Borna (Sasko)
| Borna | |
|---|---|
 Pohled na místní radnici | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°7′ s. š., 12°30′ v. d. |
| Nadmořská výška | 159 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC +1 |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Sasko |
| Zemský okres | Lipsko |
| Administrativní dělení | 3 místní části |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 62,4 km² |
| Počet obyvatel | 19 470 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 311,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | velké okresní město |
| Primátor | Oliver Urban (SPD) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Markt 1 04552 Borna |
| Telefonní předvolba | 03433 |
| PSČ | 04552 |
| Označení vozidel | L, BNA, GHA, GRM, MTL, WUR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Borna je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko. Je sídlem zemského okresu Lipsko a má přibližně 19 tisíc[1] obyvatel. Nachází se zhruba 30 km jihovýchodně od Lipska v jeho nížinné oblasti. Městem protéká řeka Wyhra. V třetihorách v oblasti vznikla rozsáhlá ložiska hnědého uhlí, jehož povrchová těžba změnila v posledních sto letech významně ráz místní krajiny. Vznikly tak okolní haldy a po ukončení těžby zaplavená jezera tvořící oblast Lipského Neuseenlandu.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První osídlení ve zdejší oblasti pochází údajně z 7. století a mělo se jednat o slovanské kmeny. Na současném místě města původně stály dvě osady - Altstadt (staré město) a Wenigborn. Již před založením města zde stál vodní hrad od 9. století. První písemná zmínka pochází z roku 1251. V 15. století byly zahájeny stavby původní místní radnice i kostela svaté Marie. Během svého působení na hradě Wartburg podnikl reformátor Martin Luther cestu po saských městech v rámci které také navštívil město v březnu roku 1522 a kázal zde. V srpnu roku 1668 zasáhl město rozsáhlý požár, v rámci něhož shořelo 100 domů včetně radnice. Ta byla následně přestavěna do současné barokní podoby architektem Gundermannem z Altenburgu. Přestavba byla dokončena roku 1676.
Začátek těžby uhlí je spojen s datem 1799, kdy město o povolení zde těžit lignit požádal ředitel lipské univerzity společně s místním zedníkem Uhlmannem v oblasti dnešního Volksplatzu. Města se v roce 1813 dotkly napoleonské války. V dubnu si zde zřídil své velitelství pruský generál Blücher. Začátkem května pak město navštívil Napoleon, který si zde prohlédl vojenskou přehlídku a přenocoval zde. V předvečer Bitvy národů u Lipska v říjnu téhož roku se zde setkali rakouský císař František I., pruský Fridrich Vilém III., ruský car Alexandr. I. a kníže Metternich.
V 19. století probíhal průmyslový rozvoj spojený hlavně s rozvojem těžby hnědého uhlí v okolí města. V roce 1828 zde byly založeny továrny na výrobu hudebních nástrojů, konkrétně klavírů a varhanů. V lednu roku 1867 bylo město napojeno na železniční síť skrze novou trať do Kieritzsch, kde je možné napojení na trať z Lipska do Hofu. Na dobové německé poměry bylo unikátní vybudování tratě samotným městem ze svých prostředků s přispěním místních soukromníků. V dubnu 1872 pak byla původně sedmikilometrová trať prodloužena do Saské Kamenice skrze Geithain. V roce 1904 bylo postaveno nové nádraží.
Po druhé světové válce připadla Borna stejně jako celé Sasko do sovětské okupační zóny a následně patřila k Německé demokratické republice. Dále se rozvíjela povrchová těžba uhlí, která zde dosáhla vrcholu v 80. letech. Rozvíjené byly oblasti nejdříve v severní, následně ve východní části města. V 60. letech byl postaven místní věžový dům i zdejší koupaliště Wyhra-Aue, které bylo největším umělým koupalištěm na území NDR. Roční návštěvnost až do uzavření v roce 2006 byla kolem 80 000 návštěvníků.[2] Po znovusjednocení Německa se začala těžba uhlí v regionu utlumovat a povrchové doly revitalizovat. V rámci tohoto procesu vznikla okolní jezerní oblast Leipziger Neuseenland.[3]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1551 | 1748 | 1834 | 1871 | 1890 | 1910 | 1925 | 1939 | 1946 | 1950 | 1964 | 1990 | 2000 | 2010 | 2020 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 156 | 325 | 3 684 | 5 751 | 7 485 | 9 221 | 10 978 | 14 619 | 18 425 | 17 807 | 19 963 | 23 305 | 20 281 | 20 680 | 19 120 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Budova městského gymnázia „Am Breiten Teich“
- Hornsches Haus - gotický dům z 16. století s renesančními štíty
- Náměstí v historickém centru s městskou radnicí - barokní stavbou z roku 1676.
- Pozdně gotický městský kostel sv. Marie (Stadtkirche Borna)
- Románský kostelík Emmauskirche přemístěný v roce 2007 z obce Heuersdorf, která byla zbourána kvůli rozšiřujícímu se povrchovému dolu[7]
- Románská bazilika Kunigundenkirche. Jedna z nejstarších ve středním Německu.[8]
- Říšská brána Reichstor
- Větrný mlýn holandského typu v části Wyhra
- Vodní mlýn v části Wyhra
-
Gymnázium Am Breiten Teich -
Hornsches Haus -
Budova radnice s měšťanským domem Alter Wache -
Městský kostel sv. Marie -
Přemístěný kostelík Emmauskirche -
Bazilika Kunigunden -
Reichstor -
Větrný mlýn v části Wyhra -
Vodní mlýn v části Wyhra
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Gustav Friedrich Dinter (1760-1831) - teolog, pedagog
- Karl Immanuel Nitzsch (1767-1868) - teolog
- Ludwig Külz (1875-1938) - profesor tropické medicíny
- Wilhelm Külz (1875-1948) - ministr vnitra Výmarské republiky v letech 1926 až 1927, dvojče předchozího
- Thomas Munkelt (narozen 1952) - reprezentant NDR v atletice a sprintu
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Borna na německé Wikipedii a Borna, Leipzig na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].
- ↑ Borna.de. Zeittafel: Aus der Historie der Stadt Borna [online]. Stadt Borna [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Leipziger Neuseenland. Von der Braunkohleregion zur Seenlandschaft [online]. Freistaat Sachsen, 2022 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen. Bevölkerung der Gemeinden Sachsens am 31. Dezember 2020 – Fortschreibung des Bevölkerungsstandes auf Basis des Zensus vom 9. Mai 2011 (Gebietsstand 01.01.2021). [online]. Kamenz: 2022 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Historisches Ortsverzeichnis von Sachsen. Borna (2): Bevölkerungszahlen [online]. Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen. Regionalisierte Bevölkerungsvorausberechnung für den Freistaat Sachsen 2019 bis 2035. Datenblatt Gemeinde Borna, Stadt [online]. Kamenz: [cit. 2022-06-26]. S. 8. Dostupné online. (německy)
- ↑ Kirchen im Bornaer Land. Emmauskirche Borna [online]. [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Kirchen im Bornaer Land. Kunigundenkirche Borna [online]. [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Borna na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
