z osad postupně utvářela střediska hospodářského života a první vesnice, které hustě lemují údolí řeky Torysy a jejích přítoků. V první polovině 13. století se region stal součástí Šarišského komitátu a sídlem županů byl Šarišský hrad. 15. století patří usazování rusínského pasteveckého obyvatelstva v severní části Šariše.

  • 18491918 – Slovensko patřilo do Uherského království, region Horná Torysa patřil do Šarišské župy, kromě Vyšného Slavkova, který patřil do Spišské župy.
  • 1928 – župní uspořádání Slovenska definitivně zaniklo a bylo nahrazeno zemským uspořádáním.
  • 1949 – reorganizace územněsprávního uspořádání, na území Slovenska vzniká 6 krajů. Obec Vyšný Slavkov patri do Košického kraje a zbývajících 24 obcí, z nichž některé (například Putnov zanikly), patří do Prešovského kraje.
  • 1960 – počet krajů snížen na tři, celé území Horní Torysy patri do východoslovenského kraje.

Většinu času patřil Vyšný Slavkov do jiného územního samosprávného celku než zbytek regionu, v dnešní době patří všechny obce do Prešovského kraje.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Etnické složení obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

Náboženské složení obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

Kultura a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Region ma bohatou folklórní historii a funguje zde množství folklorních skupin a souborů, které pořádají 2 velké folklorní akce (Hornotorysský folklorní festival v Krivanech, O gajdicu Andreje Mizeráka v Lúčce). V posledních letech se zde rozvíjí i moderní tanec a moderní hudba. V Lipanech se pořádá v létě festival Pohodička.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Školství je v regionu zastoupeno všemi druhy škol, kromě vysokých.

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Jsou zde dvě rekreační střediska Oddechové centrum Žliabky Dubovica a Rekrea Lúčka – Potoky.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Lipany působí fotbalový klub ŠK Odeva Lipany, v regionu působí fotbalové a turistické kluby.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Mezi kulturní památky v Lipanech patří kostel sv. Martina, barokní kostel Sv. Magdaleny a jiné.

Nad obcemi Brezovička, Hanigovce a Kamenica se nacházejí zříceniny hradů.

V regionu je více zámků v obcích Rožkovany, Krivany, Červenica, Dubovica, Brezovica a Brezovička.

Pomníky[editovat | editovat zdroj]

Pomník padlých hrdinů v první a druhé světové válce v Lipanech.

Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Přirozeným průmyslovým centrem regionu je město Lipany, kde se soustřeďuje 75% průmyslu. Působí zde dva zahraniční investoři Orac decor a Team industries, lokální podniky Odeva Lipany, Mediproduct, Aluminium system, Elektro Lipany a JK Slovakia. Za prací obyvatelé dojíždí v rámci okresu Sabinov (Milk – Agro, ZŤS, SANAS) nebo Prešovského samosprávného kraje.

Regionem prochází silnice I. třídy v celkové délce 16 km na trase PrešovStará Ľubovňa, ostatní cesty jsou zařazeny do II. a III. třídy a obecní cesty (místní komunikace) v celkové délce 119,3 km.

V severojižním směru protíná region důležitá železniční trať spojující Polsko - Slovensko - Maďarsko. Délka trati je 18 km a od roku 1997 je zelektrifikovaná (železniční trasa Prešov – Plaveč).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Horná Torysa na slovenské Wikipedii.

  1. Štatistický úrad Slovenskej republiky. portal.statistics.sk [online]. [cit. 2022-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-29. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]