Gola Gorropu
| Gola Gorropu | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Itálie |
| Souřadnice | 40°11′7″ s. š., 9°30′6″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gola Gorropu (sardinsky Gorropu, italsky Gola di Gorropu) je soutěska v pohoří Supramonte na ostrově Sardinie v obcích Urzulei a Orgosolo v provincii Nuoro. Se stěnami vysokými až 500 m je nejhlubší a největší soutěskou v Itálii a jednou z nejhlubších soutěsek v Evropě. Vápencový útvar soutěsky byl vytvořen vodami řeky Rio Fiumineddu a je součástí národního parku Gennargentu.
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Soutěska vznikla vlivem tektonických pohybů, při nichž byl vyzdvižen masív Supramonte a dlouhodobým erozním působením řeky Rio Flumineddu ve vápencovém podloží. Geologickým podkladem jsou paleozoické břidlice a žulové útvary hercynského cyklu s překryvy druhohorních vápenců z období jury a křídy.[1] Soutěska je dlouhá asi pět kilometrů, její šířka je od několik desítek metrů až po nejužší místo se šířkou čtyři metry, výška strmých skalních stěn dosahuje více než 500 m.[2][3] Soutěska je převážně suchá, protože voda pod ní protéká krasovými dutinami a místy vyvěrá na povrch, kde tvoří přírodní tůně. Zaplněná vodou je v období silných dešťů (hlavně podzim, pak zimní období) nebo při bleskových povodních.[4][2]
Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]
Pro soutěsku Gorropu jsou charakteristické silné teplotní výkyvy, které jsou způsobeny přítomností oblastí s malým nebo žádným slunečním zářením. Vzniká tak přirozené prostředí, které je domovem několika sardinských endemitů, mezi nimiž je i orlíček z Gorropu, jinak známá jako Aquilegia nuragica[5], která roste výhradně v Gorropu a která byla zařazena na seznam IUCN jako jeden z prvních endemitů ohrožených vyhynutím ve Středomoří.[6]
Na horním toku řeky, před vstupem do soutěsky, vyvěrají vody Rio Flumineddu ze skal a vytvářejí přírodní tůně, ve kterých je možné najít sardinského pstruha a především čolka sardinského: sardinský endemit považovaný za nejvzácnějšího obojživelníka v Evropě, vedle Speleomantes supramontis, který se vyskytuje v nedaleké jeskyni Su Palu. V soutěsce rostou středomořské olivovníkovité rostliny, jako je jamovec (sardinsky Arridellu, Alaverru, Aliderru) a tis (sardinsky eni), které jsou staré tisíce let.[7]
Z fauny se zde vyskytuje užovka obojková, kuna lesní a orel skalní. Jsou zde rozsáhlé kolonie muflonů, sardinských zajíců, lišek, ježků a divokých prasat.[2]
Cesty[editovat | editovat zdroj]
Nejbližší přístupová cesta do Gorropu začíná u Urzulei, s možností zaparkovat přímo v průsmyku Ghenna Sìlana na silnici SS 125 na kilometru 183. Přímo ke vstupu do soutěsky vede 4 km dlouhá malebná stezka. Cesta je však strmá a při návratu do výchozího bodu je třeba překonat stoupání dlouhé asi 650 m. (K dispozici jsou služby pro návrat terénními vozidly do průsmyku Ghenna Silana).[8]
Ke kaňonu se lze dostat také po dlouhé cestě (asi 7 km), která vede převážně po rovině podél Rio Flumineddu, rovněž z území Dorgali. Z vesnice se vyjde autem po silnici vedoucí přes vinice v údolí Oddoene na úpatí Supramonte. Z auta se vystoupí u Ponte Sa Brava (most Sa Brava – je zde stejnojmenné vybavené odpočívadlo)[9][3] a vydá se po stezce, která se vine podél řeky a jihovýchodní strany hory Oddeu, nabízí panoramatické výhledy značné krásy a také možnost vykoupat se v jednom z přírodních jezírek vytvořených potokem. Ze stejného výchozího bodu se lze dostat do dalších lokalit Supramonte, například do vesnice Tiscali.[4][9]
Do kaňonu (jižní vstup) se dostanete po odborné turistické stezce (Sedda ar Bacas - Gorropu B-502), pro jejíž zdolání je nutné vhodné vybavení a případně průvodce. Stezka je dlouhá 12 kilometrů a překonává výškový rozdíl 200 metrů, dokud nedosáhne soutěsky Gorropu, na jejímž dně teče řeka Rio Flumineddu.[8]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Přítomnost četných nuragů na lokalitě svědčí o tom, že nuragská civilizace obývala a využívala tento přírodní zdroj již od doby bronzové.[8]
Základní struktura kaňonu a jeho geografická poloha mu v minulosti dávaly strategicko-obrannou funkci. Většina vesnic, obřích hrobů a některých obranných zdí se nachází dále ve vnitrozemí a na vyvýšeném místě ve srovnání s roklí.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gola di Gorropu na italské Wikipedii.
- ↑ CAMARDA, Ignazio. Montagne di Sardegna. Svazek 2. Sassari: Delfino, 1993. 324 s. Dostupné online. ISBN 88-7138-072-X, ISBN 978-88-7138-072-8. OCLC 31124228 Kapitola ASPETTI GEOMORFOLOGICI DELLE MONTAGNE SARDE, di Sergio Ginesu, s. 49.
- ↑ a b c Kaňon Gorropu - Sardinie. www.mojesardinie.cz [online]. [cit. 2022-07-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Kaňon Gola Su Gorropu - Sardinii | Cestujlevne.com. www.cestujlevne.com [online]. [cit. 2022-07-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Genna Silana - Gola di Gorropu - Genna Silana 11 km. Wikiloc | Trails of the World [online]. [cit. 2022-07-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gola di Gorroppu (o Gorropu) [online]. 2015-07-21 [cit. 2022-07-16]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ IUCN Top 50 - Aquilegia nuragica. top50.iucn-mpsg.org [online]. [cit. 2022-07-16]. Dostupné online.
- ↑ Gorropu. www.sardegnaturismo.it [online]. 2016-07-25 [cit. 2022-07-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Gola di Gorropu - Sardinie - CK FISCHER. www.fischer.cz [online]. [cit. 2022-07-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Ponte Sa Barva | egeon.cz. egeon.cz [online]. [cit. 2022-07-16]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- TURCHI, Dolores. Leggende e racconti popolari della Sardegna. Roma: Newton & Compton, 2007. ISBN 978-88-8289-689-8.
- MORANDINI, Mirta, Salvatore Cuccuru, Supramonte di Urzulei e Dorgali. Gola di Gorroppu, in Cascate e gole in Sardegna Archivováno 12. 1. 2011 na Wayback Machine., Cagliari, GEOS, 1999.
- CONCA, Corrado. Il top del trekking in Sardegna. [s.l.]: [s.n.], 2014. ISBN 978-88-88776-44-6.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gola Gorropu na Wikimedia Commons
