Christina Nizozemská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Christina Nizozemská
Princezna Christina na své svatbě v červnu 1975
Princezna Christina na své svatbě v červnu 1975
Rodné jménoPrincezna Maria Christina Nizozemská
Jiná jménaMaria Christina van Oranje-Nassau, van Lippe-Biesterfeld
Narození18. února 1947
Soestdijkský palác, Baarn, Nizozemsko
Úmrtí16. srpna 2019 (ve věku 72 let)
Palác Noordeinde, Haag, Nizozemsko
Příčina úmrtíRakovina kostí
Alma materNational Theatre School of Canada
Rijksuniversiteit Groningen
Povolánípedagožka, mecenáška, zpěvačka
Oceněnívelkokříž Řádu nizozemského lva
Nábož. vyznáníReformovaná (do 1992)
Římskokatolické (1992 - 2019)
ChoťJorge Pérez y Guillermo (svatba 1975, rozvod 1996)
DětiBernardo Guillermo[1]
Nicolás Guillermo[1]
Juliana Guillermo[1]
RodičeBernhard Nizozemský[1] a Juliána Nizozemská[1]
RodOranžsko-Nasavští
PříbuzníBeatrix Nizozemská, Irene Nizozemská a Margriet Nizozemská (sourozenci)
Isabel Guillermo[1] (vnučka)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nizozemská královská rodina
Nizozemská královská rodina

Princezna Beatrix *

Širší královská rodina
Princezna Irene


Princezna Margriet *
Profesor Pieter van Vollenhoven *


  • Pan Bernardo Guillermo
    Paní Eva Guillermová
  • Pan Nicolás Guillermo
  • Slečna Juliana Guillermová

* člen/ka nizozemského královského rodu

Christina Nizozemská (Maria Christina; 18. února 1947 Baarn16. srpna 2019 Haag)[2][3] byla nizozemská princezna z rodu oranžsko-nasavského (a po otci z Lippe), nejmladší dcera královny Juliány Nizozemské a prince Bernharda Lippe-Biesterfeldského. Stala se učitelkou zpěvu a příležitostně vystupovala jako zpěvačka.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Princezna Maria Christina, v mládí známá jako Marijke, se narodila 18. února 1947 v Soestdijkském paláci v Baarnu v Nizozemsku. Její rodiče byli korunní princezna Juliána, jediné dítě královny Vilemíny Nizozemské, a princ Bernhard Lippsko-Biesterfeldský.[4] V době svého narození byla pátá v linii následnictví nizozemského trůnu po své matce a třech starších sestrách: princezně Beatrice, princezně Irene a princezně Margriet.[4]

Pokřtěna byla 9. října 1947. Mezi její kmotry patřila královna Vilemína (její babička z matčiny strany), její nejstarší sestra princezna Beatrix, sir Winston Churchill, babička z otcovy strany baronka Armgard, princ Felix Lucemburský a jeho neteř princezna Anna Bourbonsko-Parmská.[5][6]

Za jejího života se na nizozemském trůnu vystřídali čtyři její příbuzní – po babičce Vilemíně to byla v letech 1948–1980 matka Juliana, pak 1980–2013 sestra Beatrix a od roku 2013 synovec Vilém Alexandr.

Dětství a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Její matka během těhotenství prodělala spalničky nebo zarděnky, v důsledku čehož se Christina narodila těžce zrakově postižená. Díky lékařské péči a silným brýlím byl její zrak korigován natolik, že mohla chodit do běžné školy a žít relativně normální život.[7]

V roce 1963 přestala používat své křestní jméno Maria, od té doby o sobě hovořila pouze jako o Christině. V roce 1965 dostudovala střední školu (Amersfoort Lyceum) a pokračovala[8] na Univerzitě v Groningenu, kde studovala učitelství. Ve věku 21 let se přestěhovala do Kanady, aby studovala klasickou hudbu, konkrétně vokální výuku, na École de musique Vincent-d’Indy v Montrealu.[9]

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Když princezna žila v New Yorku jako Christina van Oranje, navázala vztah s kubánským vyhnancem Jorgem Guillermem (*1946).[4]

Ačkoli se tehdy už společenské postoje měnily, skutečnost, že Guillermo byl katolík, stále hrozila způsobit v protestantském Nizozemsku skandál, jako když se Christinina sestra princezna Irena roku 1964 provdala za katolického prince Karla Huga Bourbonsko-Parmského. Christina, v té době devátá v pořadí na nizozemský trůn, se proto zřekla následnických práv svých případných potomků, než na den svatého Valentýna roku 1975 oficiálně oznámila své zasnoubení. Posléze ještě v roce 1992 konvertovala ke katolicismu.[10]

Svatba proběhla 28. června 1975, civilně v Baarnu a poté nábožensky při ekumenickém obřadu v katedrále svatého Martina v Utrechtu.[8] Po svatbě žili manželé v New Yorku, ale později se přestěhovali do Nizozemska, kde postavili vilu Eikenhorst ve Wassenaaru poblíž Haagu.[10] Pár vybudoval rozsáhlou uměleckou sbírku.[11] Měli dva syny a jednu dceru:

  • 1. Bernardo Federico Thomas Guillermo (* 17. 6. 1977 Utrecht) se oženil 2. března 2009 v New York City (USA) s Evou Marií Prinz Valdesovou (* 2. 8. 1979). Má dvě děti.
  • 2. Nicolás Daniel Mauricio Guillermo (* 6. 7. 1979 Utrecht).
  • 3. Juliana Edenia Antonia Guillermo (* 8. 10. 1981, Utrecht), má s Tao Bodhim tři děti.

Na Christininu žádost bylo manželství dne 25. dubna 1996 rozvedeno.[8]

Umělecké aktivity[editovat | editovat zdroj]

Poté, co dokončila studium vokální pedagogiky v Montrealu, začala učit zpěv v New Yorku.

Dlouhodobě podporovala Nizozemskou hudební nadaci.[8] V roce 1989 dovolila, aby její jméno bylo použito pro každoroční soutěž Prinses Christina Concours pořádanou v Nizozemsku na podporu hudebního talentu dětí v Nizozemsku.[8]

Vystoupila na svatbě svého synovce prince Bernharda mladšího; šlo o jedno z mála jejích veřejných vystoupení.[8] Zpívala také v delftském Novém kostele na pohřbech obou svých rodičů princezny Juliány a prince Bernharda. V letech 2000 a 2002 nahrála a vydala několik CD (klasická hudba, Broadway).

Začátkem roku 2019 se Christina dostala na titulní strany, když se rozhodla prodat několik děl ze své sbírky. Nizozemské instituce, včetně prestižního Museum Boijmans Van Beuningen, neměly dostatek finančních prostředků na nákup hlavního kusu aukce, anatomické kresby Petera Paula Rubense. Obraz byl nakonec prodán společností Sotheby's za 8,2 milionu dolarů.[12]

Smrt[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2018 bylo oznámeno, že princezně Christině byla diagnostikována rakovina kostí.[13] Nemoci podlehla 16. srpna 2019 ve věku 72 let.[14] Její tělo bylo převezeno do Fagelova zahradního pavilonu poblíž paláce Noordeinde k soukromé bohoslužbě konané dne 22. srpna a její ostatky byly spáleny.[15]

Tituly, oslovení a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Národní vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

  • NizozemskoNizozemsko Nizozemsko: velkokříž Řádu nizozemského lva
  • NizozemskoNizozemsko Nizozemsko: výroční medaile k příležitosti stříbrné svatby královny Juliány a prince Bernharda (1962)
  • NizozemskoNizozemsko Nizozemsko: medaile k příležitosti svatby princezny Beatrix, kněžny Oranžské, a Clause van Amsberga (1966)
  • NizozemskoNizozemsko Nizozemsko: medaile k příležitosti inaugurace královny Beatrix (1980)
  • NizozemskoNizozemsko Nizozemsko: medaile k příležitosti svatby prince Viléma Alexandra, knížete Oranžského, a Máximy Zorreguiety (2002)
  • NizozemskoNizozemsko Nizozemsko: medaile k příležitosti inaugurace krále Viléma Alexandra (2013)

Zahraniční vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Předkové[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Julius, hrabě Lippsko-Biesterfeldský
 
 
Ernest, hrabě Lippsko-Biesterfeldský
 
 
 
 
 
 
Adelheid z Castell-Castell
 
 
Bernhard Lippský
 
 
 
 
 
 
Leopold Otto Frederick, hrabě z Wartenslebenu
 
 
Karoline Wartenslebenská
 
 
 
 
 
 
Mathilde Halbach
 
 
Bernhard Lippsko-Biesterfeldský
 
 
 
 
 
 
Adolf z Crammu
 
 
Aschwin Sierstorpffsko-Crammský
 
 
 
 
 
 
Hedwig z Crammu
 
 
Armgard von Cramm
 
 
 
 
 
 
Ernst Sierstorpffsko-Driburgský
 
 
Hedwig Sierstorpffsko-Driburgská
 
 
 
 
 
 
Karoline z Vincke
 
Christina Nizozemská
 
 
 
 
 
Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Bedřich František II. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Alexandra Pruská
 
 
Jindřich Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Adolf Schwarzbursko-Rudolstadtský
 
 
Marie Schwarzbursko-Rudolstadtská
 
 
 
 
 
 
Matylda Schonbursko-Waldenburská
 
 
Juliána Nizozemská
 
 
 
 
 
 
Vilém II. Nizozemský
 
 
Vilém III. Nizozemský
 
 
 
 
 
 
Anna Pavlovna Ruská
 
 
Vilemína Nizozemská
 
 
 
 
 
 
Jiří Viktor Waldecko-Pyrmontský
 
 
Emma Waldecko-Pyrmontská
 
 
 
 
 
 
Helena Nasavská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Christina of the Netherlands na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. HUNTER, Brian. The Statesmans Year Book. [s.l.]: Macmillan Publishers Limited 1766 s. Dostupné online. ISBN 978-0-333-55836-2. (anglicky) Google-Books-ID: fESiambTUyoC. 
  3. ZAKEN, Ministerie van Algemene. Prinses Christina (1947-2019) - In memoriam - Het Koninklijk Huis. www.koninklijkhuis.nl [online]. 2019-08-16 [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  4. a b c MSN | Outlook, Office, Skype, Bing, Breaking News, and Latest Videos. www.msn.com [online]. [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. 
  5. Zegening door handoplegging bij de doop van prinses Marijke in de Domkerk in Utrecht - Het Geheugen. geheugen.delpher.nl [online]. [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. 
  6. Leidsch Dagblad | 9 oktober 1947 | pagina 1. Historische Kranten, Erfgoed Leiden en Omstreken [online]. [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  7. St. Petersburg Times - Google News Archive Search. news.google.com [online]. [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. 
  8. a b c d e f AFFAIRS, Ministry of General. Princess Christina (1947-2019) - In memoriam - Royal House of the Netherlands. www.royal-house.nl [online]. 2019-08-16 [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. AFFAIRS, Ministry of General. Princess Christina (1947-2019) - In memoriam - Royal House of the Netherlands. www.royal-house.nl [online]. 2019-08-16 [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b LAMMERS, FRED. Huwelijk Christina niet zo romantisch. Trouw [online]. 1994-09-19 [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  11. A POSSESSING PRINCESS. The Independent [online]. 2011-10-22 [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. rubens, peter paul, sir nude stu ||| history ||| sotheby's n10006lot9ztf8en. web.archive.org [online]. 2019-02-02 [cit. 2021-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-02. 
  13. Princess Christina, the aunt of King Willem-Alexander of the Netherlands, has bone cancer [online]. 2018-06-21 [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. PRESS, The Associated. Christina, a Dutch Princess Who Married a Commoner, Dies at 72. The New York Times. 2019-08-16. Dostupné online [cit. 2021-08-29]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  15. Dutch Princess Christina, sister of former queen, dies at 72. web.archive.org [online]. 2019-08-18 [cit. 2021-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-18. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]