Defenestrace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vyobrazení pražské defenestrace 1618 od Matthäuse Meriana

Defenestrace (z latinské předložky de, z, též pryč a fenstra, tj. okno) označuje násilné vyhození z okna. Původ slova je odvozován od pražské defenestrace v roce 1618,[1] kdy nespokojení protestanští stavové vyhodili z okna dva královské místodržící a k tomuto činu sepsali obsáhlou apologii. Ovšem skrz středověk a v raném novověku se defenestrace konaly vcelku častěji, takovéto konání má prvky z lynče, ordálu a společně spáchané vraždy. Ve středověké a raněnovověké společnosti, která je výrazně horizontálně členěna (přičemž význam vrstev směrem odshora klesá), má defenestrace charakter symbolického trestu (svržením odshora dolů dávají vykonavatele najevo, že se svržení v jim vymezené vrstvě chovali nepatřičně).[zdroj?] Inspirace k defenestraci je také často spatřována ve starozákonním příběhu o Jezábel, která byla kvůli svým hříchům svržena z okna svého paláce vlastními služebníky.[zdroj?]

Pražské defenestrace[editovat | editovat zdroj]

Zvláštní význam hrají defenestrace v českých dějinách, tři pražské defenestrace označují události z let 1419, 1483 a 1618. Často se však událost z roku 1483 mezi „významné defenestrace“ nepočítá, což vede k určité konfúzi, kdy jako „druhá pražská defenestrace“ je označována ta z roku 1618. Také označení „třetí pražská defenestrace“ nemá ustálený význam a označují se jím různé události. Jako třetí pražská defenestrace byla např. označena smrt Jana Masaryka.[2]

Defenestrace z roku 1419[editovat | editovat zdroj]

První pražská defenestrace na obraze Adolfa Liebschera
Podrobnější informace naleznete v článku Pražská defenestrace (1419).

První pražská defenestrace se odehrála v neděli 30. července 1419, kdy byli protihusitští novoměstští radní zabiti svržením z okna radnice. Ozbrojený dav přivedený knězem Janem Želivským po kázáníkostele Panny Marie Sněžné před novoměstskou radnici neúspěšně žádal o vydání vězněných stoupenců přijímání podobojí. Následně, zřejmě za účasti Jana Žižky, na radnici zaútočili a konšely vyházeli z oken a ubili. Událost je považována za počátek husitských válek.

Defenestrace z roku 1483[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Pražská defenestrace (1483).

Tato defenestrace se udála 24. září 1483 při bouřích pražského obyvatelstva za vlády krále Vladislava Jagellonského, kdy strana podobojí, obávající se o svůj vliv, provedla násilný převrat na Starém i Novém Městě a na Malé Straně. Z oken příslušných radnic byli vyhozeni staroměstský purkmistr a těla sedmi zabitých novoměstských konšelů. Převrat v Praze přispěl k omezení panovnické moci a zabránil obnovení předhusitských poměrů. 6. října 1483 uzavřely tři pražské obce smlouvu o jednotě a společném postupu, která přinesla nadvládu kališnické konfese. Vývoj pak směřoval k náboženskému smíru a vyhlášení rovnoprávnosti obou církví na kutnohorském sněmu v roce 1485.

Defenestrace z roku 1618[editovat | editovat zdroj]

Smetání místodržících na hradě Pražském r. 1618. Romantická malba Karla Svobody z roku 1844
Podrobnější informace naleznete v článku Pražská defenestrace (1618).

K této defenestraci došlo 23. května 1618. Byla demonstrativním aktem odporu českých stavů vedených Jindřichem Matyášem Thurnem proti porušování Rudolfova majestátu. Zahájila české stavovské povstání. Při této akci byli z oken pražského hradu vyhozeni královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic a písař Filip Fabricius. Událost se obešla bez obětí na životech.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Termín samotný se patrně objevil v souvislosti s defenestrací roku 1618 — viz HARPER, Douglas. defenestrace [online]. . Dostupné online. (Anglicky) )
  2. Frustrace českou politikou: Po defenestraci volají jen troubové, Jan Jandourek, Reflex.cz, 20.04.2011

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BRIGGS, Asa. Kdy, kde, proč a jak se to stalo. Praha : Reader’s Digest Výběr, 1997. ISBN 80-902069-6-4.  
  • ČORNEJ, Petr, a kol. Kdy, kde, proč a jak se to stalo v českých dějinách. Praha : Reader’s Digest Výběr, 2001. ISBN 80-86196-33-X.  
  • DEMETZ, Peter. Praha černá a zlatá. Praha : Prostor, 1998. ISBN 80-85190-92-3.