Dolní Žukov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dolní Žukov
Dolní Žukov předhůří Beskyd

Dolní Žukov předhůří Beskyd

charakter sídla: městská část
obyvatel: 1152 (2009)
domů: 369 (2010)
PSČ: 737 01
součást obce: Český Těšín
okres: Karviná
historická země: Slezsko
katastrální území: Dolní Žukov (5,34 km²)
nadmořská výška: 386 m
Dolní Žukov
Red pog.png
Dolní Žukov
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce
Dolní Žukov kolem roku 1930

Dolní Žukov (pol. Żuków Dolny, něm. Nieder Zukau), původně vesnice, nyní část města Český Těšín. Nachází se na jihu města. K Českému Těšínu byl připojen 1.7.1960. V roce 2009 zde bylo evidováno 432 adres.[1] V roce 2009 zde trvale žilo 1152 obyvatel.[2]

CZE Widok z Koniakowa na Dolny Żuków

Dolní Žukov je také název katastrálního území o rozloze 5,34 km2.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci je z 26. května 1229. Jedná se o listinu, v níž papež Řehoř IX. (1227–1241) potvrzuje, že obec Žukov (Suckowo) je majetkem benediktinského klášteru ve městě Tyniec (nedaleko Krakowa) a má tím pádem právo vybírat desátky. Benediktini také vybudovali dřevěný obranný dvůr, na jehož místě pak vznikl nynější zámeček v Chotěbuzi. V roce 1268 tyniečtí mniši obdrželi privilegium těžby soli pod obcí Szucowo. Poté až do XVI. století obec patřila klášteru v Orlové, který provozoval i hospody a to nejen v Žukově, nýbrž i Těrlicku a Ostravě, jelikož v té době se na hlavních komunikacích pohybovalo mnoho kupců díky rozvinutému obchodu mezi Moravou a Polskem. Žukov se nacházel na důležité křižovatce obchodních cest. (Z Polska na Moravu a ze Slezska do bývalého Pruska). Další písemná zmínka z období středověku se dochovala z roku 1295. Jedná se o stížnost adresovanou diecézii ve městě Wrocław, a uvádějící, že některé obce, například Vendryně, Lištná či Žukov, neplatí církevní daň.[4]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • zvonice
  • pomník obětem II.světové války
  • kříž

Historický místopis[editovat | editovat zdroj]

V rámci D. Žukova jsou používány tyto místní názvy:

  • Šadový
  • Halamová kolonie
  • Sosní
  • Rakovec
  • Dědina
  • Stražůvka
CZE Český Těšín Dolní Žukov hasičská zbrojnice

Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Do oblasti Dolního Žukova zasahují svahy Těšínské pahorkatiny, která patří k podhůří Beskyd. Nejvyšší bod dosahuje 386 m.[5] Jsou zde nádherné výhledy na celé pásmo Beskyd, Třineckou brázdu a Ostravsko-karvinskou aglomeraci. Při dobré viditelnosti lze dohlédnout i na vrcholky Západních Tater.

CZE Český Těšín Dolní Žukov Knihovna, Biblioteka

Klimatické poměry[editovat | editovat zdroj]

Beskydy zásadním způsobem ovlivňují vzdušné proudění při styku vzdušných mas polárních a subtropických. Uzavírají cestu teplým jižním větrům, avšak rovina k severu je otevřená severnímu proudění. Průměrná teplota na svazích Podbeskydské pahorkatiny je mezi 5° až 8°. Průměrný počet dnů s mlhou je 30,4 s vichřicí 31,8. Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou je v průměru 60.[6]

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Podél Šadovského potoka se hojně vyskytuje rostlina hvězdnatec zubatý, lidově zvaný „těšíňanka”, latinsky Hacquetia epipactis, polsky cieszynianka wiosenna.

Hvězdnatec zubatý

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Povrchové i pramenité vody odvádí Šadovský (Sadový) potok. Pramení v H.Žukově a ústí do Olzy kousek za parkem Adama Sikory.Jeho celková délka je 4,97 km.[7]

Nerostné bohatství[editovat | editovat zdroj]

Černé uhlí

Pod D. Žukov sahá okraj karbonského zdroje. Geologické průzkumy z roku 1956 potvrdily výskyt kamenného uhlí. Největší vrtná věž sahala do hloubky 1882 m a ukázala dobré zásoby uhlí. V 70. letech minulého století byla dokonce zvažována v Dolním Žukově výstavba hlubinného dolu.[8]

Zemní plyn

Pod Žukovem se vyskytovaly ložiska vázaná většinou na zvětralý a tektonicky porušený relief karbonu. Geneze těchto ložisek, tvořících se při vrcholech morfologických elevací karbonu není dosud jednoznačně objasněna. Názory, že jde o plyn vznikající při prouhelňování ložisek uhlí jsou zpochybňovány a jeho geneze je spojována s neoidními pochody a dávána do souvislosti se vznikem přírodních uhlovodíků.[9] Těžba plynu z žukovských jímek obnášela v roce 1965 – 3200 m 3 za hodinu. Plyn měl vysokou výhřevnost 7800kcal/m3. Naleziště Žukov bylo těženo od roku 1949 do roku 1980. V současnosti funguje jako podzemní zásobníku plynu. Stavba byla zahájena v roce 1997 a ukončena v roce 2000. Zásobník je v současné době provozován celkem 28 vtláčně-odběrovými sondami (vrty). Celé naleziště je vázáno na výskyt klastických třetihorních sedimentů spodního badenu, které vyplňují erozivní výmoly v karbonském podloží. Nepropustný nadložní kryt obsahující pelitické spodnobadenské sedimenty, jež jsou překryty nepropustnými příkrovy karpatské soustavy. Kolektorskou (uskladňovací) horninou jsou spodnobadenské pískovce až slepence o proměnlivé mocnosti, která narůstá od vrcholu struktury k okraji ložisek, a to od 5 do 80 m s průměrnou mocností 25 až 30 m.[10]

Železná ruda

Na hranicích D.Žukova, H.Žukova a Ropice od konce 30. let 19. století do roku 1899 těžil pro Třinecké železárny, Hornický úřad Těšínské komory, železnou rudu. V povrchových šachtách, pracovalo okolo 60 horníků. Nejhlubší šachta byla hluboká 20 metrů. V roce 1864 došlo na jedné z šachet k výbuchu se smrtelným úrazem.[11]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Historicky průřez národnostním složením

V roce 1880 žilo v D. Žukově 682 obyvatel, 672 polské národnosti, 1 české a 9 německé. V roce 1910, 1158 obyvatel, 1135 polské, 5 české a 14 německé národnosti. V roce 1921, 1064 obyvatel, 442 polské, 585 české, 34 německé. V roce 1939, celkově 1161 obyvatel, 273 polské národnosti, 30 české, 577 německé a 280 slezské. V roce 1950 celkově v D.Žukově žilo 1055 obyvatel, 422 se hlásilo k národnosti polské, 584 české a 4 k jiné.[12]

Výsledky voleb

Ve volbě prezidenta republiky, konané ve dnech 11.01. – 12.01.2013 ve volebním okrsku číslo 19. (Dolní Žukov), zvítězil jako v jediném okrsku v Českém Těšíně, a to jak v prvním tak i ve druhém kole, kandidát TOP 09 Karel Schwarzenberg. Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, konaných ve dnech 25.10. – 26.10.2013, zvítězila v Dolním Žukově (volební okrsek 19.) strana Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová (KDU-ČSL).[13]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dolní Žukovem prochází mezinárodní silnice R 48.Do D.Žukova je obsluhována pravidelá linka autobusu MHD.

Osoby spojené s D. Žukovem[editovat | editovat zdroj]

Beata Bocek – zpěvačka, textařka
Radovan Krejčíř – kontroverzní podnikatel

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2010-03-22]. Dostupné online.  
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  4. Czeslaw Gamrot, http://www.dolnizukov.ctesin.cz/dolnizukov.php
  5. Český Těšín, 50 LET MĚSTEM,Čepelák, rv 1973,48-023-73,str. 11
  6. Český Těšín, 50 LET MĚSTEM,Čepelák, rv 1973,48-023-73,str. 16
  7. http://cz.geoview.info/sadovsky_potok,81806617w#
  8. Přehled geologických poměrů Slezska,Frant.Drahný, Lhotského vlastivědný sborník slezský, část I.str 93
  9. http://www.geofond.cz/dokumenty/nersur_rocenky/rocenkanerudy99/html/z_plyn.html
  10. http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=36391
  11. Ropice-vesnice Těšínská, Stanislaw Zahradník,Obesní úřad ROPICE,2004, str 62.
  12. Zarys dziejów Śląska Cieszyńskiego,Měčislav Borák,wydal Komitet Czeskiej Rady Narodowej w Pradze, Advertis,r .1992,str. 205
  13. http://www.volby.cz/pls/ps2013/ps311?xjazyk=CZ&xkraj=14&xobec=598933&xokrsek=19&xvyber=8103

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Český Těšín

Český Těšín • Dolní Žukov • Horní Žukov • Koňákov • Mistřovice • Mosty • Stanislavice