Chrášťovice (Mladotice)
| Chrášťovice | |
|---|---|
 Náves | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Mladotice |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°0′27″ s. š., 13°21′7″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 87 (2021)[1] |
| Katastrální území | Chrášťovice u Mladotic (4,23 km²) |
| Nadmořská výška | 425 m n. m. |
| PSČ | 331 41 |
| Počet domů | 39 (2021)[2] |
  Chrášťovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 97144 |
| Kód k. ú. | 697141 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chrášťovice jsou vesnice, část obce Mladotice v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží osm a půl kilometrů severovýchodně od Manětína. Katastrální území Chrášťovice u Mladotic měří 422,67 ha[3].
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ves je poprvé uváděna v potvrzení majetku plaského kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250, ale vysazena byla právem zákupním až roku 1346 plaským opatem Gotfrýdem. Za husitských válek byly Chrášťovice v držení drobné šlechty. Gotfrýd ze Žebnice a z Loman půjčil plaským cisterciákům peníze a jako zástavu obdržel roku 1480 plaské vsi Chrášťovice s mlýnem a polovinu Potvorova – sedm poddanských dvorů, krčmu, les a horu (tedy lom). Jeho syn se roku 1506 psal Jan ze Žebnice a v Chrášťovicích a po smrti jeho syna Kašpara Bernáška ze Žebnice, postoupila jeho vdova Anna ze Žebnice (rozená z Vitenfelsu), Chrášťovice s dílem Potvorova své dceři Dorotě z Perštejna, rozené ze Žebnice. Její dcera Anna se vdala za Bohosuda Koce z Dobrše a jejich syn Václav mladší Koc z Dobrše roku 1596 podědil Chrášťovice a díl Potvorova. Roku 1607 obě vsi prodal Jáchymu Libštejnskému z Kolovrat na Rabštejně a Chrášťovice se staly součástí rabštejnského panství.
Libštejnský přišel o třetinu majetku v pobělohorských konfiskacích. V průběhu třicetileté války byly v Chrášťovicích vypáleny tři statky, k roku 1654 bylo ve vsi dvanáct statků (dva z nich byly pusté) a vypáleny mlýn pod vsí.
Od roku 1621 celé rabštejnské panství střídalo řadu majitelů. Do roku 1634 patřily Chrášťovice Kolovratům, po 4 roky je spravoval panovník a od roku 1638 do roku 1644 patřily do majetku Leonard Helfried z Meggau. V letech 1665–1714 patřily Starhemberkům a od roku 1714 až do zániku patrimoniální správy byly Chrášťovice v držení Lažanských z Bukové.
Do Strážiště ostatně již dříve náležely farou a školou.
V roce 1902 postihl ves velký požár, kterému padly za oběť tři čtvrtiny domů. Obnova změnila charakter vsi, když dřevěné usedlosti nahradily zděné stavby. Na polích první světové války zahynulo 9 místních, na následky později další dva. V roce 1936 jim byl na návsi postaven pomník. Ve třicátých letech měla ves 37 domů, v nichž žilo 183 obyvatel.
Po druhé světové válce se ves dočkala elektrifikace, v letech 1946–1950 byla zbudována kanalizace, později byla osvětlena náves a zřízena veřejná telefonní stanice.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Chrášťovice sousedí na severovýchodě s Odlezly, na jihu s Mladoticemi, na jihozápadě se Strážištěm a na západě s Velkou Černou Hatí. Z Chrášťovic lze dojít k jižnímu okraji Odlezelského jezera s vodopády.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 188 obyvatel (z toho devadesát mužů), z nichž bylo 187 Čechoslováků a jeden cizinec. Čtyři z nich patřili k církvi československé, jeden k nezjišťovaným církvím, tři lidé byli bez vyznání a ostatní se hlásili k římskokatolické církvi.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 181 obyvatel: 179 Čechoslováků a dva Němce. Kromě osmi příslušníků církve československé a sedmi lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[5]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 228 | 220 | 214 | 179 | 180 | 188 | 181 | 120 | 124 | 107 | 113 | 87 | 82 | 76 | 87 |
| Počet domů | 28 | 30 | 31 | 30 | 31 | 31 | 34 | 35 | 35 | 28 | 31 | 32 | 33 | 22 | 39 |
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Po zrušení patrimoniální správy spadaly Chrášťovice v letech 1850–1902 pod obec Strážiště v soudním okrese Manětín a politickém okrese Kralovice. Po roce 1902 byla ves samostatnou obcí v kralovickém politickém okrese. V roce 1950 už Chrášťovice patřily do okresu Plasy. Od roku 1960 jsou Chrášťovice částí obce Mladotice v okrese Plzeň-sever.[8]
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
V roce 1858 je poprvé zmiňována těžba černého uhlí, k roku 1890 je uváděn nad vsí ve směru na Velkou Černou Hať důl Josef se čtyřmi dělníky. Roku 1921 byl otevřen další důl na černé uhlí: Barbora.[zdroj?] Důlní pole se skládalo ze dvou jednoduchých měr a dobývalo se ze sloje o mocnosti jeden až 1,2 metru. Později byl otevřen důl Karel.[9] Těžba v něm zaznamenala největší rozkvět v průběhu druhé světové války.[zdroj?] V roce 1945 byl důl převodem na státní podnik Západočeské uhelné doly zestátněn a uzavřen.[9]
Ve třicátých letech většina obyvatel pracovala v zemědělství, ale nechyběla zde ani řemesla a služby: kovář, kolář, krejčí, truhlář, zedník, dva hostinští, obchodník a trafikant. V roce 1955 vzniklo místní jednotné zemědělské družstvo, které obdělávalo i část státní půdy, kterou později převzaly Československé státní lesy a statky.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaple Panny Marie
- V Chrášťovicích lze dodnes najít šachtičky upomínající těžbu uhlí. U cesty k Odlezelskému jezeru se nachází studánka a stojí Spálený mlýn.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Chrášťovice u Mladotic [online]. 2013-01-01 [cit. 2015-05-10]. Dostupné v archivu.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 285.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 163.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 192.
- ↑ a b DRNEK, Jan. Krajina nad pokladem. Průvodce po historii kamenouhelného dolování na Plzeňsku. Plzeň: Street, 2012. 336 s. ISBN 978-80-904746-0-4. S. 202, 206.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
- Karel Rom: Představujeme obce regionu: Chrášťovice; In: Kronika regionu – Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. 3. (2004/2005), č. 1, s. 2.
- Václav Kočka: Dějiny politického okresu Kralovického II; Agroscience 2010, ISBN 978-80-85081-32-9
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chrášťovice na Wikimedia Commons - Chrášťovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
