Eduard Lederer
| Eduard Lederer | |
|---|---|
.jpg) Eduard Lederer | |
| Narození | 15. července 1859 Chotoviny u Tábora  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 1944 Terezín  Protektorát Čechy a Morava |
| Pseudonym | Leda |
| Povolání | právník |
| Národnost | československá |
| Etnikum | židovský |
| Stát | Protektorát Čechy a Morava |
| Alma mater | Univerzita Karlova Praha |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dr. Eduard Lederer (pseudonym Leda) (15. července 1859, Chotoviny[1] u Tábora – 1944, Terezín) byl československý spisovatel, dramatik a básník, povoláním právník.
Život
Vystudoval právnickou fakultu pražské univerzity. Sám sebe označoval za českožidovského asimilanta,[2] spolupracoval s novinami Českožidovské listy a Rozvoj.
Lederer se angažováním ve prospěch českého a později Slovenská národního hnutí snažil naplňovat svou představu záměrné česko-národní asimilace Židů žijících v českém prostředí, reprezentovanou Spolkem českých akademiků židů (založen v roce 1876, po roce 1918 byl spolek přejmenován na Akademický spolek Kapper).
V roce 1904 si nechal v Jindřichově Hradci vystavět vilu od tehdy začínajícího Kotěrova žáka Otakara Novotného. Tato vila je dnes památkově chráněnou stavbou[3]
V květnu 1907 napsal z Jindřichova Hradce, kde tehdy žil, obšírný list Bjørnstjernovi Bjornson o útlaku Slováků v Uhersku. Dopis podepsali i Adolf Heyduk a Karel Kálal a sloužil jako podklad, na jehož základě článkem „Mír a přátelé míru“[4] Björnson začal svou kampaň proti Albertu Apponyiho, uherskému ministru školství. Lederer navštívil Björnsona v květnu 1908 v Římě a v červenci o rok později tehdy již těžce nemocného mistra v Larvik v jižním Norsku.
Po převratu v roce 1918 Lederer zasvětil všechny své síly programu překonávání židovské národnosti přes vybudování identity „židovského Čechoslováka“. Rázně odmítal slovenský separatismus a hájil národní jednotu „Čechoslováků“ při respektování spisovného jazyka Slováků [5]. Odmítal sionismus. Jeho politická činnost spolu s jeho etnickým původem vedla věznění v Terezíně od 6. července 1942, kde v roce 1944 zemřel.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eduard Lederer na slovenské Wikipedii.
- ↑ Matriční záznam o narození a obřízce
- ↑ Lederer Edvard, Björnstjerne Björnson (Nakl. Přemysla Placka Praha 1910)
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-17]. Identifikátor záznamu 159998 : Vila Eduarda Lederera. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Mír a přátelé míru (März Mníchov sept. 1907 a inde)
- ↑ Lederer Edvard, Krise v židovstvu a v židovství (Kapper Praha 1934)
Online dostupná díla autora
Autor Edvard Lederer ve Wikizdrojích- LEDA. Epištoly k Jindř.-hradeckým. 1. vyd. Kamenice n. L: A. Richter, 1914. 179 s. Dostupné online.
