Federico García Lorca
Federico García Lorca | |
---|---|
Federico García Lorca v roce 1914 | |
Narození | 5. června 1898 Fuente Vaqueros, Španělské království |
Úmrtí | 19. srpna 1936 (ve věku 38 let) Granada, Španělská republika |
Příčina úmrtí | střelná rána |
Povolání | dramatik, básník, divadelní režisér |
Stát | Španělsko |
Žánr | romány, novely |
Literární hnutí | Generace 27 moderna, surrealismus |
Významná díla | Krvavá svatba Dům Bernardy Albové |
Rodiče | Federico García Rodríguez a Vicenta Lorca Romero |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Federico García Lorca [Garsia Lorka] (5. června 1898 – 19. srpna 1936) byl španělský básník a dramatik. Byl jednou z vůdčích postav generace 27 společně s básníky a spisovateli jako byli Vicente Aleixandre, Dámaso Alonso, Rafael Alberti, Pedro Salinas, Jorge Guillén nebo Gerardo Diego.
Byl zastřelen frankisty v Granadě (Víznaru).
Život
Od roku 1909 žil v Granadě, kde studoval střední školu. Roku 1914 začal studovat filosofii, literaturu a práva a od roku 1919 pokračoval ve studiích v Madridu, který se stal ohniskem umělecké avantgardy. Pravděpodobně byl homosexuál.
V letech 1929–1930 studoval v USA na Kolumbijské universitě. Poté strávil několik měsíců na Kubě a v letech 1933–1934 byl v Argentině, pak se vrátil zpět do Granady, kde byl v roce 1936 popraven.
Dílo
Jeho tvorba je ovlivněna především andaluským folklórem, dále je z jeho díla patrný i vliv surrealismu, jeho kombinace avantgardních prvků s lidovou slovesností jižního Španělska – Andalusií je ojedinělá. Velmi inspirativní byl i jeho vztah k Salvadoru Dalímu, do něhož byl zamilován, o čemž svědčí jejich vzájemná korespondence. Zda byl tento cit opětován není známo, Salvador Dalí se k tomuto tématu odmítal až do konce života vyjádřit a Lorcu označoval vždy jen za přítele z mládí. Podle svého významného životopisce anglického historika a hispanisty Iana Gibsona byl Lorca homoeroticky orientován.[1]
Jeho básnické období můžeme rozdělit na dvě období:
V prvním období bylo na Lorcově tvorbě patrné působení rodného kraje, který ho ovlivnil zejména svými nářečími. V jeho díle je i značný vliv Juana Ramóna Jiméneze a Jorge Giulléna s tzv. „poesía pura“ – čistou poezií. V této době též spolupracuje s Ramónem Menéndezem Pidalem, převzal formu „romance“ (Kniha básní, 1921), a ze stejné doby je i Poema del cante jondo, kde převládá metafora.
Ve druhém období se projevil vliv surrealistů. Lorcův příjezd do New Yorku změnil jeho pohled na svět. Přijal šokující formu jazyka a silné surrealistické náměty a obrazy. Avšak španělský surrealismus je vždy racionální, nikdy nepřijal automatické psaní (André Breton). Jeho stěžejním dílem této doby je Poeta en Nueva York – Básník v New Yorku, které pojednává především o tématu ztraceného lidství, člověk se snaží znovu najít v přírodě, civilizace ho zabíjí.
Různí hudebníci v roce 1998 zhudebnili několik jeho básní. Nahrávky vyšly na albu Federico García Lorca: De Granada a La Luna, mezi hudebníky jsou například John Cale či Neneh Cherry.[2]
Poezie
- Cikánská romance – pravděpodobně nejslavnější z jeho děl.
- Básník v New Yorku
- Kniha básní
- Písně
- První písně
- Kniha písní
Divadelní hry
- Pláňka (Yerma)
- Dům Bernardy Alby
- Uhrančivý motýl
- Láska dona Perlimplína a vášnivost Belisina
- Mariana Pineda
- Čarokrásná ševcová
- Krvavá svatba
- Pimprlata
- Neprovdaná doňa Rosita aneb Květomluva
- Fantastická ševcová
- Publikum (1933)
Rozhlasové dramatizace
- 1979 Český rozhlas - Federico García Lorca: Neprovdaná paní Rosita neboli Mluva květů. Přeložil Lumír Čivrný. Hudba Jiří Váchal. Rozhlasová úprava a režie Alena Adamcová. Dramaturgie Jaroslava Strejčková. Účinkují: Růžena Merunková, Jiřina Švorcová, Milada Davidová, Vladimír Šmeral, Jan Schánilec, Bořivoj Navrátil, Bedřich Prokoš, Jan Hartl, Ljuba Hušková, Eva Trunečková, Drahomíra Fialková, Miriam Kantorková, Blanka Vikusová, Karolina Slunéčková, Eva Klenová, Jana Boušková, Eva Boušková, Pavel Robin, Vladimír Lebeda a Radislav Nikodém.
Filmové adaptace
- 1981 Krvavá svatba (Bodas de sangre), režie: Carlos Saura, v hlavních rolích: Antonio Gades, Cristina Hoyos.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ GIBSON, Ian. Federico Garcia Lorca: A Life. New York: Pantheon Books New York, 1997. ISBN 978-0679774013.
- ↑ TORREANO, Bradley. FGL: De Granada a la Luna [online]. Allmusic [cit. 2015-06-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Krvavá svatba v Česko-Slovenské filmové databázi
Literatura
- GIBSON, Ian. Lorca - Dalí: marná láska. Překlad Miluše Válková. V Praze: Slovart, 2003. 340 s., 24 s. obr. příl. ISBN 80-7209-509-9.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Federico García Lorca na Wikimedia Commons
- Osoba Federico García Lorca ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Federico García Lorca