Bronisław Geremek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bronisław Geremek

Bronisław Geremek, vlastním jménem Benjamin Lewertow[1] (6. března 193213. července 2008) byl polský politik a historik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1968[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Varšavě. V roce 1950 vstoupil do polské komunistické strany, ze které odešel v roce 1968 na protest proti okupaci Československa.

V roce 1954 dokončil studium historie na Varšavské univerzitě. V letech 1956 až 1958 absolvoval postgraduální studia na École pratique des hautes études v Paříži. V letech 1955 až 1985 působil v Historickém ústavu Polské akademie věd. V letech 1960 až 1965 přednášel na pařížské Sorboně, přičemž v letech 1962 až 1965 byl ředitelem Polského kulturního střediska v Paříži Jako historik se věnoval dějinám středověku, především tehdejšímu všednímu životu, a patřil v tomto oboru k předním světovým autoritám.

1968 až 1989[editovat | editovat zdroj]

Ve druhé polovině 70. let se aktivně zapojil do polské demokratické opozice a od roku 1979 byl přednášejícím podzemního Sdružení vědeckých kurzů (pol. Towarzystwo Kursów Naukowych) a od roku 1980 členem jeho programové rady.

V době stávky v srpnu 1980 se podílel na vzniku nezávislého odborového hnutí Solidarita (Solidarność) jako jeden z hlavních poradců a na prvním sjezdu Solidarity v roce 1981 předsedal jeho programové komisi.

Po vyhlášení válečného stavu generálem Jaruzelskim v prosinci 1981 byl komunistickým režimem internován. Propuštěn byl po roce internace v prosinci 1982, ale v roce 1983 byl opět uvězněn za své politické aktivity. V letech 19831987 byl poradcem a blízkým spolupracovníkem Lecha Wałęsy, předsedy Solidarity. V roce 1989 jako významný účastník rozhovorů u kulatého stolu mezi opozicí a vládou hrál významnou roli v přechodu Polska k demokracii.

Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1989 nadále se aktivně účastnil politického života Polska. V letech 1991, 1993 a 1997 byl opakovaně zvolen poslancem (Sejmu), dolní komory polského Národního shromáždění.

Od října 1997 do června 2000 byl polským ministrem zahraničí, který v roce 1999 přivedl Polsko do NATO. V červnu 2004 byl zvolen polským poslancem Evropského parlamentu za Unii Svobody (Unia Wolności), kde se stal členem liberální frakce (ALDE) a neúspěšně se ucházel o funkci předsedy parlamentu.[2]


Zemřel 13. července 2008 při autonehodě na západě Polska.[3]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Během života získal Bronisław Geremek řadu poct a vyznamenání např. německý Velký kříž s hvězdou za zásluhy o SRN, Karlovu cenu, francouzský Řád čestné legie. V roce 2002 získal od prezidenta Alexandra Kwaśniewského nejvyšší a nejstarší polské vyznamenání Řád bílého orla.

Obdržel celkem 23 titulů doktor honoris causa, např, na univerzitách v Boloňi, v Utrechtu, na Sorboně, na Columbia University v New Yorku, na Jagelonské univerzitě či na Evropské univerzitě Viadrina ve Frankfurtu nad Odrou.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Ludzie, towary, pieniądze. Warszawa : Wiedza Powszechna, 1968. 551 s.
  • Ludzie marginesu w średniowiecznym Paryżu : XIV-XV wiek. Wrocław : Zakład Narodowy im. Ossolińskich. Wydawnictwo PAN, 1971. 325 s.
  • Litość i szubienica : dzieje nędzy i miłosierdzia. Warszawa : Czytelnik, 1989. 307 s. ISBN 83-07-01490-5. (česky Slitování a šibenice : dějiny chudoby a milosrdenství. Praha : Argo, 1999. 262 s. ISBN 80-7203-228-3.)
  • Świat "opery żebraczej" : obraz włóczęgów i nędzarzy w literaturach europejskich XV-XVII wieku. Warszawa : Państwowy Instytut Wydawniczy, 1989. ISBN 83-06-00428-0.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mój wielki brat, wywiad z Jerrym Lewartem, bratem Bronisława Geremka, "Przegląd" nr 30/2008
  2. Bronisław GEREMEK
  3. http://zpravy.idnes.cz/polsky-bojovnik-s-komunismem-geremek-se-zabil-pri-autonehode-pt5-/zahranicni.asp?c=A080713_163937_zahranicni_jan

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NODL, Martin. Historik na okraji středověké společnosti. In GEREMEK, Bronisław. Slitování a šibenice: dějiny chudoby a milosrdenství. Praha : Argo, 1999. ISBN 80-7203-228-3. S. 250–258.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu