Dagmar Hochová

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dagmar Hochová
Narození10. března 1926
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí16. dubna 2012 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povolánífotografka a politička
Manžel(ka)Zdeněk Reinhardt (1921–2014)
PříbuzníJan Kameníček synovec
OceněníMedaile Za zásluhy mzz I. stupeň (2001)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Dagmar Hochová (10. března 1926 Praha – 16. dubna 2012 Praha[1]) byla česká dokumentární, portrétní a reportážní fotografka.[2]

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v roce 1926 v Praze. Studovala v letech 1942–1943 na Státní grafické škole v Praze, kde byla žačkou Jaromíra Funkeho a Josefa Ehma. Po krátkém válečném přerušení dokončila školu v ročníku 1945/1946. Poté pracovala v laboratořích firmy Illek a Paul, orientované na reklamní fotografii, a stala se jednou z prvních studentek prof. Karla Plicky na nově založené filmové Akademii múzických umění.

Obor filmová fotografie absolvovala roku 1953. Už během studií spolupracovala s časopisy a s nakladatelstvími pro děti, především nakladatelství Albatros. Tato spolupráce ovlivnila její celoživotní zaměření na reportážní a dokumentární fotografii. Proslula svými cykly Děti, Síla věku, Dvojice, Svátky a slavnosti. Její fotoaparát zachytil životní okamžiky malých a přehlížených, děti, staré lidi a jeptišky. Jako fotografku ji to vždy přitahovalo na místa, kde se něco dělo.

PhDr. Marie Klimešová o Hochové na konci dubna 2001 řekla: Dáša Hochová dětem rozumí. Ani na okamžik je nevnímá jako objekt jakéhosi sentimentu; děti jí jsou vždy partnery a ona je nadšena, když v nich nalézá životaschopnost, která jim v budoucnu pomůže rozvinout se v dospělou osobnost. Sleduje je mnohdy s radostnou jízlivostí, s porozuměním pro jejich přirozenou nenucenost, zároveň jim ale svou vitální přítomností dává podnět ke zvlášť pádnému projevení své podstaty.[3]

Její dílo se vymyká dobové tvorbě nejen nekonformností námětů a tvrdošíjností v hledání a odkrývání lidských okamžiků, ale i programovou rezignací na zažité a osvědčené tvůrčí konvence. Nerespektovala žádná kompoziční pravidla, pohrdala aranžováním scén a fotografovaných lidí či objektů, nesnášela umělé osvětlení, zejména bleskové světlo, nezajímala jí technická preciznost. Hlavní pro ni byla síla výpovědi o člověku a té pak podřizovala vše.

Ve své tvorbě se také zabývala podobností dvojčat. Stejným tématem se zabývali fotografky a fotografové Tereza Vlčková (cyklus Two - Dvojice), Loretta Lux (Sasha and Ruby[4]), Rineke Dijkstra (Chen a Efrat), Diane Arbusová (Identická dvojčata[5]), August Sander,[6] Mary Ellen Mark,[7][8] Wendy McMurdo[9][10] nebo Chantal Michel[11].[12][13]

Za svou zásadní práci považovala snímek Proti zdi z roku 1960, portrét dvou kluků, kteří vší vervou skáčou proti oprýskané stěně a kopou do ní. Je na něm vidět jejich nespoutaná snaha překonat překážku, i když moc dobře vědí, že si o ni leda tak zničí boty.[14]

V posledním desetiletí svého života se spíše soustřeďovala na bilancování svého rozsáhlého díla. Dostalo se jí satisfakce za dlouhá léta, kdy její nejlepší fotografické cykly končily v šuplíku. Od roku 1994 začala vydávat ve spolupráci s nakladatelstvím Kuklík knižní rekapitulaci svého fotografického díla. Za vlastní finanční prostředky získané v restituci připravila sama, bez editorské pomoci, bilanční trilogii - Deset, dvacet, třicet, už jdu, Čas oponou trhl a Síla věku.

V Nakladatelství Torst publikovala v roce 2001 knihu fotografických portrétů českých spisovatelů nazvanou Konec chleba, počátek kamení.

V letech 1990–1992 byla poslankyní České národní rady. V roce 2001 jí byla za vynikající umělecké výsledky udělena medaile Za zásluhy. Jejím manželem byl ing. Zdeněk Reinhardt (1921–2014), s nímž bydlela v Praze na Rašínově nábřeží a který o ni na sklonku života pečoval.[15] Ten v roce 2013 také věnoval její obsáhlou fotografickou pozůstalost vč. množství negativů Moravské galerii v Brně.[16]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Samostatné výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1959/1960 Dagmar Hochová: Fotogalerie, Divadlo Rokoko, Praha
  • 1964 Dagmar Hochová, Kabinet fotografie Jaromíra Funka, Brno
  • 1987 Dagmar Hochová: Děti, Galerie H, Kostelec nad Černými lesy
  • 1989 Dagmar Hochová: Fotografie, Dům U Kamenného zvonu, Praha
  • 1991/1992 Dagmar Hochová, Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy
  • 1992 Síla věku, Malá galerie České spořitelny, Kladno[17]
  • 1993 Dagmar Hochová: Fotografie, Dům umění města Brna, Brno
  • 2000 Dagmar Hochová: Děti / Kinder, Galerie auf der Pawlatsche, Vídeň (Wien)
  • 2001 Děti 1948–66, Galerie Pražského domu fotografie, Praha[3]
  • 2003 Dagmar Hochová: Fotogalerie, Galerie Magna, Ostrava
  • 2006 Dagmar Hochová: Fotografie, Dům umění města Brna, Brno
  • 2008 Zadním východem, Klášter dominikánů, Praha
  • 2009 Dagmar Hochová: Fotografie - paměť všedního, Topičův salon, Praha
  • 2011 Dagmar Hochová: Akrobat na glóbu života, Leica Gallery Prague, Praha
  • 2012 Dagmar Hochová: Akrobat na glóbu života, Dům umění, Opava
  • 2013/2014 Dagmar Hochová: Akrobat na glóbu života, Galerie Fiducia, Ostrava
  • 2014 Dagmar Hochová 1926/2012, Moravská galerie, Brno[18]
  • 2018 The Power of Sympathy: The Photography of Dagmar Hochova, 12 Star Gallery, Londýn (London)
  • 2019 Czechoslovakia Through the Lens of Dagmar Hochová, Internationaal Perscentrum Nieuwspoort, Haag

Účast na výstavách (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1966 Aktuální tendence v československém užitém umění a průmyslovém výtvarnictví, Obecní dům, Praha
  • 1971 Československá fotografie 1968/1970, Kabinet užitého umění, Moravská galerie, Brno
  • 1972 Ženy s kamerou, Staroměstská radnice, Praha
  • 1979 Výtvarní umělci dětem, Praha
  • 1985 27 Contemporaty Photographers from Czechoslovakia, The Bill Brandt Room, Londýn (London)
  • 1987 Osobnosti československé sociální dokumentární fotografie 1940–1980, Galerie Stará radnice, Brno
  • 1987 Aktuální fotografie 2 - Okamžik, Kabinet užitého umění, Moravská galerie Brno (reprízy Cheb, Tábor)
  • 1988/1989 Fotografie ze života Bohuslava Reynka, Sovinec
  • 1989 Proměny české dokumentární fotografie, Galerie 4, Cheb
  • 1989 Co je fotografie: 150 let fotografie, Mánes, Praha
  • 1992/1993 What's New: Prague (Contemporary Photography from Czechoslovakia), The Art Institute, Chicago
  • 1998 Česká fotografie 1939–1958 ze sbírek Moravské galerie, Brno
  • 2001 Fotografie jako umění v Československu 1959–1968, Místodržitelský palác, Moravská galerie, Brno
  • 2005 Česká fotografie 20. století, Praha
  • 2008 Fotogenie identity: Paměť české fotografie, Dům pánů z Kunštátu, Brno
  • 2008 Třetí strana zdi: Fotografie v Československu 1969 - 1988 ze sbírky Moravské galerie v Brně, Pražákův palác, Brno
  • 2009 Tschechische Fotografie des 20. Jahrhunderts, Kunst- und Ausstellungshalle, Bonn
  • 2009/2010 Tenkrát na Východě: Češi očima fotografů 1948–1989, Dům U Kamenného zvonu, Praha
  • 2011/2012 V plném spektru. Fotografie 1900–1950 ze sbírky Moravské galerie v Brně, Pražákův palác, Brno
  • 2014 Grey Gold: České a slovenské umělkyně 65+, Dům umění města Brna, Brno (repríza Nitra)
  • 2020/2021 100 let grafické školy v Praze, Uměleckoprůmyslové museum, Praha
  • 2021 Metafyzika fotografie, Galerie Fiducia, Ostrava

Cykly[editovat | editovat zdroj]

  • Globus smrti
  • Osobnosti
  • 1968
  • Dvojice
  • Matějská pouť
  • Vietnam
  • Vltava
  • Porta Portese
  • Síla věku
  • Deset, dvacet, třicet, už jdu!

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Výstava Dagmar Hochové v Klášteru Dominikánů, 2008
    Výstava Dagmar Hochové v Klášteru Dominikánů, 2008

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Zemřela slavná česká fotografka Dagmar Hochová | Týden.cz
  2. ↑ Fotografie Dagmar Hochové v Brně - DIGIarena.cz
  3. ↑ a b Dagmar Hochová - Archiv výstav | PHPWEB. web.archive.org [online]. 2007-10-15 [cit. 2022-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-10-15. 
  4. ↑ Loretta Lux - Sasha and Ruby 1 - Torch Art Gallery. www.torchgallery.com [online]. [cit. 2010-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-21. 
  5. ↑ washingtonpost.com: Double Exposure
  6. ↑ MARTHA AND MARY, Bible women; two sisters who loved Jesus, but who does the housework?. www.womeninthebible.net [online]. [cit. 2010-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  7. ↑ www.americansuburbx.com [online]. [cit. 15-12-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 06-06-2010. 
  8. ↑ njanjankiri. njanjankiri.blogspot.com [online]. [cit. 2022-02-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ www.iniva.org [online]. [cit. 15-12-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 31-08-2010. 
  10. ↑ Monique's contemporary thought in photography. monique-kaput.blogspot.com [online]. [cit. 2022-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Chantal Michel - Fotografie. www.chantalmichel.ch [online]. [cit. 15-12-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-10-2011. 
  12. ↑ ŽŮREK, Radim. Bakalářská práce, Mladé české fotografky [online]. Opava: Institut tvůrčí fotografie, 2010 [cit. 2010-12-13]. Dostupné online. 
  13. ↑ http://fantomatik75.blogspot.com/2009/10/mystery-twins.html?zx=66c8fe271a963d8a[nedostupný zdroj]
  14. ↑ ARTALK. Recenze knihy vzpomínek Dagmar Hochové [online]. 2008-12-16 [cit. 2022-02-19]. Dostupné online. 
  15. ↑ Zdeněk Reinhardt na portále Paměť národa
  16. ↑ Moravská galerie vystavuje fotografie Dagmar Hochové [online]. Deník.cz, 2014-12-31 [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. 
  17. ↑ http://abart.artarchiv.cz/vystavy.php?IDvystavy=2421[nedostupný zdroj]
  18. ↑ Moravská galerie vystavuje fotky Dagmar Hochové z její pozůstalosti [online]. Hospodářské noviny, 2014-12-19 [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LÁBOVÁ, Alena. Česká novinářská fotografie 1945-1989. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2019. 609 s. ISBN 978-80-246-3713-6. Kapitola Nevšední všednosti 1957-1968 : Fotožurnalisté šedesátých let, s. 233–236. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dagmar_Hochová&oldid=22260124“