Georg Raschke
| Georg Raschke, PhDr. | |
|---|---|
| Narození | 13. února 1903 Kluczbork  Polsko |
| Úmrtí | 19. července 1973 (ve věku 70 let) Norimberk  Německo |
| Vzdělání | PhDr. |
| Alma mater | Vratislavská univerzita (do 1928) |
| Povolání | prehistorik, spisovatel literatury faktu, kurátor sbírky, archeolog, historik a muzeolog |
| Zaměstnavatel | Germanisches Nationalmuseum |
| Funkce | ředitel muzea |
| Web | www |
Působil: Vratislav, Ratiboř, Opava, Těšín, Jablunkov, Norimberk | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Georg Raschke (13. února 1903 Kreuzburg, dnes Kluczbork, Polsko – 19. července 1973 Norimberk, Německo)[1][2] byl archeolog, který působil ve Slezsku.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v roce 1903 v slezském Kluczborku (německy Kreuzburg). Po maturitě studoval archeologii a historii na univerzitě ve Vratislavi (německy Breslau, polsky Wrocław). Studia ukončil v roce 1928 disertační prací na téma Raná doba železná ve Slezsku (německy Frühe Eisenzeit in Schlesien).
Po studiích začal pracovat v Ratiboři, spolu se svou manželkou Gertrudou, která byla také archeoložka. Zde byl ředitelem muzea[3] a vedoucí Státního úřadu pro pravěk a rané dějiny (německy Landesamt für Vor- und Frühgeschichte).
V letech 1941–1943 byl správcem oddělení pravěku ve Slezském muzeu v Opavě[4] (německy Schlesisches Museum in Troppau). Do roku 1943 se na Těšínsku zajímal o: jablunkovský hrad (hrad Návsí)[5], rotundu sv. Mikuláše a sv. Václava v Těšíně, kde prováděl archeologický výzkum. Prováděl také důraznou ochranu archeologických památek, kdy např. nechal přísně potrestat jistého zemědělce z Hněvošic, který rozkopával starolužické mohyly v Hněvošickém lese[6], s cílem najít v nich zlato a šperky.
Za svého působení v Ratiboři a Opavě se podílel na činnosti redakčních rad časopisů (německy): Altschlesien, Altschlesische Blätter, Aus Oberschlesiens Urzeit (ten sám založil) a Sudeta.
V roce 1943 musel na základě tzv. Deutsche Volksliste narukovat k Wehrmachtu. Během jeho nepřítomnosti převzala řízení úřadu a jeho funkce jeho manželka. Během války však nemohla provádět archeologické vykopávky.
Po 2. světové válce, v roce 1945 se usadil v Norimberku. Pracoval v Germánském národním muzeu[7] (německy Germanisches Nationalmuseum Nürnberg), jako konzervátor pro "pre-" a "rané" dějiny Horního Slezska.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Georg Raschke - Oficiální stránky Města Český Těšín [online]. [cit. 2019-03-13]. Dostupné online.
- ↑ KÜHN, Herbert. Geschichte der Vorgeschichtsforschung. [s.l.]: Walter de Gruyter 1052 s. Dostupné online. ISBN 9783110059182. (německy)
- ↑ Muzeum w Raciborzu [online]. [cit. 2019-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-11.
- ↑ Archeologické pracoviště | Slezské zemské muzeum. www.szm.cz [online]. [cit. 2019-03-13]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O, Hrady cz. hrad Návsí. www.hrady.cz [online]. [cit. 2019-03-13]. Dostupné online.
- ↑ KRAJ, Moravskoslezský. Hněvošický háj. www.msk.cz [online]. [cit. 2019-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-10.
- ↑ Germánské národní muzeum | Norimberk.info. www.norimberk.info [online]. [cit. 2019-03-13]. Dostupné online.
- ↑ JNR, Charles E. Orser. Encyclopedia of Historical Archaeology. [s.l.]: Routledge 624 s. Dostupné online. ISBN 9781134608621. (anglicky) Google-Books-ID: 5IWEAgAAQBAJ.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Biografický slovník Slezska a severní Moravy. - D. 5. Ostrava, Ostravská univerzita 1998. 146 s.
