Dagmar Hochová

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dagmar Hochová
Narození10. března 1926 nebo 11. března 1926
Praha
Úmrtí16. dubna 2012 (ve věku 86 let) nebo 17. dubna 2012 (ve věku 86 let)
Praha
Povolánífotografka a politička
Oceněnímedaile Za zásluhy
Funkceposlanec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Dagmar Hochová (10. března 1926 Praha – 16. dubna 2012 Praha[1]) byla česká dokumentární, portrétní a reportážní fotografka.[2]

Život a dílo

Narodila se v roce 1926 v Praze. Studovala v letech 1942–1943 na Státní grafické škole v Praze, kde byla žačkou Jaromíra Funkeho a Josefa Ehma. Po krátkém válečném přerušení dokončila školu v ročníku 1945/1946. Poté pracovala v laboratořích firmy Illek a Paul, orientované na reklamní fotografii, a stala se jednou z prvních studentek prof. Karla Plicky na nově založené filmové Akademii múzických umění.

Obor filmová fotografie absolvovala roku 1953. Už během studií spolupracovala s časopisy a s nakladatelstvími pro děti, především nakladatelství Albatros. Tato spolupráce ovlivnila její celoživotní zaměření na reportážní a dokumentární fotografii. Proslula svými cykly Děti, Síla věku, Dvojice, Svátky a slavnosti. Její fotoaparát zachytil životní okamžiky malých a přehlížených, děti, staré lidi a jeptišky. Jako fotografku ji to vždy přitahovalo na místa, kde se něco dělo.

PhDr. Marie Klimešová o Hochové na konci dubna 2001 řekla: Dáša Hochová dětem rozumí. Ani na okamžik je nevnímá jako objekt jakéhosi sentimentu; děti jí jsou vždy partnery a ona je nadšena, když v nich nalézá životaschopnost, která jim v budoucnu pomůže rozvinout se v dospělou osobnost. Sleduje je mnohdy s radostnou jízlivostí, s porozuměním pro jejich přirozenou nenucenost, zároveň jim ale svou vitální přítomností dává podnět ke zvlášť pádnému projevení své podstaty.[3]

Její dílo se vymyká dobové tvorbě nejen nekonformností námětů a tvrdošíjností v hledání a odkrývání lidských okamžiků, ale i programovou rezignací na zažité a osvědčené tvůrčí konvence. Nerespektovala žádná kompoziční pravidla, pohrdala aranžováním scén a fotografovaných lidí či objektů, nesnášela umělé osvětlení, zejména bleskové světlo, nezajímala jí technická preciznost. Hlavní pro ni byla síla výpovědi o člověku a té pak podřizovala vše.

Ve své tvorbě se také zabývala podobností dvojčat. Stejným tématem se zabývali fotografky a fotografové Tereza Vlčková (cyklus Two - Dvojice), Loretta Lux (Sasha and Ruby[4]), Rineke Dijkstra (Chen a Efrat), Diane Arbus (Identická dvojčata[5]), August Sander,[6] Mary Ellen Mark,[7][8] Wendy McMurdo[9][10] nebo Chantal Michel[11].[12][13]

V posledním desetiletí svého života se spíše soustřeďovala na bilancování svého rozsáhlého díla. Dostalo se jí satisfakce za dlouhá léta, kdy její nejlepší fotografické cykly končily v šuplíku. Od roku 1994 začala vydávat ve spolupráci s nakladatelstvím Kuklík knižní rekapitulaci svého fotografického díla. Za vlastní finanční prostředky získané v restituci připravila sama, bez editorské pomoci, bilanční trilogii - Deset, dvacet, třicet, už jdu, Čas oponou trhl a Síla věku.

V Nakladatelství Torst publikovala v roce 2001 zatím svou poslední knihu fotografických portrétů českých spisovatelů nazvanou Konec chleba, počátek kamení. V letech 1990–1992 byla poslankyní České národní rady. V roce 2000 jí byla za vynikající umělecké výsledky udělena medaile Za zásluhy.

Za svou zásadní práci považovala snímek Proti zdi z roku 1960, portrét dvou kluků, kteří vší vervou skáčou proti oprýskané stěně a kopou do ní. Je na něm vidět jejich nespoutaná snaha překonat překážku, i když moc dobře vědí, že si o ni leda tak zničí boty.[14]

Výstavy

  • Síla věku, únor 1992, Malá galerie České spořitelny (Kladno)[15]
  • Děti 1948–66, Galerie Pražského domu fotografie, Haštalská 1, 110 00 Praha 1, 4. května – 3. června 2001[3]
  • Zadním východem, Klášter dominikánů, Praha 1, 3.–31. května 2008

Cykly

  • Globus smrti
  • Osobnosti
  • 1968
  • Dvojice
  • Matějská pouť
  • Vietnam
  • Vltava
  • Porta Portese
  • Síla věku
  • Deset, dvacet, třicet, už jdu!

Galerie

  • Výstava Dagmar Hochové v Klášteru Dominikánů, 2008
    Výstava Dagmar Hochové v Klášteru Dominikánů, 2008

Odkazy

  • Lidé, místa, vzpomínky Dagmar Hochové, Dokument České televize, 2010,[16]

Reference

  1. ↑ Zemřela slavná česká fotografka Dagmar Hochová | Týden.cz
  2. ↑ Fotografie Dagmar Hochové v Brně - DIGIarena.cz
  3. ↑ a b http://www.phpweb.cz/archiv-vystav/2001/dagmar-hochova.html
  4. ↑ Loretta Lux - Sasha and Ruby 1 - Torch Art Gallery
  5. ↑ washingtonpost.com: Double Exposure
  6. ↑ MARTHA AND MARY, Bible women; two sisters who loved Jesus, but who does the housework?
  7. ↑ {title}. www.americansuburbx.com [online]. [cit. 15-12-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 06-06-2010. 
  8. ↑ blogspot.com: njanjankiri
  9. ↑ {title}. www.iniva.org [online]. [cit. 15-12-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 31-08-2010. 
  10. ↑ http://monique-kaput.blogspot.com/
  11. ↑ Chantal Michel - Fotografie. www.chantalmichel.ch [online]. [cit. 15-12-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-10-2011. 
  12. ↑ ŽŮREK, Radim. Bakalářská práce, Mladé české fotografky [online]. Opava: Institut tvůrčí fotografie, 2010 [cit. 2010-12-13]. Dostupné online. 
  13. ↑ http://fantomatik75.blogspot.com/2009/10/mystery-twins.html?zx=66c8fe271a963d8a
  14. ↑ http://artalkweb.wordpress.com/2008/12/16/recenze-knihy-vzpominek-dagmar-hochove/
  15. ↑ http://abart.artarchiv.cz/vystavy.php?IDvystavy=2421
  16. ↑ Dagmar Hochová — Lidé, místa, vzpomínky Dagmar Hochové - česká televize

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dagmar_Hochová&oldid=16343451“