Dopravní značení v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dopravní značky v Topolové ulici v Praze

Dopravní značení v Česku začalo být systematicky zaváděno v období první a druhé Československé republiky. První výstražné dopravní značky byly zavedeny v Československu od 1. listopadu 1935. V květnu 1938 byly zavedeny dopravní značky a signály pokrývající již celou škálu významů. Od 1. listopadu 1939 bylo barevné provedení výstražných dopravních značek v Protektorátu Čechy a Morava změněno do nynější podoby. Při dalších změnách (např. 1961, 1967, 1976, 1990) postupně přibývaly nové druhy značek a u některých se měnilo jejich provedení. Nynější číslování dopravních značek platí od ledna 2001, ovšem od té doby přibylo několik nových druhů značek a zařízení.

Dopravní značení v České republice je v současné době na základě zákona č. 361/2000 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích, stanoveno vyhláškou ministerstva vnitra č. 30/2001 Sb. a vyhláškami, které ji novelizují (později přešla problematika do gesce ministerstva dopravy). O umístění dopravního značení rozhoduje stanoveným postupem příslušný správní orgán, v případě účelových komunikací vlastník komunikace, v rámci stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu. Zákon stanoví, že dopravní značky a dopravní zařízení musí odpovídat stanovené podobě i technickým požadavkům, které stanoví technické předpisy.

Podoba a provedení dopravního značení v České republice vychází z evropských úmluv, které však ponechávají signatářským státům jistou míru volnosti. Značky označující nebezpečí jsou trojúhelníkové podoby s červeným okrajem. Příkazové značky jsou typicky kruhové s bílými symboly na modrém podkladě, zákazové značky kruhové s černými symboly na bílém podkladě s červeným okrajem. Informativní značky jsou zpravidla pravoúhlé. Značky upravující přednost na křižovatkách mají specifický tvar. Technická norma ČSN EN 12899 (třídicí znak 01 8020) stanoví některé technické požadavky a zároveň závazně odkazuje na tzv. technické podmínky a vzorové listy schvalované bez přímé zákonné úpravy ministerstvem dopravy – ty stanoví typizované rozměry dopravních značek a stanoví, za jakých podmínek musí být značky reflexní nebo s vlastním osvětlením.

Historie značení[editovat | editovat zdroj]

Období Československa a Protektorátu[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dopravní značení v Československu.
Prvních šest druhů dopravních značek v Československu, oficiálně zavedených roku 1935

Zavádění dopravních značek předpokládala a požadovala Pařížská konvence z roku 1909 a její dodatek z roku 1926. Povinnost správ silnic umístit výstražné značky stanovil v § 68–71 zákon č. 81/1935 Sb., o jízdě motorovými vozidly. Vládním nařízením č. 203/1935 Sb. n. a z. bylo od 1. listopadu 1935 na území Československa oficiálně zavedeno prvních šest druhů výstražných značek (1. Stružka, 2. Zatáčka, 3. Křižovatka, 4. Chráněný přejezd dráhy, 5. Nechráněný přejezd dráhy a 6. Nebezpečí jiná než 1 - 5). Tyto značky měly již tvar rovnostranného trojúhelníku o straně 1000 mm, avšak symboly byly provedeny bíle na modrém podkladě (bez orámování). Symboly byly již podobné dnešním.

Zákon č. 82/1938 Sb. z 8. dubna 1938, o dopravních značkách pro silniční dopravu, stanovil povinnost označit do konce roku 1938 silnice dopravními značkami. Vládním nařízením č. 100/1938 Sb. n. a z. byly od května 1938 zavedeny i další druhy dopravních značek a zařízení světelné signály pro řízení dopravy.

Vládní nařízení č. 242/1939 Sb. vlády Protektorátu Čechy a Morava účinné od 1. listopadu 1939 přestalo počítat signalizační zařízení a zařízení k označení překážky nebo uzavírky mezi dopravní značky a uvedlo je samostatně.

Po druhé světové válce přinesl zásadní úpravu zákon č. 56/1950 Sb., o provozu na veřejných silnicích. Vládní nařízení č. 11/1951 Sb., jímž se provádí zákon o provozu na veřejných silnicích, v § 29 praví, že dopravní značky zavede vyhláška vyhlášená v Úředním listu. Číslo této vyhlášky a její obsah jsou dnes obtížně dohledatelné. Novou úpravu přineslo vládní nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, později ještě novelizované zákonným opatřením NS č. 13/1956 Sb. Na zmocnění tímto vládním nařízením se odvolávaly změny pravidel silničního provozu až do roku 1996 (nové zmocnění pak přinesl zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu). Obrazovou přílohu s dopravními značkami obsahovala vyhláška č. 145/1956 Ú. l., o provozu na silnicích, novelizovaná vyhláškou č. 197/1958 Ú. l. Tato vyhláška platila až do konce roku 1960. Zda a kolik vyhlášek tuto vyhlášku předcházelo, je dnes obtížné zjistit. Dopravní značky platné od 1. ledna 1961 stanovila vyhláška ministerstva vnitra ČSSR č. 141/1960 Sb. ze dne 3. září 1960, kterou se vydávají pravidla silničního provozu. Dopravní značky platné od 1. ledna 1967 stanovila vyhláška ministerstva vnitra ČSSR č. 80/1966 Sb. ze dne 20. října 1966, o pravidlech silničního provozu. Vyhláška federálního ministerstva vnitra ze dne 17. června 1971, kterou se měnila a doplňovala vyhláška č. 80/1966 Sb., zavedla s účinností od 1. července 1971 zcela nově především pravidla pro provoz na dálnicích včetně vzhledu dálničního dopravního značení. Tento zásah byl vynucen dokončováním prvního úseku dálnice D1 mezi Prahou a Mirošovicemi s plánovaným uvedením do provozu 12. července 1971. Dopravní značky platné od 1. ledna 1976 stanovila vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 100/1975 Sb. ze dne 23. července 1975, o pravidlech silničního provozu. Touto vyhláškou bylo zavedeno číslování dopravních značek pomocí písmene označujícího druh značky a za ním následujícího čísla. Písmeno odpovídá označování kapitol v předchozích vyhláškách. Zákazové a příkazové značky byly rozděleny do samostatných kapitol. Dopravní značky platné od 1. ledna 1990 stanovila vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb. ze dne 5. července 1989, o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu).

Po zániku Československa[editovat | editovat zdroj]

Až do konce ledna 2001 platila v České republice československá vyhláška č. 99/1989 Sb. Dvě nové značky a dva nové signály byly zavedeny novelou vyhlášky v roce 1997. Na konci ledna 2001 byla původní federální vyhláška nahrazena novou, českou, která pak byla několikrát novelizována.

Od 1. 10. 1997[editovat | editovat zdroj]

Vyhláška ministerstva vnitra č. 223/1997 Sb. ze dne 8. září 1997, která v Česku novelizovala původní federální vyhlášku 99/1989 Sb., zavedla s účinností od 1. října 1997 dvě nové dopravní značky: výstražnou značku A 28 „Kolona“ a informativní značku D 51 „Únikový pruh“, a světelné šipky S 5c a S 5d.

Od 31. 1. 2001[editovat | editovat zdroj]

Vyhláška ministerstva vnitra č. 30/2001 Sb., která zaváděla nový seznam dopravních značek, byla vydána opožděně, protože nový Zákon o provozu na pozemních komunikacích č. 361/2000 Sb. platil již od 1. ledna 2001. Informativní dopravní značky jsou rozděleny do tří skupin a přečíslovány, do samostatné skupiny jsou vyčleněny značky upravující přednost v jízdě.

Přibyly značky A 4 Pozor, kruhový objezd, nové značky A 7b a IP 2 označující zpomalovací práh, A 24 Náledí (místo dosavadní dodatkové tabulky E 6b), A 26 Mlha, A 27 Nehoda, A 28 Nebezpečná krajnice (místo dosavadní dodatkové tabulky E 6c), B 3b Zákaz vjezdu osobních automobilů, B 31 Zákaz vjezdu pro jezdce na zvířeti a C 11 Stezka pro jezdce na zvířeti (a konec), B 33 Zákaz vjezdu motorových vozidel s přívěsem, B 34 Nejmenší vzdálenost mezi vozidly, C 12 Přikázaný jízdní pruh (a konec), C 5 Sněhové řetězy (a konec), C 13 Rozsviť světla (a konec), dopravní značky ukončující stezku pro chodce nebo pro cyklisty. Dopravní značka C 10 „Stezka pro chodce a cyklisty“ byla zavedena ve variantě označující oddělení pruhů. Nové značky IP 7 Přejezd pro cyklisty, IP 8 Tunel (a konec), IP 9 Nouzové stání, IP 13a Kryté parkoviště, IP 13d Parkoviště P+R, IP 17 Uspořádání jízdních pruhů (souběh směrů), IJ 8 Stanice technické kontroly, IJ 13 Místo pro odpočinek, IJ 15 Dopravní vysílání, oranžové směrové tabule a tabulky pro cyklisty (označení cyklotras, IS 19 – IS 21), hnědá označení kulturních, turistických a komunálních cílů návěstmi a směrovkami (IS 23 a IS 24), označení názvů ulic dopravními značkami (IS 22), IP 28 Nejvyšší dovolená rychlost (přehled rychlostí pro hraniční přechody), IP 29 Střídavé řazení (tzv. zip), Značka objíždění tramvaje (IP 23) získala dvě varianty, návěst změny směru jízdy (IS 10) má ve vyhlášce čtyři varianty místo jedné.

Změnilo se provedení směrové tabule k jinému cíli (IS 5). Na směrové tabuli pro objížďku je možno uvést číslo silnice (IS 11d). Na kilometrovníku je možno zobrazit směr k telefonu (IS 18b). Zavedena značka IS 13 Blízká návěst. Na směrových tabulích pro příjezd k dálnici nebo k silnici pro motorová vozidla je možno místo piktogramu uvést číslo komunikace; čísla komunikací byla rovněž přidána do vzorů návěstí před křižovatkou, dálkových návěstí atd. Na návěstech na rychlostních komunikacích byl zaveden nový piktogram pro výjezdy. Přidán byl vzor návěsti před křižovatkou s kruhovým objezdem (IS 9b).

Byly rozlišeny dopravní značky „Přikázaný směr jízdy zde vpravo (vlevo)“ od značek „Přikázaný směr jízdy vpravo (vlevo)“. Dopravní značka Nemocnice (IJ 2) změnila tvar ze čtvercového na obdélníkový. Značky na označníku zastávky byly „povýšeny“ na dopravní značky (IJ 4a a IJ 4b). Značka „VB“ byla nahrazena značkou Policie (IJ 1). Bylo zavedeno vyznačování čísla dálnice na červené tabulce (IS 16a a odvozené návěsti).

Mírně se změnil tvar symbolu dvojité zatáčky, nebezpečí smyku, děti, práce, nákladu znečišťujícího vodu a dalších. U modrých obdélníkových informativních značek (IJ) se bílý čtverec posunul v modrém poli excentricky nahoru. Mírně se zjednodušily názvy některých značek, některé byly přečíslovány, ale mnohým zůstalo původní označení.

Dodatková tabulka E 3a Vzdálenost změnila tvar ze čtverce na ležatý obdélník. Směrová šipka E 7 změnila tvar na širší obdélník a přibyla varianta pro směr přímo. Přibyla dodatková tabulka E 11 Bez poplatku a do obrazové části přílohy byla zařazena i dodatková tabulka E 12 Text.

Pod označením V 4 Vodicí čára je již zobrazena jen plná čára – přerušovaná část již není vodicí čarou. Změnil se tvar vodorovných směrových šipek pro odbočení a provedení předběžných šipek (V 9). Přibylo označení V 10d Parkovací pruh, změnilo se vyznačení vyhrazeného parkoviště a přibylo speciální vodorovné značení vyhrazené parkoviště pro invalidy a modře značené časově omezené stání. Přibyly nové značka V 12b Žluté zkřížené čáry, V 12e Bílá klikatá čára, V 13b Křivky, V 14 Jízdní pruh pro cyklisty, V 16 Bezpečný odstup, V 17 Trojúhelníky, V 18 Optická psychologická brzda a V 19 Prostor pro cyklisty.

Do obrazové části vyhlášky byly doplněny signály, které dříve byly jen slovně popsány: plná kruhová světla, přerušované žluté světlo, doplňková zelená šipka, střídavě blikající červená světla a signály přejezdového zabezpečovacího zařízení. Kruhové signály zakazující nebo povolující vjezd do jízdního pruhu byly nahrazeny signály ve čtvercovém návěstidle (S 8a, S 8b), doplněn byl signál S 8e Světelný kříž. Nově bylo zavedeno společné návěstidlo pro chodce a cyklisty (S 11).

Zrušena byla druhá varianta zábrany pro označení uzavírky (částečná uzavírka). Směrovací deska byla nahrazena třemi novými variantami, nově byly zavedeny (přidány do vyhlášky) vodicí desky, zvýrazňující desky a pojízdná uzavírková tabule, směrové sloupky v bílé a oranžové variantě, dopravní knoflíky, příčný práh a zařízení pro provozní informace. Do vyhlášky byla přidána policejní směrovka.

Byl zrušen starý symbol osoby těžce postižené na zdraví (černý trojúhelník ve žlutém kruhu).

Byl zrušen starý symbol osoby neslyšící - nedoslýchavé (3 černé puntíky ve žlutém kruhu).

Od 1. 5. 2004[editovat | editovat zdroj]

IP 30 Státní hranice

Novelizační vyhláškou č. 176/2004 Sb. byla zavedena nová značka IP 30 „Státní hranice“ s hvězdičkami Evropské unie.

Od 1. 7. 2006[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti s většími změnami pravidel provozu (a zavedením bodového systému) opravila novelizační vyhláška č. 193/2006 Sb. chybné označení značky „Omezení v jízdním pruhu“ z "IP 21a" na "IP 21". Zavedeno bylo dopravní zařízení Z 5d „Vodící deska středová“ (odlišné barevné provedení od Z 5c), O 5, Označení vozidla praktického lékaře ve službě, a O 6, Vzor piktogramu upozorňujícího na povinnost používat zádržný bezpečnostní systém v některých typech autobusů. Žádná dopravní značka změněna ani zavedena nebyla.

Od 1. 1. 2007[editovat | editovat zdroj]

Novelizační vyhláška č. 507/2006 Sb. s účinností od 1. 1. 2007 zavedla a změnila několik dopravních značek v souvislosti se zavedením elektronického mýtného (IP 15c Mýtné, IP 15d Konec mýtného, IP 28a Zpoplatnění provozu, dodatkové tabulky E 11a Bez mýtného, E 11b Bez časového poplatku a mýtného, význam tabulky E 11 byl z „Bez poplatku“ změněn na „Bez časového poplatku“.

Zároveň byly zavedeny informativní značky IS 12c „Obec v jazyce národnostní menšiny“ a IS 12d „Konec obce v jazyce národnostní menšiny“.

Od 1. 7. 2008[editovat | editovat zdroj]

Novelizační vyhláška č. 202/2008 s účinností od 1. 7. 2008 zavedla dopravní značku C 15a „Zimní výbava“ a C 15b „Zimní výbava – konec“, ukládající povinnost použít na motorových vozidlech od listopadu do dubna zimní pneumatiky. Vyhláška č. 91/2009 Sb. zkrátila s účinností od 21. dubna 2009 sezónní konec platnosti značky z konce dubna na konec března.

Od 1. 1. 2009 – měření rychlosti[editovat | editovat zdroj]

Podoba značky upozorňující na měření rychlosti používaná v Praze před přijetím novely zákona

Zákon č. 480/2008 Sb., tedy novela zákona o Policii České republiky účinná od 1. ledna 2009, která opravovala a doplňovala předchozí novelu účinnou k témuž datu, zároveň novelizovala i zákon č. 361/2000 Sb. tím, že na základě pozměňovacího návrhu od bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny (jehož předsedou byl František Bublan) zavedla nové znění § 79a o měření rychlosti vozidel.[1] V odstavci 2 je popsána i dvojice nových dopravních značek: „Obecní policie může měřit rychlost výhradně v úseku určeném policií, jehož počátek je ve směru silničního provozu označen přenosnou dopravní značkou s vyobrazením kamery snímající rychlost a nápisem „MĚŘENÍ RYCHLOSTI“. Konec tohoto úseku je označen přenosnou dopravní značkou s tímto vyobrazením šikmo přeškrtnutým a nápisem „KONEC MĚŘENÍ RYCHLOSTI“.“

Ministerstvo dopravy však tyto značky nepřidalo do vyhlášky č. 30/2001 Sb., tedy nestanovilo přesněji grafickou podobu ani velikost značky.[2] Koncem února 2009, tedy téměř pět měsíců po přijetí novely a téměř dva měsíce poté, co vstoupila v platnost, ministerstvo dopravy médiím sdělilo, že prováděcí vyhlášku připravuje a že cedule podle ní budou mít rozměry metr na metr a půl.[3] Podle Deníků Bohemia se ministerstvo chystá stanovit dvě rozměrové varianty značky, 100×150 a 75×100 cm.[4] Začátkem března mluvčí ministerstva dopravy Martin Kupka oznámil, že podobu značky stanoví ministerstvo na přelomu března a dubna.[5] Praha označovala měřené úseky již před přijetím zákona.[5][6]

Nový ministr dopravy Petr Bendl pak 2. března 2009 sdělil médiím svůj návrh zrušit tyto značky, v čemž ho podpořil i ministr vnitra Ivan Langer, který v rozhovoru s iDnes údajně řekl: „Značka byla výmysl parlamentu, já to respektoval a musel se s tím smířit.“ Za nesmyslnou označili značku i ředitel městské policie v Praze Ludvík Klema („Současný stav, kdy strážníci musí značky instalovat a policie nemusí, nemá logiku.“) nebo ředitel městské policie v Lázních Bohdaneč Pavel Řehoř („Konečně někomu došlo, jak nesmyslné ty značkou jsou. V obci prostě platí padesátka. Značka, že policie kontroluje její dodržování, je zbytečná“.)[7]

Povinné používání těchto značek zrušil novelizační zákon č. 133/2011 Sb., vyhlášený v květnu 2011, s účinností od 1. srpna 2011.

Od 21. 4. 2009[editovat | editovat zdroj]

Novelizační vyhláška č. 91/2009 Sb. s účinností od 21. dubna 2009 zavedla několik dopravních značek a dopravních zařízení.

Od 14. 9. 2010[editovat | editovat zdroj]

Novelizační vyhláška č. 247/2010 Sb. s účinností od 14. září 2010 zavedla několik dopravních značek, týkajících se stání K+R a cyklistického provozu.

Svislé dopravní značky[editovat | editovat zdroj]

Umisťování[editovat | editovat zdroj]

Vyhláška 30/2001 Sb. stanoví, že svislé dopravní značky se umísťují tak, aby byly pro účastníky provozu na pozemních komunikacích, pro které jsou určeny, včas a z dostatečné vzdálenosti viditelné. Podle svého významu obvykle umísťují při pravém okraji vozovky nebo nad vozovkou; pro zdůraznění jejich významu mohou být značky umístěné při pravém okraji vozovky opakovány i při levém okraji vozovky nebo nad vozovkou. Pokud je svislá dopravní značka umístěna na chodník nebo na pozemní komunikaci pro pěší, musí splňovat technické požadavky pro užívání komunikace osobami s omezenou schopností pohybu a orientace podle vyhlášky č. 174/1994 Sb. Sloupky nebo stojany s přenosnými dopravními značkami mohou být s ohledem na charakter a rozsah dopravního opatření umístěny i na vozovce. Na dopravních značkách a jejich sloupcích, stojanech nebo konstrukcích nesmí být vyznačeno nebo umístěno nic, co nesouvisí s dopravní značkou.

Druhy a provedení[editovat | editovat zdroj]

Svislé dopravní značky mohou být:

  • stálé, umístěné na sloupcích nebo konstrukcích pevně zabudovaných do terénu,
  • přenosné, umístěné na červenobíle pruhovaných sloupcích nebo stojanech, které nejsou pevně zabudované do terénu, nebo na vozidle.
  • proměnné, zobrazené na panelech – jejich barevné provedení může být odlišné, a to tak, že podklad je tmavý a nápisy, symboly a ohraničení světlé, přičemž umístění červené barvy je shodné jako na stálých značkách. Příkazové proměnné značky mají stejné barevné provedení jako stálé. Tvary symbolů a nápisy „vycházejí“ z tvarů symbolů a nápisů stálých značek. Svislé dopravní značky upravující přednost nemohou mít formu proměnných dopravních značek.

Pro zdůraznění významu a zlepšení viditelnosti lze svislou dopravní značku umístit na retroreflexním žlutozeleném fluorescenčním podkladu.

Dočasná neplatnost dopravní značky nebo její části se vyjadřuje škrtnutím nebo překrytím oranžovo-černým pruhem; tímto způsobem však nemůže být vyjádřena neplatnost svislé dopravní značky upravující přednost.

Prostorové vymezení platnosti[editovat | editovat zdroj]

Svislá dopravní značka umístěná vedle vozovky nebo nad vozovkou platí pro celou vozovku v daném směru jízdy (vyhláška toto stanoví obecně, nepřipouští žádnou výjimku pro značky vztahující se na chodník, na pěší komunikaci nebo na chodce či cyklisty). Výjimkou je zákazová nebo příkazová značka umístěná nad vyznačeným jízdním pruhem, která platí jen pro jízdní pruh, nad kterým je umístěna. Další výjimkou je svislá dopravní značka upravující zastavení nebo stání, která platí jen pro tu stranu pozemní komunikace, u které je umístěna.

Zákaz, omezení nebo příkaz vyplývající ze svislé dopravní značky končí na vzdálenější hranici nejbližší křižovatky, pokud není dříve ukončen jinak. To neplatí pro značky:

  • Sněhové řetězy (C 5a)
  • Zimní výbava (C 15a)
  • Zóna s dopravním omezením (C 25a)
  • Obytná zóna (IP 26a)
  • Pěší zóna (IP 27a)

K některým zákazovým a příkazovým dopravním značkám existuje speciální ukončovací značka, kromě toho existuje B 26 Konec všech zákazů. V rámci definice významu některých dopravních značek vyhláška stanoví, že jimi je ukončena nebo přerušena platnost jiné dopravní značky nebo že jejich platnost je v některých místech přerušena. Pro některé druhy značek je ukončení platnosti stanoveno odlišně:

  • Značky upravující přednost v jízdě na křižovatce platí jen pro nejbližší křižovatku (v minulosti platila značka Hlavní silnice až k ukončovací značce, ta dosud je ve vyhlášce obsažena).
  • Platnost svislých dopravních značek vyznačujících parkoviště končí 5 metrů před nejbližší křižovatkou, pokud není dříve ukončena jinak a pokud není způsob stání vyznačen vodorovným značením. Platnost těchto značek je přerušena vjezdem na místo ležící mimo pozemní komunikaci a výjezdem z něj. Značkami parkoviště IP 11a až IP 11c, IP 11f až IP 12, IP 13b a IP 13c jsou ukončeny značky zákazu stání a zastavení B 28 a B 29. Značky zákazu stání a zastavení se ukončují navzájem, krom toho je jimi ukončena platnost většiny druhů značek označujících parkoviště.
  • Platnost značky IP 15c (Mýto) sice končí také na vzdálenější hranici nejbližší křižovatky, ale to neplatí, pokud je ve vzdálenosti do 20 metrů za křižovatkou umístěna další dopravní značka IP 15c.
  • Značky stanovující nejvyšší nebo nejnižší povolenou rychlost nebo doporučenou rychlost jsou ukončeny další značkou téhož druhu s jinou hodnotou.
  • U výstražných a informativních dopravních značek mnohdy není konec platnosti definován, lze však dodatkovou tabulkou vyznačit délka úseku nebo počet útvarů, jichž se značka týká.

Výstražné dopravní značky[editovat | editovat zdroj]

Značky upravující přednost[editovat | editovat zdroj]

Zákazové dopravní značky[editovat | editovat zdroj]

Příkazové dopravní značky[editovat | editovat zdroj]

Informativní dopravní značky[editovat | editovat zdroj]

Informativní dopravní značky provozní[editovat | editovat zdroj]

Informativní dopravní značky směrové[editovat | editovat zdroj]

Informativní dopravní značky jiné[editovat | editovat zdroj]

Dodatkové tabulky[editovat | editovat zdroj]

Vodorovné dopravní značky[editovat | editovat zdroj]

Vodorovné dopravní značky jsou vyznačeny na pozemní komunikaci. Rozlišují se stálé a přechodné. Stálé svou barvou odpovídají vzoru v příloze vyhlášky. Přechodné vodorovné dopravní značky vyjadřující čáry nebo šipky nebo označující přechody pro chodce nebo jízdní pruhy pro cyklisty jsou vyznačeny žlutou nebo oranžovou barvou. Dočasná neplatnost vodorovných dopravních značek se vyznačuje přeškrtnutím žlutými souvislými čarami.

Vodorovné dopravní značky se rozdělují na

  • podélné čáry (V 1a až V 4),
  • příčné čáry (V 5 až V 8)
  • šipky (V 9a až V 9c)
  • označení stání a parkovišť (V 10a až V 10g). Užívají se k vyznačení dovoleného zastavení a stání a případně stanovení způsobu stání ve vztahu k okraji pozemní komunikace; při stání nesmí vozidlo svým obrysem nebo nákladem přesahovat do vozovky vyznačenou plochu.
  • označení zastávek a zákazů zastavení a stání (V 11 až V 12d). Tyto vodorovné dopravní značky přerušují platnost svislých dopravních značek parkoviště (IP 11a až IP 11c, IP 11f až IP 12, IP 13b, IP 13c a IP 25a se symboly těchto značek).
  • ostatní vodorovné dopravní značky (V 12e až V 19)

Dopravní zařízení[editovat | editovat zdroj]

Dalšími dopravními zařízeními uvedenými ve vyhlášce, avšak v příloze nezobrazenými, jsou:

Zařízení pro provozní informace[editovat | editovat zdroj]

Technické požadavky[editovat | editovat zdroj]

Technické požadavky na dopravní značení byly upraveny nejprve přímo v právních předpisech, později v ČSN 01 8020. Pro svislé dopravní značení je nyní stanoví ČSN EN 12899-1, převzatá evropská norma s českým národním dodatkem. Zákon o silničním provozu stanoví závaznost těchto technických norem. Rozměrové, retroreflexní, barevné i technické vlastnosti umisťovaných dopravních značek mají být ověřeny certifikací. Technická norma dále závazně odkazuje na technické podmínky a vzorové listy schvalované ministerstvem dopravy. Konkrétně

  • TP 65 Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích
  • TP 66 Zásady pro přechodné dopravní značení na pozemních komunikacích
  • TP 108 Zásady pro orientační značení na cyklistických trasách
  • TP 117 Zásady pro informačně-orientační značení na pozemních komunikacích
  • TP 100 Zásady pro orientační dopravní značení na pozemních komunikacích
  • TP 141 Zásady pro systémy proměnného dopravního značení a zařízení pro proměnné informace na pozemních komunikacích
  • TP 118 Systém hodnocení reflexních dopravních značek
  • TP 143 Systém hodnocení přenosných svislých dopravních značek

Rozměry[editovat | editovat zdroj]

Vzorové listy VL 6.1 a VL 6.2 staveb pozemních komunikací, schválené odborem pozemních komunikací Ministerstva dopravy a spojů 9. 7. 2001 s účinností od 1. 8. 2001, upravují jednotné provedení svislých a vodorovných dopravních značek do detailů, nad rámec obecně závazných právních předpisů a české státní normy, která na ně odkazuje. Předchozí vzorové listy byly vydány 20. 12. 1999. Základní tvary a barvy značek a jejich symbolů stanoví vyhláška, přesné barevné odstíny a požadavky na světelně technické vlastnosti značek a typ písma stanoví ČSN. Vzorové listy stanoví v bodě 6.103 tabulku základních tvarů a rozměrů svislých dopravních značek včetně přípustných tolerancí, s tím, že pro jednotlivé druhy dopravních značek mohou být na jejich vzorovém listě stanoveny odchylky. Vzorové listy stanoví rovněž standardní výšky písma a přípustné poměry komprese (zúžení) a další typografické zásady.

Velikost (mm) Trojúhelník Kruh Čtverec Obdélník Osmiúhelník
zmenšená 700 500 --- --- ---
základní 900 700 500 500 × 700 700
zvětšená 1250 900 750 1000 × 1400 nebo 1000 × 1500 900

Zásady pro volbu velikosti dopravní značky i zásady pro umisťování dopravních značek (které by však podle zákona měla stanovit prováděcí vyhláška) stanoví Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích, které vydalo Centrum dopravního výzkumu a schválilo ministerstvo dopravy jako tzv. technické podmínky TP 65 s účinností od 1. 12. 2002.[8]

Pro téměř všechny značky jsou stanoveny rozměry základní velikosti, pro většinu značek i zvětšená velikost a pro některé trojúhelníkové a kruhové i zmenšená. Zvětšená velikost je (podle čl. 3.4.4. TP 65) určena pro dálnice, pro místní komunikace I. třídy a pro ucelené tahy dalších dopravně významných komunikací, zejména směrově rozdělených; na ostatních komunikacích jen v odůvodněných případech, například při umístění nad vozovku nebo ve zvlášť nebezpečných místech. Značky základní velikosti se umisťují na silnicích I. a II. třídy, na dopravně významnějších silnicích III. třídy a dopravně význmnějších místních nebo účelových komunikacích. Značky zmenšené velikosti se umisťují na dopravně méně významných silnicích III. třídy nebo místních či účelových komunikacích. Značky přikazující dát přednost v jízdě nemají zmenšenou velikost. Značky upravující stání mohou být zmenšené i na silnicích I. a II. třídy.

Pro dopravní značky zastávky (IJa a IJb) byly původně stanoveny rozměry 500 mm, ale po upozornění na nesoulad s rozměry uvedenými v příloze ČSN 73 6425 byly dodatečnými vzorovými listy povoleny i kruhový rozměr 400 mm a čtvercový rozměr 410 mm, shodně s tehdejším zněním ČSN pro zastávky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jiří Šťastný: Poslanci strážníkům: Rychlost měřte, ale s cedulí Pozor, radar, idnes.cz, 3. 10. 2008
  2. Jiří Smetana: Strážníci v Brně stále neměří rychlost. Nemají značku, idnes.cz, rubrika Brno, 31. 1. 2009
  3. Dagmar Humpolíková: Cedule měření rychlosti se strážníkům do aut nevejdou, 27. 2. 2009, idnes.cz, rubrika Brno
  4. Bendl chce zrušit značku „měření rychlosti“, 2. 3. 2009
  5. a b Jan Vaca: Řidiči jsou od ledna bez dozoru, hned zrychlili, idnes.cz, 2. 3. 2009
  6. Strážníci měří rychlost jen v Praze. Ve zbytku Česka radary z ulic mizí, tn.cz, 6. 1. 2009
  7. Značky o měření rychlosti jsem nikdy nechtěl, tvrdí ministr vnitra Langer, idnes.cz, 3. 3. 2009, autoři pei (Pavel Eichler, idnes.cz) jp (Jakub Pokorný, MF Dnes)
  8. Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích, 2. vydání, Centrum dopravního výzkumu, 2002, ISBN 80-86502-04-X

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]