Fluorid jodistý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fluorid jodistý
Kuličkovo-tyčinkový model molekulyStruktura molekulyKuličkový model molekuly
Obecné
Systematický název fluorid jodistý
Anglický název Iodine heptafluoride
Německý název Iodheptafluorid
Sumární vzorec IF7
Vzhled bezbarvý plyn
Identifikace
SMILES FI(F)(F)(F)(F)(F)F
InChI 1S/F7I/c1-8(2,3,4,5,6)7
Vlastnosti
Molární hmotnost 259,90 g/mol
Teplota tání 4,5 °C (trojný bod)
Teplota sublimace 4,8 °C
Hustota 2,6 g/cm3 (6 °C)
2,7 g/cm3 (25 °C)
Rozpustnost ve vodě rozpustný
Bezpečnost
Dráždivý
Dráždivý (Xi)
Oxidující
Oxidující (O)
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Fluorid jodistý je anorganická sloučenina se vzorcem IF7. Patří mezi halogenidy (dokonce jde o interhalogen, tj. dvouprvkovou sloučeninu obsahující dva různé halogeny) s prvkem v oxidačním čísle VII. Jeho husté páry mají štiplavě plesnivý zápach.

Příprava[editovat | editovat zdroj]

Fluorid jodistý se připravuje přechodem fluoru přes kapalný IF5 při teplotě 90 °C a následným zahříváním par na 270 °C:

IF5 + F2 → IF7.

Většinou se do reakční směsi přidává vysušené palladium nebo jodid draselný pro eliminování vzniku IOF5.[1][2]

Bezpečnost[editovat | editovat zdroj]

Fluorid jodistý je vysoce dráždivý pro kůži a sliznice. Také se jedná o silný oxidant, který může způsobit požár při doteku s organickým materiálem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iodine heptafluoride na anglické Wikipedii.

  1. W. C. Schumb, M. A. Lynch, Jr.(1950).  "Iodine Heptafluoride". Industrial & Engineering Chemistry 42 (7): 1383–1386. doi:10.1021/ie50487a035. 
  2. Ruff O., Keim R.(1930).  ""Das Jod-7-fluorid" (The iodine-7-fluoride)". Zeitschrift für Anorganische und Allgemeine Chemie 193 (1/2): 176–186. doi:10.1002/zaac.19301930117.