Tereza Vlčková
Tereza Vlčková (* 3. listopadu 1983, Třebíč) je současná česká fotografka a zároveň pedagožka na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě, kde vyučuje módní fotografii.[1] Patří do generace mladých českých fotografek z počátku 21. století spolu s dalšími autorkami jako například Barbora Krejčová, Dita Pepe, Kateřina Držková nebo Barbora Prášilová.[2]
Obsah |
Život a dílo [editovat]
Pracuje s barevnou fotografií, své modely obléká a ladí do prostředí tak, aby vše zapadalo do atmosféry, kterou se snaží sama vytvořit.
| „ | Montáže nevyužívám v takové míře jak se zdá - snažím se mít vše připravené na místě - samozřejmě ne všechny mé nápady realita splňuje. Stejně jako je pro mě důležitá finální úprava v počítači, je pro mne nezbytné mít dobře nafocený snímek.[3] | “ |
| — Tereza Vlčková | ||
Ovlivňuje výslednou barevnost, odstraňuje zbytečné detaily či skládá výsledný obraz z několika záběrů. Intenzivní využívání fotomanipulace však v jejím případě nevede k samoúčelným efektům, ale umocňuje působivost fotografií s nevšední poetikou, osobitým světem na rozhraní skutečnosti a snu.[4]
Pracuje s proměnami identity podobně jako Kateřina Držková, Sylva Francová nebo Daniela Dostálková. Podobně jako řada fotografek v zahraničí se zabývala tématem dvojčat. Inspiruje se také módou. Zúčastnila se celé řady výstav, fotografických festivalů a soutěží v Čechách i v zahraničí.[2] Například Prague Photo, Prague Biennale Photo, Měsíc fotografie v Bratislavě, Paris Photo[5], Lacoste Elysee Prize 2010[6].
Její práce stojí na hranicích volné tvorby a módní fotografie. Její styl je vágní, neurčitá je i časová zařaditelnost děl. Často se inspiruje uměleckými díly z různých období. Velký význam u ní má nadpozemská příroda bez civilizačních zásahů, s níž ženy a dívky před kamerou dokonale souzní. Příroda jako ideál krásy, čistoty, neposkvrněnosti i duchovní hloubky. Modelky připomínají panenky či figuríny z výkladních skříní, působí neurčitě a tajemně.[4]
Little Garden [editovat]
V pohádkové atmosféře a sladkobolnosti idealizovaných mladých žen na lesních mýtinách a horských loukách můžeme najít vzory obrazů anglických prerafaelitů. Na druhou stranu ostré jasné barvy, akcent na vyumělkovanou líbivost a vědomá exploatace kýče mohou připomenout práce Pierra a Gillese.[4]
A Perfect Day, Elise [editovat]
Snově levitující křehké dívky na vrcholcích beskydských kopců. Inspiruje se Alenkou spisovatele a piktorialistického fotografa Lewise Carrolla. Ve výskocích křehkých dívek, jimiž se snaží dostat z gravitace reálného světa a vznést se z přízemnosti do duchovních výšek, najdeme inspiraci symbolistickými díly z přelomu 19. a 20. století.[4]
Two [editovat]
Ve své sérii Two (Dvojice) vytváří klony a konfrontuje je se skutečnými dvojčaty. Magickými portréty se snaží poukázat na jejich dokonalou podobu fyzické a duševní stránky, které vkládá na pozadí až hororově působící panenské přírody křivolakých větví a temných lesů.[7] Podobným tématem se zabývaly autoři Loretta Lux (snímek Sasha a Ruby[8]), Rineke Dijkstra (Chen a Efrat), Diane Arbus (Identická dvojčata[9]), Loretta Lux zachycující portrétované s uhrančivými pohledy přímo na diváka, August Sander[10], Dagmar Hochová, Mary Ellen Mark[11][12], Wendy McMurdo[13][14] nebo Chantal Michel[15].[2][16]
Najdeme paralely s díly starých italských a španělských mistrů, i s filmy Stanleyho Kubricka The Shining nebo Tima Burtona Sleepy Hollow. Na snímcích nelze jednoduše rozeznat, kdy se jedná o skutečná dvojčata a kdy o klony. Autorka se snaží prozkoumávat identitu maximálně fyziologicky blízkých lidí, jejichž vnější podobnost zdůrazňuje stejným oblečením i stejnými účesy. V jemných kontrastech a podobách výrazů jejich tváří s překvapivě dospělými výrazy přitom akcentuje otázky, zda stejně blízký je i jejich psychický svět a jejich charakter či jaké jsou jejich vzájemné vztahy nebo kolik tváří se v každém z nás skrývá.[4]
S cyklem se prosadila také na fotografickém festivalu v Arles 2008.
Mirrors Inside [editovat]
Do prostředí starého venkovského divadla klonuje mladou hrdinku oblečenou v černých nebo bílých šatech, které inverzně střídá. Kóduje tím skutečnost, sen či odraz v zrcadle. Jde jí o vnitřní odraz osobnosti, černou stránku lidského podvědomí a jeho spletitosti.[2]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ http://www.itf.cz/vlckova.php
- ↑ a b c d ŽŮREK, Radim. Bakalářská práce, Mladé české fotografky [online]. Opava: Institut tvůrčí fotografie, 2010, [cit. 2010-12-13]. Dostupné online.
- ↑ Mailová korespondence s autorkou
- ↑ a b c d e http://www.photorevue.com/phprs/view.php?cisloclanku=2008060003
- ↑ http://www.parisphoto.fr/artiste.html?ar=2356&lg=fr
- ↑ http://www.elysee.ch/fileadmin/user_upload/elysee/Medias/Communiques/Documents/PR_nominees_LACOSTE_ELYSEE_PRIZE_engl.pdf
- ↑ http://aktualne.centrum.cz/kultura/umeni/clanek.phtml?id=616744
- ↑ http://www.torchgallery.com/loretta-lux/sasha-and-ruby-1.html
- ↑ http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2005/05/11/AR2005051102052.html
- ↑ http://www.womeninthebible.net/2.3.Martha_and_Mary.htm
- ↑ http://www.americansuburbx.com/2009/10/interview-mary-ellen-mark-with.html
- ↑ http://njanjankiri.blogspot.com/
- ↑ http://www.iniva.org/dare/themes/play/mcmurdo.html
- ↑ http://monique-kaput.blogspot.com/
- ↑ http://www.chantalmichel.ch/fotografie/07_08/kiesen/400/derfuenftetag.html
- ↑ http://fantomatik75.blogspot.com/2009/10/mystery-twins.html?zx=66c8fe271a963d8a
