František Suchý Pražský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o Františku Suchém Pražském (1891–1973). O Františku Suchém Brněnském (1902–1977) pojednává článek František Suchý Brněnský.
František Suchý Pražský
Základní informace
Narození21. dubna 1891
Březové Hory
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. června 1973 (ve věku 82 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánryklasická hudba, opera, duchovní hudba a scénická hudba
Povoláníhudební skladatel, dirigent, publicista, sbormistr, folklorista, učitel a hudebník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Suchý, označovaný jako František Suchý Pražský nebo Komárenský (21. dubna 1891, Březové Hory[1]13. června 1973, Praha) byl český hudební skladatel a spisovatel, sběratel a upravovatel lidových písní.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval učitelský ústav v Příbrami. Stal se učitelem v Městci Králové a v Dymokurech. V letech 19131914 byl mimořádným posluchačem Pražské konzervatoř a hudební vzdělání si prohloubil studiem u Arthura Nikische v Lipsku. V roce 1916 byl odveden na vojnu a po válce učil v Sučanech. V roce 1921 se stal odborným učitelem v Turčianskom Svätom Martině a později ředitelem měšťanské školy v Komárně. Založil a řídil Turčianskou filharmonii, dirigoval Orchestrální sdružení Osvětového svazu v Komárně a byl sbormistrem komárenského Spevokolu. Po vyhlášení Slovenského státu se vrátil do Prahy a působil na školách v Bubenči a v Košířích. Řídil Orchestrální sdružení pražských učitelů.

Po celý život sbíral a upravoval lidové písně. Zabýval se rovněž loutkářstvím a psal hudbu pro loutkové divadlo. Rozsáhlá byla i jeho činnost literární a publicistická.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jevištní díla[editovat | editovat zdroj]

  • Lásky div (opera, Julius Zeyer,1924)
  • Havéři (opera, 1957)
  • Loutky a lidé (opera, nedokončeno)
  • Porcelánové království (balet, 1922)
  • Kouzelný věneček (balet, 1957)
  • Škola hrou, dětský balet (1962)
  • Rachel (scénický melodram, text Pavol Országh Hviezdoslav, 1925)

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Doiny, rumunské selanky pro smyčcový orchestr a dechovou harmonii (1918)
  • Velký Permon, symfonický pochod (1925)
  • Rokoková suita (1931)
  • Hornická symfonie „Stříbrné město“ (1935)
  • Baletní suita (1936)
  • Vinařská suita pro koncertantní violu (1955)
  • Symfonické trifolium (1962)
  • Lázeňská suita (1963)
  • Tance ze Žitného ostrova (1964)
  • Scherzo bifiatato pro flétnu, lesní roh a orchestr (1965)

Chrámové skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Blahoslavení čistého srdce (kantáta na text Andreje Sládkoviče a bible, 1930)
  • Missa festiva Pascha nostrum pro smíšený sbor a varhany (1939)
  • Preludium a postludium pro varhany (1945)

Písně a sbory[editovat | editovat zdroj]

  • Tři pastorely (1909)
  • Věčný boj (mužský sbor, 1909)
  • Píseň o slunci, zemi, vodách a tajemství ohně (1930)
  • Havéři (1944)
  • Praha – píseň Čech (1941)
  • Deset hornických písní (1947)
  • Velký Permon, cyklus písní pro baryton s průvodem orchestru (1963)

Komorní hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Fantasie z českých písní pro smyčcový kvartet (1909)
  • Dvě nokturna pro klavír (1918)
  • Kvintet pro dechové nástroje (1936)
  • Nonet (1945)
  • Fantasie pro hoboj a klavír (1970)
  • Komorní triforium, smyčcový sextet

Sbírky lidových písní[editovat | editovat zdroj]

  • Dymokurské koledy (1913)
  • Dymokurské písně (1915)
  • Slovenské vojenské (1922)
  • Hornické písně (1950)
  • Lidové písně a tance z Polabí (1955)

Tvorba pro děti[editovat | editovat zdroj]

  • 12 národních písní o českých městech pro 3-hlasý dětský sbor
  • Šurina, pán král a Otolienka. Pohádka o nenávisti a láske so šťastlivým koncom
  • Houslista, loutková hra ze života mladého hudebníka
  • Hudební povídky
  • Testy z hudební výchovy

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]