Bublinatka vícekvětá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Bublinatka vícekvětá

Bublinatka vícekvětá (Utricularia bremii)
Bublinatka vícekvětá (Utricularia bremii)
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď: bublinatkovité (Lentibulariaceae)
Rod: bublinatka (Utricularia)
Binomické jméno
Utricularia bremii
Heer
Synonyma
  • bublinatka Bremova [1]

Bublinatka vícekvětá (Utricularia bremii) je bezkořenná vodní masožravá rostlina, druhrodu bublinatka, vyskytuje se v české přírodě jen vzácně.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá rostlina s dvojím způsobem života, jedním je čistě vodní a druhým obojživelný. Je schopna růst ve vodě s výškou vodního sloupce i přes 1 m, ale dává většinou přednost stanovištím s hloubkou vody do 20 cm. Obvykle je ve vodě ponořena a její zelená rozvětvená lodyha dorůstající do délky 25 až 60 cm splývá volně ve vodě. Společně s listy vyrůstajícími ve dvou řadách zajišťují fotosyntézu a protože rostlina nemá kořeny i příjem živin z vody. Občas ale bublinatka vícekvětá roste jako obojživelná rostlina, tehdy má větvenou lodyhu rozprostřenou na polštářích ve vodě vyrůstajících rostlin, např. rašeliníku. Listy okrouhlého tvaru (2 až 20 mm dlouhé a 6 až 8 mm široké) bývají 4 až 5krát rozstřižené přibližně do 10 až 30, po stranách bezbrvých úkrojků, které nesou jen na vrcholech většinou po jedné štětince. Na listu někdy vyrůstá až 10 přisedlých lapacích měchýřků velkých 0,5 až 2,5 mm. Obvykle se na lodyze vyvíjejí i svěšené nezelené bezlisté lodyhy které jsou porostlé lapacími měchýřky.

Ze zelených lodyh vyrůstají v období léta květní stvoly vyčnívající nad hladinu až do výše 20 cm, nesou hroznovitá květenství se 2 až 14 citrónově žlutými květy. Kalich i koruny jsou dvoupyské. Horní podlouhle vejčitý pysk koruny bývá delší nebo stejně dlouhý jako patro spodního pysku. Dolní okrouhlý pysk má patro ploché až mírně vyklenuté, je hnědo-červeně proužkované, měří v průměru asi 9 mm a vyrůstá na něm kuželovitá ostruhanektarem dlouhá 1 až 2 mm.[2][3][4]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Rozkvetlé květy (červenec až září) opylované létajícím hmyzem však nevytvářejí semena a rostliny se rozmnožují pouze vegetativně fragmentaci zelené lodyhy. Samostatně rostoucí lodyha je vlastně rostlina. Na sklonku léta se na koncích vyzrálých lodyh vytvářejí tzv. turiony, což jsou v podstatě pupeny schopné přečkat chladné období. Bývají veliké 1 až 4 mm a jsou obklopeny vrcholovými lodyžními listy. S nástupem podzimu začínají lodyhy zahnívat a klesají ke dnu společně s turiony. Při jarním oteplení vyplavou turiony k hladině a vyrostou z nich vlastně původní lodyhy. Zanášením turionů ptactvem na jiná území se může bublinatka vícekvětá rozšiřovat i do vzdáleného okolí.[2][5]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Evropský druh rostoucí od Britských ostrovů přes jih severní, sever západní a přes celou Střední Evropu až do Ruska. Většinou se vyskytuje ostrůvkovitě a v nevelkých počtech. Rostlina je velmi závislá na kvalitě vody, vyžaduje čistou, měkkou a mírně kyselou s 4,5 až 5,5 pH, snáší krátkodobé vysychání. Vyskytuje se na okrajích rašelinišť, lesních tůní a rybníků. Je málo konkurence schopná, mnohde zaroste rozpínavějšími druhy vodních nebo bažinných rostlin.[2][6][4]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

V současnosti se vyskytuje v České republice jen na několika málo lokalitách: v okolí Doks ve středních Čechách, u Mimoně na severu, kolem Zlivi na jihu a poblíž Plzně na západě Čech. Jsou to nové nebo obnovené lokality, předtím asi okolo roku 2000 se mělo téměř za to, že druh možná vyhynul. V roce 1992 byla bublinatka vícekvětá prohlášena vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb. a v roce 2000 "Černým a červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky" za druh kriticky ohrožený.[2][6][7][8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NOVÁK, Jiří. BioLib.cz: Bublinatka vícekvětá [online]. Ondřej Zicha, BioLib.cz, rev. 29.03.2008, [cit. 2011-01-12]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d GRULICH, Vít. BOTANY.cz: Bublinatka vícekvětá [online]. BOTANY.cz, rev. 23.07.2011, [cit. 2011-01-12]. Dostupné online. (česky) 
  3. ADAMEC, Lubomír. Biologie českých druhů masožravých rostlin [online]. Botanický ústav AV ČR, Třeboň, [cit. 2011-01-12]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b KÄSERMANN, Christoph. Merkblätter Artenschutz: Utricularia bremii [online]. ZDSF, Zentrum des Datenverbundnetzes der Schweizer Flora, Bern, CH, rev. 10.1999, [cit. 2011-01-12]. Dostupné online. (německy) 
  5. STUDNIČKA, Miloslav. Živa 1/1990: Masožravé rostliny rodu Utricularia I. [online]. Masožravé rostliny, Kamil Pásek, Ostrava, rev. 1990, [cit. 2011-01-12]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b Databáze C1 rostlin: Bublinatka vícekvětá [online]. AOPK ČR, Informační systém ochrany přírody, [cit. 2011-01-12]. Dostupné online. (česky) 
  7. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR, [cit. 2011-01-12]. Dostupné online. (česky) 
  8. PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, [cit. 2011-01-12]. Dostupné online. ISBN 80-86064-52-2. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]