Brachiosaurus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox

Brachiosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní jura, asi před 154-150 miliony let
Brachiosaurus brancai
Brachiosaurus brancai
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: plazi (Sauropsida)
Nadřád: dinosauři (Dinosauria)
Řád: plazopánví (Saurischia)
Podřád: Sauropodomorpha
Infrařád: Sauropoda
Čeleď: Brachiosauridae
Rod: Brachiosaurus
Riggs, 1903
Druhy
  • Brachiosaurus altithorax
  • ?B. (Giraffatitan) brancai
  • ?Brachiosaurus nougaredi

Brachiosaurus („ramenatý ještěr“) patří k největším známým sauropodním dinosaurům (a tím i největším suchozemským živočichům všech dob). Tento obr žil na konci jurské periody před asi 154 miliony let na území dnešní Afriky (Tanzanie, Alžírsko), USA (Colorado, Wyoming, Utah) a Evropy (Portugalsko) minimálně ve dvou druzích (severoamerický B. altithorax byl popsán roku 1903, africký B. brancai roku 1912).

Brachiosaurus byl až 26 metrů dlouhý, 13 metrů vysoký a mohl vážit kolem 30 až 50 tun. Podle nové studie britského paleontologa M. P. Taylora však nepatří africký B. brancai do rodu Brachiosaurus, protože je v mnoha kosterních charakteristikách odlišný.[1]. Pro "afrického" brachiosaura byl proto stanoven samostatný rod Giraffatitan.

Držitelé rekordu[editovat | editovat zdroj]

Až do sedmdesátých let 20. století byl tento sauropod největším dobře známým dinosaurem, potom ho však překonalo několik nově objevených druhů obřích sauropodů (Supersaurus vivianae, Sauroposeidon proteles, Argentinosaurus huinculensis a Puertasaurus reuili). Některé obrovité kosti z Tanzanie připisované tomuto rodu však naznačují existenci ještě podstatně větších jedinců (až 33 m délky, 18 m výšky a hmotnost kolem 60 tun), kteří by mohli představovat vůbec největší dosud známé dinosaury.

Popularita[editovat | editovat zdroj]

Brachiosaurus patří k nejznámějším a nejpopulárnějším dinosaurům, mimo jiné byl také největším dinosaurem ve filmu Jurský park, díky kterému se stal obecně známým. Ve většině knih o dinosaurech až do počátku 90. let byl také uváděn jako největší známý dinosaurus. Kostra afrického brachiosaura v berlínském Humboldtově muzeu (Museum für Naturkunde) je stále nejvyšší smontovanou kostrou dinosaura na světě (výška exponátu v roce 2010 činila 13,26 metru, délka asi 23 metrů)[2]. Kostra byla smontovaná z původních zkamenělin, vykopaných německými expedicemi v Tendaguru v letech 1909-1913. Dnes je však zřejmé, že tato kostra patřila blízce příbuznému rodu brachiosaura ze Severní Ameriky, označovanému proto odlišným rodovým jménem Giraffatitan ("žirafí titán").

Srovnání velikosti dospělého člověka a brachiosaura

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Hmotnost mozku tohoto dinosaura nejspíš nepřesáhla jednu stotisícinu váhy těla (u průměrného člověka je to jedna padesátina). Dá se však říci, že na vině je zde ohromný růst těla, nikoliv jakési "zakrnění" mozku.
  • Pokud byl brachiosaurus teplokrevný,
    • musel spořádat až několik set kilogramů rostlinné potravy denně.
    • mláďatům trvalo minimálně 10 let, než dospěla a dosáhla plné velikosti.
  • Pokud byl brachiosaurus studenokrevný, tak by mláďatům možná trvalo kolem 30 let, než by dospěla. Dřívější odhady o dosažení věku v rozmezí 100-300 let jsou nepochybně přehnané.
  • Srdce brachiosaura mohlo vážit až kolem 1,6 tuny. Jen tak zřejmě dokázalo vypumpovat krev k hlavě do výšky kolem 12 metrů nad zemí.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

    • Colbert, E. H. (1962). "The Weights of Dinosaurs". American Museum Novitates (2076): p. 1–16.
    • Paul, G. S. (1988). "The brachiosaur giants of the Morrison and Tendaguru with a description of a new subgenus, Giraffatitan, and a comparison of the world's largest dinosaurs". Hunteria 2 (3): 1–14.
    • Kenneth Carpenter and Virginia Tidwell. (1998). "Preliminary description of a Brachiosaurus skull from Felch Quarry 1, Garden Park, Colorado." In: The Upper Jurassic Morrison Formation: An Interdisciplinary Study. Kenneth Carpenter, Danial Chure and James Kirkland eds. Modern Geology Vol. 23 No 1-4. pp. 69–84.
    • Olshevsky, George. 1991. A Revision of the Parainfraclass Archosauria Cope, 1869, Excluding the Advanced Crocodylia. Mesozoic Meanderings #2 (1st printing): iv + 196 pp.