HIV/AIDS v Africe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Počet HIV nemocných v roce 2007.

HIV/AIDS je hlavním problémem veřejného zdraví, a také nejčastější příčinou úmrtí v Africe. Přestože je Afrika domovem 14,5% obyvatel Země, odhaduje se, že na tomto kontinentě žije 67% všech nakažených. V Africe se v roce 2009 úmrtnost na AIDS pohybovala okolo 72%.

Přehled[editovat | editovat zdroj]

Onemocnění způsobilo prudký pokles průměrného věku obyvatelstva. Nejhůře byla zřejmě zasaženo Botswana,[1] ovšem velmi pozitivní situace je v Ugandě, kde se díky jednotlivým programům pro boj s nemocí podařilo situaci zlepšit.[2] (Zdroj: World Bank World Development Indicators, 2004).
HIV podle regionů v roce 2009[3]
Oblast Četnost HIV pozitivních
(mezi 15–49)
Celkem HIV
pozitivních
Úmrtí na AIDS
v roce 2005
Sub-Saharská Afrika 5.0% 22.5 miliónů 1.3 milionu
Celosvětově 0.8% 33.3 miliónů 1.8 milionu
Severní Amerika 0.5% 1.5 milionu 26,000
Západní a Střední Evropa 0.2% 820,000 8,500

Společný program OSN pro HIV/AIDS (UNAIDS) předpověděl výsledky pro tento region do roku 2025. Kulminace či případný pokles počtu úmrtí do roku 2012 bude nahrazen prudkým nárůstem počtu úmrtí a počtu infikovaných s počtem 9 miliónů nově infikovaných.

Bez správné zdravotní péče a účinných léků (např. antiretrovirotika), které jsou k dispozici ve vyspělých zemích, nebude schopno velké množství lidí brzy pracovat a budou vyžadovat stále nákladnější zdravotní péči, což povede k totálnímu kolapsu společnosti a ekonomiky v daných zemích.

Původ AIDS v Africe[editovat | editovat zdroj]

Nedávná studie uvedla, že původ AIDS je v západní Africe. Minulé teorie spojovali tuto nemoc s konzumací opičího masa v Kamerunu a také se sexuálními praktikami s těmito zvířaty, ale tyto teorie byly zpochybněny. Podle současných teorií se sice měl virus přenést z opic, přesněji ze šimpanzů, a to během kolonizačního období, kdy se virus v lidské populaci usadil okolo roku 1930.[4]

Příčiny šíření[editovat | editovat zdroj]

Sociální faktor[editovat | editovat zdroj]

Existuje mnoho sociálních faktorů, které ovlivňují šíření nemoci. Mezi hlavní činitele šíření patří církev, která má na místní obyvatele obrovský vliv, a proto je zde malé procento lidí, kteří používají sexuální ochranné prostředky.

Politický faktor[editovat | editovat zdroj]

Mnoho afrických vůdců považuje zmínky o epidemii za vykonstruované a překroucené. Odmítají názory vědecké komunity. Velmi častá je též skutečnost, že představitelé o problému vědí, ale kvůli vysoké míře zkorumpovanosti se peníze vydané na boj s nemocí ztratí.[5]

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

Když člen rodiny onemocní virem HIV nebo i jinou nemocí, členové rodiny prodají všechny jeho věci, aby měli na jeho léčbu. V mnoha afrických zemí, ale zdravotnická zařízení chybí. Díky světovým organizacím se tento problém daří zmenšovat, avšak stále chybí kvalifikovaný personál.[6]Nejvíce zdravotních pracovníků je v zemi z Austrálie, Kanady a USA.

Odliv mozků[editovat | editovat zdroj]

Africké zdravotnictví je těžce zasažené takzvaným odlivem mozků, kdy veškeré lékařské kapacity na vyšší úrovni odchází do zahraničí, aby měli lepší pracovní podmínky. Nejlepším příkladem je Manchester a Malawi, kdy v Manchesteru bylo více doktorů než tomu bylo v celém Malawi.[7] [8]

Vývoj v jednotlivých regionech[editovat | editovat zdroj]

Východní a střední Afrika[editovat | editovat zdroj]

Do této části Afriky spadají země Uganda, Keňa, Demokratická republika Kongo, Republika Kongo, Gabon, Rovníková Guinea, Středoafrická republika, Rwanda, Burundi, Etiopie a Eritrea. V roce 1982 byla Uganda prvním státem, který nahlásil případy HIV. Následovala jej Keňa v roce 1984 a poté Tanzanie roku 1985.

Country Procento nemocných[3] Celkem případů HIV[3] Úmrtí v roce 2009[3]
Tanzanie 5.6% 1,400,000 86,000
Keňa 6.3% 1,500,000 80,000
Republika Kongo 3.4% 77,000 5,100
Demokratická republika Kongo 1.2-1.6% 430,000-560,000 26,000-40,000
Uganda 6.5% 1,200,000 64,000
Eritrea 0.8% 25,000 1,700

Některé oblasti východní Afriky se začíná projevovat procentuální pokles nakaženosti obyvatelstva virem HIV. Na začátku roku 1990 bylo 13% obyvatel Ugandy HIV pozitivních, ale do konce roku 2010 klesla míra nakaženosti obyvatelstva na 6,5%. Mezi lety 1997-1998 byla míra nakaženosti v Keni 13,6%, která klesla na dnešních 6,3%. Nakaženost obyvatelstva je stále vysoká, ale tato data ukazují pozitivní vývoj situace.

Západní Afrika[editovat | editovat zdroj]

Do oblasti Západní Afriky spadají země Mauritánie, Senegal, Gambie, Kapverdy, Guinea-Bissau, Guinea, Sierra Leone, Libérie, Pobřeží slonoviny, Ghana, Togo, Benin, Kamerun, Nigérie, Mali, Burkina Faso a Niger.

Země Procento nemocných[3] Celkem případů HIV[3] Úmrtí v roce 2009[3]
Kamerun 5.3% 610,000 37,000
Côte d'Ivoire 3.4% 450,000 36,000
Libérie 1.5% 37,000 3,600
Guinea-Bissau 2.5% 22,000 1,200
Togo 3.2% 120,000 8,700
Nigerie 3.6% 3,300,000 220,000
Gambie 2.0% 18,000 <1000
Burkina Faso 1.2% 110,000 7,100
Ghana 1.8% 260,000 18,000
Benin 1.2% 60,000 2,700
Mali 1.0% 76,000 4,400
Sierra Leone 1.6% 49,000 2,800
Guinea 1.3% 79,000 4,700
Niger 0.8% 61,000 4,300
Senegal 0.9% 59,000 2,600
Mauritánie 0.7% 14,000 <1,000

Svazijsko[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: HIV/AIDS ve Svazijsku

HIV nákaza ve Svazijsku je bezprecedentně nejvyšší na světě. U všech dospělých je 26,1 procent nakažených[9], a více něž 50% nakažených je mezi dospělými ve věku 20 let.[10] Tento fakt téměř zastavil hospodářský a společenský pokrok, což dovedlo společnost na pokraj anarchie.

Epidemie HIV ve Svazijsku způsobila, že průměrný věk v této zemi je jen 32 let, což je nejméně na světě. Druhý nejnižší průměrný věk je v Angole, 38 let. HIV způsobuje ve Svazijsku 61% úmrtí. Ročně umře ve Svazijsku 2% populace na HIV nebo AIDS.[11]

Tuberkulóza[editovat | editovat zdroj]

Mezi HIV/AIDS a tuberkulózou je velmi silná vazba, a to především právě v Subsaharské Africe.[12] Tuberkulóza je celosvětově největším zabijákem žen v reprodukčním věku a nejčastější příčinou úmrtí lidí nakažených virem HIV.[13] Vzhledem k tomu, že virus HIV zničil imunitní systém téměř čtvrtině obyvatel zasažených oblastí, je přenos tuberkulózy nezastavitelný a nemoc zasahuje i zdravé lidi.[12]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku HIV/AIDS in Africa na anglické Wikipedii.

  1. Africa | Stark Aids message for Botswana. BBC News (2004-12-01). Retrieved on 2010-10-25.
  2. Africa | Uganda Aids education 'working'. BBC News (2004-04-30). Retrieved on 2010-10-25.
  3. a b c d e f g UNAIDS Report on the Global AIDS Epidemic 2010 [online]. [cit. 2011-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Origin of AIDS Linked to Colonial Practices in Africa [online]. NPR, [cit. 2011-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. 4.10.2009 - Zdravotnické noviny (česky)
  6. African Migration and the Brain Drain - David Shinn [online]. Sites.google.com, 2008-06-20, [cit. 2011-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Health systems in Malawi [online]. Ruder Finn blog, [cit. 2010-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Robert L Broadhead and Adamson S Muula (2002, August). Creating a medical school for Malawi: problems and achievements. BMJ. 2002 August 17; 325(7360): 384–387 - http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1123892/
  9. The HIV/AIDS Epidemic in South Africa - Fact Sheet [PDF]. [cit. 2011-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Oficiální zpráva
  11. Swaziland, Mortality Country Fact Sheet 2006. WHO. Retrieved November 22, 2009.
  12. a b "'Dual epidemic' threatens Africa", BBC News, 2007-11-02. Ověřeno k 2011-03-29. 
  13. Stop TB Partnership. London tuberculosis rates now at Third World proportions. PR Newswire Europe Ltd. 4 December 2002. Retrieved on 3 October 2006.