Gertrude Scharff Goldhaber

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gertrude Scharff Goldhaber
Narození14. listopadu 1911
Mannheim
Úmrtí4. února 1998 (ve věku 86 let) nebo 2. února 1998 (ve věku 86 let)
New York
NárodnostŽidé
Alma materMnichovská univerzita (do 1935)
Povolánífyzička a jaderná fyzička
ZaměstnavateléIllinoiská univerzita v Urbana-Champaign (do 1950)
Brookhaven National Laboratory (od 1950)
Oceněníčlen American Physical Society
ChoťMaurice Goldhaber (od 1939)[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gertrude Scharff Goldhaber (14. července 1911 v Mannheimu – 2. února 1998 v New Yorku) byla německá jaderná fyzička židovského původu. Její rodina během holocaustu trpěla, ale Gertrudě se podařilo uprchnout do Londýna a později do Spojených států.

Doktorát získala na univerzitě v Mnichově. Její výzkum během druhé světové války v USA byl tajný a jeho výsledky byly publikovány až po roce 1946.

Ona a její manžel Maurice Goldhaber strávili většinu své poválečné kariéry v Brookhaven National Laboratory na Long Island ve státě New York. V roce 2001 tato laboratoř založila na počest obou manželů stipendium Golhaber Distinguishes Fellowship. Toto stipendium dostávají mladí výjimečně talentovaní vědci pro nezávislý výzkum v jejich oborech.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Gertrude Scharffová se narodila 14. července 1911 Mannheimu v Německu.  Navštěvovala veřejnou školu a právě tam se začala zajímat o vědu. Rodiče podporovali její zájem, neboť její otec chtěl být v mládí chemikem, ale musel po smrti svého otce pracovat ve firmě a podporovat finančně svou rodinu. Gertrudino mládí bylo naplněno těžkostmi. Vzpomínala, že během první světové války jedla chléb vyrobený částečně z pilin a po válce její rodinu tvrdě zasáhla hyperinflace. Přes všechny těžkosti se však Gertrude dostala na univerzitu v Mnichově v Bavorsku. Její otec by upřednostňoval studium práva, ale Gertruda svému otci řekla: "Právo mě nezajímá. Chci pochopit, z čeho je svět stvořen."

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Na univerzitě v Mnichově začala Gertrude studovat fyziku. V té době bylo obvyklé, že studenti navštěvovali více univerzit. Gertrude tak strávila několik semestrů na univerzitě ve Freiburgu, v Curychu a v Berlíně, kde se setkala se svým budoucím manželem americkým fyzikem Maurice Goldhaberem. Po návratu do Mnichova nastoupila do práce s Walterem Gerlachem, aby dokončila svoji diplomovou práci, ve které studovala vliv elektrického napětí na magnetizaci. Absolvovala v roce 1935 a svou práci publikovala v roce 1936.

Od roku 1933 s nástupem nacistické strany čelila Gertrude rostoucím potížím kvůli svému židovskému původu. Během této doby byl její otec zatčen a uvězněn, přestože měl možnost se ženou uprchnout do Švýcarska. Během holocaustu pak byli oba její rodiče zavražděni. Gertrude zůstala v Německu až do dokončení doktorského studia a v roce 1935 uprchla do Londýna. Uprchnout se povedlo i její sestře Liselotte.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Maurice Goldhaber, americký fyzik a manžel Gertrudy (1937)

V Londýně během prvních šesti měsíců žila Gertrude téměř bez peněz. Vydělávala si občasnými překlady z němčiny do angličtiny. Stále hledala práci, ale pro uprchlé vědce práce nebyla. Napsala 35 dalším vědcům z řad uprchlíků, zda o nějaké práci nevědí. Odepsal pouze americký vědec Maurice Goldhaber a nabídl jí práci v Cambridge. Gertrude pak nějaký čas pracovala na elektronové difrakci v laboratoři George Pageta Thomsona.

V roce 1939 se Gertrude provdala za Maurice Goldhabera a poté se přestěhovala do Urbany v Illinois. Nemohla však pracovat na University of Illinois, kde pracoval její muž, neboť stát Illinois měl v té době přísné zákony proti nepotismu. Pracovala proto v Mauricově laboratoři jako neplacená asistentka na výzkumech z oboru jaderné fyziky. Během této doby se manželům narodili dva synové Alfred a Michael.

Gertrude nakonec dostala od ministerstva peníze na podporu svého výzkumu. V roce 1941 studovala průřezy reakcí neutron-proton a neutron-jádro a v roce 1942 emisi a absorpci gama záření jádry. Potvrdila teorii, že spontánní jaderné štěpení je doprovázeno uvolňováním neutronů. Její výzkum byl publikován až po skončení války v roce 1946.

Po válce se Gertrude s manželem přestěhovali z Illinois na ostrov Long Island ve státě New York a začali pracovat v Brookhaven National Laboratory. V laboratoři založila Gertrude sérii měsíčních přednášek známých jako Brookhaven Lecture Series, která pokračovala až do června 2009.

Gertrude zemřela 2. února 1988 ve věku 86 let v New Yorku. Její manžel se dožil 100 let a zemřel v roce 2011.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

  • 1947 - zvolena členem Americké fyzikální společnosti
  • 1972 - zvolena do Národní akademie věd (třetí fyzička, která byla takto poctěna)
  • 1982 - cena Long Island Achiever's Award in Science
  • 1984 - hostující učenec Phi Beta Kappa
  • 1990 - cena pro vynikající vědkyni od newyorské pobočky Asociace pro vědkyně

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gertrude Goldhaber na německé Wikipedii a Gertrude Scharff Goldhaber na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online. [cit. 2019-05-21]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]