Daruvar
| Daruvar Daruvar |
|
|---|---|
| poloha | |
| zeměpisné souřadnice: | 43° 35′ s. š., 17° 15′ v. d. |
| nadmořská výška: | 161 m n. m. |
| stát: |  Chorvatsko |
| rozloha a obyvatelstvo | |
| rozloha: | 64 km² |
| počet obyvatel: | 12 878 (2001) |
| hustota zalidnění: | 207 obyv. / km² |
| etnické složení: | Chorvaté 58,36% (7729 obyv.), Češi 18,91% (2504 obyv.), Srbové 14,07% (1863 obyv.), Ostatní 8,66% (1147) |
| správa | |
| starosta: | Zvonko Cegledi (HSS) |
| oficiální web: | www.daruvar.hr |
| telefonní předvolba: | (+385) 043 |
| PSČ: | 43 500 |
| označení vozidel: | DA |
Daruvar (německy Daruwar, maďarsky Daruvár, latinsky Aqua Balissa) je chorvatské město ležící v Slavonii známé jako místo s největší českou menšinou v Chorvatsku. Nachází se 130 km jihovýchodně od Záhřebu, a 150 km západně od Osijeku.
Obsah |
Administrace [editovat]
Žije zde celkem 12 878 obyvatel. Z toho jenom v Daruvaru žije 9 811 lidí. Město se dělí na:
- Daruvar - 9 811 obyv.
- Daruvarski Vinogradi - 167 obyv.
- Doljani - 762 obyv.
- Donji Daruvar - 738 obyv.
- Gornji Daruvar - 431 obyv.
- Lipovac Majur - 81 obyv.
- Ljudevit Selo - 252 obyv.
- Markovac - 81 obyv.
- Vrbovac - 555 obyv.
Historie [editovat]
Město existuje již od 4. století př. n. l. Současný název město nese až od roku 1771.
Město se nachází v oblasti s dlouhou historií, a brzy oslaví 2000. výročí od svého založení.[zdroj?] Údolí, v němž leží město a léčebné lázně bylo podle archeologických nálezů osídleno již v době kamenné. Jeho novodobá historie započala ve 4. stol. př. n. l
Řečtí a římští spisovatelé psali o panonsko-keltských kmenech, které obývaly tyto oblasti. Tyto oblasti pak nazvali Jazi (lassioi nebo lassi), což znamená ,,uzdravení´´. Když Římané pronikli do Panonie, byli spojenci císaře Augusta.
V roce 1837 byl Daruvar císařem Ferdinandem I. prohlášen svobodným městem. V roce 1895 zaniká místní trh, a na jeho místě jsou postaveny nové lázně, první v kraji Požega. V této době zde také již vede železniční trať Barcs-Pakrácz, takže se místo stává rychle oblíbeným místem. Jak mezi turisty, tak mezi lázeňskými hosty. Ve městě se v té době nacházely tři kostely, zámek, okresní soud a mramorové lomy (1890). 1663 tehdejších obyvatel nazývalo město Daruvarske Toplice. To podle lázní, kterých se zde nacházelo pět již za doby římské. Byly to takzvané Thermae Jasornensen, s prameny o teplotě 42-46 °C.
Národnosti [editovat]
Ve městě a jeho okolí žije kromě původních obyvatel také početná česká a srbská menšina, ta se ale po válce v první polovině devadesátých let minulého století podstatně zmenšila. Díky početné české populaci se Daruvar stal českým ,,hlavním´´ městem Chorvatska. Je zde česká školka, škola i české třídy gymnasia.
Počasí: Roční průměrná teplota: 11.3 °C Roční průměrné srážky: 640.6 mm
Vzdálenosti:
- do Záhřebu 130 km
- do Osijeku 150 km
- k Jaderskému moři 300 km
Slavné osobnosti [editovat]
- David Frankfurter (1909-1982) - Proslavila ho vražda Wilhelma Gustoffa, bojovník proti NSDAP
- Milivoj Ašner (1913-2011) - Bývalý policejní náčelník ustašovského režimu a válečný zločinec
